Zajímá vás historie? Národní Muzeum pořádá dočasné prezentace, část z nich je zaměřena na historii. Zde je odkaz na www stránky NM, které představují s předstihem tyto prezentace s tématy z historie.
Archiv štítku: výstava
Komentované prohlídky Muzea hlavního města Prahy – Rudolfínští mistři a Holešovice-Bubny
18. 12. 2014 v 16 hodin
Komentovaná prohlídka výstavy Rudolfínští mistři – díla dvorních umělců Rudolfa II. z českých soukromých sbírek s autorkou výstavy PhDr. Eliškou Fučíkovou, CSc.
Objednávejte se, prosím, předem na e-mailové adrese behenska@muzeumprahy.cz nebo na telefonním čísle 221 012 940.
Vstupné na komentovanou prohlídku výstavy 30,- Kč
Sraz ve vestibulu hlavní budovy muzea.
Termíny pro rok 2015:
22. 1. 2015, 19. 2. 2015, 19. 3. 2015 vždy od 17 hodin
28. 1. 2015, 25. 2. 2015, 25. 3. 2015 vždy od 17hodin
Komentovaná prohlídka výstavy Holešovice-Bubny / V objetí Vltavy s autorem výstavy PhDr. Janem Jungmannem
Další výstava z cyklu Pražská historická předměstí představí tentokrát Holešovice a Bubny, které byly k Praze připojeny před 130 lety. Prostřednictvím starých fotografií, pohlednic a dalších materiálů se návštěvník seznámí se životem v této čtvrti a s jejími zmizelými uličkami. Pozornost je také věnována zdejšímu průmyslu, železniční a lodní dopravě, kulturním událostem i sportu.
Sraz ve vestibulu hlavní budovy muzea.
Vstupné na komentovanou prohlídku výstavy 30,- Kč.
Zdroj: TZ MHMP
Terakotová armáda v Praze, aneb exkurz do historie čínské říše
Historie stará víc než dva tisíce let mě obecně moc nezajímá, ale šance vidět pražskou výstavu Terakotová armáda a první čínský císař se prostě využít musí. Kdo by nechtěl vidět kousky takzvaného osmého divu světa a jednoho z největších archeologických objevů světa minulého století, že?
Výstava návštěvníkovi představuje rozsáhlou rekonstrukci proslulého mauzolea prvního čínského císaře Čchina, a to včetně pohledu na pověstnou terakotovou armádu. Bojovníků z vypálené hlíny, skvěle propracovaných, střeží hrob císaře neuvěřitelných 8 000 (jen necelá třetina byla doposud vykopána). Stojí čelem k východu a jsou připraveni bránit císaře před zlými duchy bojovných kmenů.
Hlavní útočnou silou hliněné armády je 150 válečných vozů, nechybí jezdci, generálové, lučištníci… O tom všem se na výstavě dozvíte maximum informací a můžete si prohlédnout asi 300 artefaktů a replik zbraní, soch a všemožných nástrojů. Pokud vás zbraně té doby zajímají, tak si to opravdu užijete. Každá zbraň je dopodrobna popsána, včetně výroby, materiálů a používání.
Hlinění vojáci jsou v nadživotní velikosti, z jejich zbroje a zbraní (ty byly k jejich ozbrojení použity pravé) lze poznat, jak vysoko v armádní hierarchii stáli. Sochy byly vypalovány při téměř tisíci stupních a váží od 120 do 200 kilogramů. Pokud se na vojáky zaměříte, zjistíte, že rozhodně nejde o nějaké prefabrikáty. Postavy mají různé výrazy v obličeji a je na nich vidět, že si s nimi dělníci dali práci.
Ač to možná není na první pohled zřejmé, vojáci byli po vypálení naberveni, a to poměrně křiklavými odstíny barev. Tisíce let pod zemí barvy nevydržely, takže mají teď vojáci stejnou neutrální barvu vypálené hlíny.
První fragmenty Terakotové armády byly nalezeny náhodou v roce 1974 poblíž města Si-an. Rolníci chtěli kopat studnu a narazili na archeologický pohlad úžasných rozměrů. Místo je zkoumáno několik desetiletí a stále je co objevovat. Samotná hrobka císaře, jejíž model je na výstavě možné vidět, zatím otevřena nebyla.
