První letošní číslo mého oblíbeného čtvrtletníku Paměť a dějiny je nabité skvělými texty, které se týkají hlavně období Protektorátu. Myslím si, že stejně jako já si články užijete a dozvíte se mnoho nového. Úvodním textem je článek autorů Vajskebra a Krčmáře o ohlasech stalingradské bitvy v protektorátním veřejném mínění. Pánové podrobně mapují náladu veřejnosti a i oficiální protektorátní stanoviska a zveřejňované informace.
Do Národního technického muzea se dnes a ještě dvakrát v letošním roce dá zajít za snížené vstupné 50 Kč. Je to dobrá příležitost, jak strávit klidně několik hodin prohlížením spousty dopravních prostředků a historických artefaktů.
Nejvíc mě samozřejmě zajímal Spitfire z výzbroje 310. československé stíhací perutě RAF. Můžete si ho prohlédnout opravdu zblízka a když se nikdo z hlídačů nekouká, dá se i dotknout jeho křídla. Vedle Spitfiru najdete několik věcí plukovníka Josefa Koukala, stíhače, který byl během své služby těžce popálen, ale dokázal se vrátit operačního kolotoče RAF. A to přesto, že právě v kokpitu stíhačky byl mimo jiné jeho obličej znetvořen popáleninami. Koukalovy věci, tedy třeba uniforma, boty, brýle a legitimace, jsou z pohledu zajímavosti překonány maličkým kouskem dřívka. Tím si pomáhal při startování svého Spitfiru po nehodě, jelikož měl poškozené prsty a nemohl kvůli tomu provádět jemné výkony při “kontaktu”.
Koukal se ve vzduchu potkával i s německámi stíhačkami Bf109. V jedné z vitrín se dá vidět přední pancéřové sklo “mezka”. Je silné několik centimetrů a ozdobené několika důlky od kulek, které mu neměly šanci ublížit. K RAF se poutá i další exponát – helma československého letce z 80. let, ozdobená nálepkou připomínající naše perutě v RAF. Docela by mě zajímalo, jestli jde o autentický exponát. Nějak si neumím představit, že by s tím lezli naši piloti za normalizace do svých letadel…
Baťovy Zliny byla nádherná letadla, předválečné kurýrní stoje patřily k nejlepším ve své době a i v NTM jde o jeden z nejelegantnějších exponátů. Vůbec stojí za to si udělat na prohlídku víc času a pročítat pečlivě popisky. Dozvíte se mnoho zajímavých informací.
Tak třeba: Jawa financovala za války vývoj z německých peněz, populární model “pérák” jezdil kamuflován značkou SS, aby zbytečně nebudil pozornost. Brněnská zbrojovka byla jedním z největších meziválečných výrobců automobilů. A jejich aut označená písmenem Z vypadala skvěle.V roce 1932 byl v Československu zrušen skoro 30 let starý předpis – do té doby se v obci jezdilo maximálně 15 km/h a mimo obec 45 km/h. V roce 1952 se u nás prodalo několik tisíc osobních aut, jen několik desítek z nich do soukromých rukou.
Do NTM určitě zajděte, dozvíte se toho mnohem víc, než jsem si stačil všimnout já. Za 50 korun budete mít letos šanci ještě 28. října a 18. prosince.