Jak píše Anna Huliciusová ve svém článku “Na frontách první světové války umírali nejen lidé” pro speciál Xantypy – první světová válka nepřinesla utrpení jenom lidem. “Válčilo” i mnoho tisíc zvířat, koní, psů, volů, mezků, oslů a dokonce i holubů. Zvířata byla přítomna na frontě v těch nejtěžších bojích – vojsko je používalo k transportu zbraní a munice, k doručování zpráv nebo vyhledávání raněných.

Památník Animals In War v Londýně, foto filmeducation.org

První světová válka přišla v době, kdy se motorizace vojsk teprve rodila, většina vojáků a jejich výzbroje se přepravovala po svých nebo na koních. Koňmi byla vlášena těžká děla a když se dostaly jednotky do palby, koně byli masakrováni stejně jako lidé. Zvířata na frontě často propadala šílenství, nechápala, co se kolem děje.

Psi byli na frontě vítanými společníky, tvory, ke kterým se mohli unavení vojáci přivinout. Mnoho mužů umřelo v obrovských bolestech vedle čtyřnohého přítele, který je často zachránil z nějtěžší palby. Psi díky svému čichu hledali raněné nebo varovali lidi před jedovatými plyny. Někdy bojovali proti krysám, jindy tahali zraněné na obvaziště.

Málo známým faktem je účast holubů, a to jiná, než při dopravě zpráv. Holubi byli vybavováni malými kamerami a za letu snímali nepřátelské pozice. Za letu rychlostí 80 km/h nasnímal holob až 12 obrázků. Ano, stále mluvíme o první světové válce, tehdy šlo o velmi vyspělou průzkumnou technologii.

Po válce vznikaly nejen pomníky zabitým lidem, ale i zvířatům. Od roku 2004 stojí nejznámější z nich v londýnském Hyde Parku, je nazván Animals in war.