Čínští vědci čekají, až jí budou moci bez obav o její poškození za pomocí nejmodernějších postupů otevřít. Jejich snahy samozřejmě ovlivňuje i etika. Vzhledem k obrovskému historickému významu byla hrobka prvního císaře v roce 1987 zařazena na seznam světového dědictví Unesco.
V roce 221 př. n. l. začal Číně vládnout první císař Čchin, po mnoha bitvách s ostatními královstvími sjednotil území zahrnující asi čtvrtinu dnešní Číny a vytvořil tak nejmocnější říši své doby. Podle historiků je toto datum nejvýznamnějším v historii Číny vůbec. Obrovskou nekropoli Čchin si nechal stavět už za svého života, její stavba stála životy mnoha dělníků. Vyráběny byly nejen tisíce hliněných vojáků, ale také třeba úředníci a artisté.
Výstava je skvěle připravená. Audioprůvodce umožní návštěvníkovi určit si vlastní tempo prohlídky, informacní panely jsou plné zajímavých informací a pokud si člověk výstavu projde pozorně (což může trvat asi tak hodinku), udělá si docela dobrý obrázek o tom, jak to asi na stavbě obrovského komplexu vypadalo a jak se v té době žilo. Pokud lze něco označit za skutečný (byť osmý) div světa, tak Terakotová armáda si tento přídomek stoprocentně zaslouží. Vidět jí naživo není jednoduché, takže je fajn, že se její kousíčky dostaly k nám do Prahy.
Co je terakota?
Terakota nebo také terra cotta (latinsky vypálená hlína) je druh keramiky. Je využívána k výrobě keramiky, vodovodů nebo dekorací staveb. Má hnědooranžovou barvu. Terakota byla od období starověku využívána k výrobě soch a sošek, keramiky, cihel nebo střešní krytiny.
Vstupenky na výstavu, je až do 8. února 2015 umístěna do Křížíkova pavilónu E, jsou v prodeji v síti Ticketpro v ceně od 190 korun pro děti, od 290 korun dospělé. K dispozici je rovněž zvýhodněné vstupné pro studenty, seniory, ZTP a školní skupiny.
Výstava: Ázerbájdžán – čarovná země ohně (28. 11. 2014 – 15. 2. 2015)
Národní muzeum zve návštěvníky do vzdálených krajin jihozápadní Asie, do země věčného ohně! V Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur zahajuje výstavu Ázerbájdžán – čarovná země ohně, která představí vzácné předměty ze sbírek Národního muzea historie Ázerbájdžánu z doby od starověku po 19. století. Návštěvníci se přenesou do této starobylé země díky jedinečným archeologickým nálezům, mezi které patří například keramické nádoby či půvabné bronzové figurky. Svou barevností a rozmanitostí zaujme i bohatá kolekce ázerbájdžánských koberců. Celkovou atmosféru dokreslí překrásné šperky, hudební nástroje a ukázky tradičních oděvů a textilií. Během konání výstavy budou probíhat speciální komentované prohlídky, přednášky, kreativní dílny a tematické pořady.
Ázerbájdžán, známý také jako země ohně, je proslulý svými starobylými kulturami i nádhernou krajinou. Na výstavě Ázerbájdžán – čarovná země ohně je ve čtyřech tematických částech prezentována celá řada unikátních předmětů, které návštěvníky seznámí s neobyčejně zajímavou historií této magické země.
Čtyři obrazy ázerbájdžánské historie a kultury
Úvodní část výstavy se zaměřuje na archeologické nálezy, především na hliněné a keramické nádoby, figurky a bronzové ozdoby, které se na území dnešního Ázerbájdžánu ve starověkých dobách vyskytovaly. Původ nejstarších předmětů sahá až do 15. století př. n. l. Z tohoto období vyniká především nádoba z pálené hlíny z oblasti Nachičevanu s vyobrazením životního koloběhu rostlin a živočichů.
V druhé části výstavy se návštěvníci seznámí s ázerbájdžánskými kultovními symboly, které naleznou například na vystavených mincích nebo historických zbraních.
Nedílnou součástí ázerbájdžánského umění je nepochybně místní osobitá hudba s vlivy folklórních tradic. V další části výstavy proto nechybí ani specifické hudební nástroje, ze kterých vystupuje do popředí tzv. tar, typický strunný nástroj zapsaný do seznamu mistrovských děl nemateriálního dědictví UNESCO.
Poslední sál je věnován bohaté kolekci koberců s rozmanitými vzory, barevným výšivkám, tradičním oděvům a cenným šperkům.
Partnerství významných muzejních institucí
Úspěšnou spolupráci Národního muzea a Národního muzea historie Ázerbájdžánu odstartovala výstava Český granát, která se konala v loňském roce v prostorách ázerbájdžánského muzea v Baku. „Výstavou Český granát jsme chtěli představit tento typický český symbol v souvislosti s naší historií, kulturou i uměleckou tradicí. Nyní naopak přiblížíme Ázerbájdžánskou kulturu českým návštěvníkům. Výstava Ázerbájdžán – čarovná země ohně se řadí mezi další zajímavé zahraniční projekty v Náprstkově muzeu a umožňuje nahlédnout do dějin tohoto bohatého a pro nás vzdáleného světa,” říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Národní muzeum tak pokračuje v mimořádném výstavním programu s názvem Okno do světa, který přináší do Náprstkova muzea mezinárodní výstavní projekty z nejrůznějších koutů světa. I díky pokračující revitalizaci areálu muzea a jeho vnitřních prostor se tak Náprstkovo muzeum dále přibližuje a otevírá návštěvníkům a jejich potřebám. V příštím roce budou představeny například také kultury Bhútánu a Afghánistánu.
Zdroj: TZ NM, více: http://www.nm.cz/Naprstkovo-muzeum/Vystavy-NpM/Azerbajdzan-Carovna-zeme-ohne.html
V pražském Klementinu je výstava betlémů (28. 11. 2014 – 4. 1. 2015)
Výstavu Betlémy v Klementinu pořádá Národní knihovna ve spolupráci s Muzeem betlémů v Karlštejně jako připomínku výročí vůbec první zmínky o betlému. Ta pochází z roku 1562, kdy stály první české jesličky s jezulátkem právě v pražském Klementinu – dnešním sídle Národní knihovny ČR.
Výstava zahrnuje to nejlepší ze sbírky Muzea betlémů v Karlštejně s důrazem na historické vyřezávané betlémy z období od baroka až do konce druhé světové války. K vidění jsou i některé pro betlémy méně typické nebo raritní materiály jako např. cukr, sklo, perník a další. Součástí výstavy je také hra inspirovaná 150 let starým vyznáním lásky k betlémům – „Co pro Vás znamená betlém?“ a víkendové „Hravé dílničky“, kde si návštěvníci budou moci ozdobit skleněné vánoční ozdoby. Expozice je koncipována tak, aby zaujal jak odbornou veřejnost, tak rodiny s dětmi.
Pro veřejnost bude výstava přístupná od 28. 11. 2014 do 4. 1. 2015 denně včetně svátků od 9-18 hodin. Štědrý den do 15.00 hodin.
Zdroj: TZ
Výstava: František Kánský, český četník a dozorce z tábora Lety (1. 11. – 30. 12. 2014)
Památník Lidice pořádá výstavu “František Kánský, český četník a dozorce z tábora Lety”. Koná se ve výstavní síni In Memoriam od 1. listopadu do konce roku 2014.
Výstava: 175 let českých železnic (4. 11. – 31. 12. 2014)
Když 6. června 1839 poprvé přijel z Vídně na břeclavské nádraží vlak tažený parní lokomotivou, znamenalo to spojení našich zemí novodobou železnicí s okolní Evropou a začátek velkých společenských změn, které v následujícím období vybudování železniční sítě českým zemím přineslo. Letošní 175. výročí přelomové události připomíná výstava v Národním technickém muzeu.
Železniční dopravě od 19. století až po současnost je věnováno dvacet velkoplošných panelů doprovozených textovými a fotografickými publikacemi. Výstavu rovněž doplňují historické exponáty se železniční tématikou. Jsou zde také instalovány projekce s prezentačními materiály Správy železniční a dopravní cesty, jež se podílela na realizaci výstavy, a dalších partnerů. Současnou železniční techniku reprezentuje například unikátní bezstykový spoj koleje používaný dnes na koridorových tratích, po kterých se vlakové soupravy pohybují rychlostí až 160 km/h.
Výstava, která je koncipována jako putovní, byla zahájena v budově Českého rozhlasu v Praze, následně se přesunula do auly Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice a zakončena je v Národním technickém muzeu v Praze.
Cílem výstavy je tedy připomenutí letošního 175. výročí existence železnice v českých zemích. Usilujeme ale nejen o to prezentovat minulost a historické exponáty, ale chceme představit železnici i jako perspektivní způsob dopravy.
Zdroj: http://www.ntm.cz/aktualita/411-3112-2014-175-let-ceskych-zeleznic
Výstava: Rituály smrti (31. 10. 2014 – 20. 9. 2015)
Smrt mnoho z nás bere jako obávaný moment ukončení radostného a naplněného života. Chápou to však takto i lidé v jiných kulturách? Výstava s názvem Rituály smrti v Náprstkově muzeu ukáže, jak smrt vnímaly velké starověké civilizace i současné kultury v různých částech světa.
Smrt nebyla a není jen děsivým koncem. Někde se na ni lidé připravují celý život, jinde je jen jedním z mnoha momentů neustálého koloběhu životů. Ani pohřební obřady nejsou vždy smutné a vážné. Naopak, musí se pořádně oslavit. A zatímco někde zemřelý dostává bohaté dary na svoji další cestu, jinde je mrtvé tělo jen přítěžkem. A bát se zemřelých? Někde přicházejí s chutí strašit živé, jinde však jen žadoní o pokrmy a vodu, kterých se jim v posmrtném stavu nedostává.
Mezi vystavenými vzácnými exponáty vynikají preparované lidské hlavy zvané tsantsy z Ekvádoru, lebka předka domodelovaná hlínou a zdobená lasturami z Nové Guinee, japonská plastika stařeny sedící u řeky Zapomnění nebo indická malba obřadu Satí, rituálního sebeupálenívdovy na pohřební hranici manžela.
Otevírací doba a vstupné: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Praha 1
Zdroj: http://www.nm.cz/Naprstkovo-muzeum/Vystavy-NpM/Ritualy-smrti.html
Výstava: Peníze a umění (5. 11. 2014 – 15. 2. 2015)
Výstava Peníze a umění v Muzeu české loutky a cirkusu v Prachaticích se věnuje uměleckým dílům s tematikou peněz, ukazuje však také to, jakým způsobem funguje tzv. komerční umění.
Umělci zpracovávali téma peněz odnepaměti. Posedlost majetkem, hraničící s šílenstvím, zobrazili již antičtí dramatici Menandros a Plautus ve svých hrách Dědek a Komedie o hrnci, později na ně navázal Molière se svým Lakomcem. Konflikt mezi morálkou a penězi můžeme nalézt také ve slavných českých hrách Strakonický dudák a Maryša či v opeře Prodaná nevěsta.
Samo umění se však často stávalo a stává předmětem obchodu a požadavky trhu ovlivňují jeho podobu. V rámci tzv. komerčního či zábavního umění není jediným cílem vytvoření umělecké hodnoty, ale také dosažení spokojenosti co největšího počtu klientů. Vznikají proto díla vysoké řemeslné kvality, která upoutávají zákazníky mistrně zvládnutou formou (dech beroucími efekty, brilantními výkony), na druhou stranu ovšem někdy postrádají rafinovanější či závažnější sdělení.
Výstava se koná v Prachaticích: Muzeum české loutky a cirkusu, Velké náměstí 43, 383 01 Prachatice
Zdroj: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Pripravujeme-HM/Penize-a-umeni.html
Výstava: Hrady a zámky objevované a opěvované (5. 12. 2014 – 15. 3. 2015)
Národní památkový ústav a Správa Pražského Hradu představí největší poklady českých hradů a zámků v jeden čas na jednom místě.
Foto: Relikviář sv. Maura, d. 142, š. 48 cm, Státní zámek Bečov nad Teplou
Výpravná výstava v Jízdárně Pražského hradu uvede české, moravské a slezské hrady a zámky jako dominanty naší země, stopy jejích dějin a zároveň strážce největších pokladů – v každé generaci znovu „objevované“ a znovu „opěvované“. Tisíciletou historii naší země nahlíženou optikou vývoje šlechtický sídel a jejich role v dějinách českých zemí doloží ty nejvýznamnější a nejkrásnější předměty ze sbírek hradů a zámků Národního památkového ústavu – Relikviář svatého Maura, Budyšínský rukopis Kosmovy Kroniky, Křišťálové žezlo Albrechta z Valdštejna, Máchův deník, Plečníkovo křeslo a 600 dalších…
Zdroj: TZ NPÚ