Nejzajímavější historické betlémy z nejvýznamnějších betlémářských oblastí naší republiky budete moci obdivovat na výstavě v Národní knihovně ČR. „Letošní novinkou je krásný betlém z 18. století, pak betlém mechanický a určitě velkou vzácností je betlém papírový, který byl tlačený do speciálně tvarovaných forem,“ zve návštěvníky na zajímavosti výstavy její kurátorka Mgr. Romana Trešlová, jinak také ředitelka Muzea betlémů Karlštejn.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že se s přechodem na zimní čas památky uložily k zimnímu spánku, opak je pravdou! Na hradech, zámcích a dalších objektech ve správě Národního památkového ústavu na vás čeká „Královský advent“. V listopadu i prosinci tak budou moci návštěvníci opravdu z čeho vybírat. Posuďte sami!
Pokračování textu Advent 2016 na hradech, zámcích a dalších památkách NPÚ
Psal jsem tu o takzvaném vánočním zázraku. Vojáci na západní frontě v roce 1914 uzavřeli příměří (navzdory velení) a slavili Vánoce společně.
Tento příběh je zpracovaný v mém oblíbeném filmu Šťastné a Veselé (o filmu si přečtěte na ČSFD), ve francouzštině je název filmu Joyeux Noël, anglicky Happy Christmas. Pokud si chcete o Vánocích pustit trošku netradiční film (který vás ale dojme víc než Láska nebeská), tohle je ta nejlepší volba. I vy uvěříte, že zázraky se dějí.
Na trailer se podívejte tady:
Vlastně dost dobře nechápu, proč mě baví číst o válčení. Je to hlavně o smrti a utrpení mnoha lidí, většinou nevinných. Hledáme si mezi miliony mrtvých hrdiny, kteří nějak vyčnívali a které známe jménem. Často se proslavili tím, že zabili víc lidí než ostatní – třeba stíhací nebo tanková esa, velitele ponorek nebo slavné generály.
Zdroj fotky: klubzdravazada.cz
Nějaký hezký a dojemný příběh aby člověk pohledal. Takové příběhy ale naštěstí existují, jedním z těch známých je takzvaný vánoční zázrak, který se odehrál na západní frontě první světové války v roce 1914.
Na Štědrý den tohoto roku se na frontě, kde proti sobě byli zakopáni Němci a Francouzi, Angličany a Belgičany, skutečně stal zázrak, který se už nikdy neopakoval. Bavoráci si po setmění ozdobili stromečky svíčkami a postavili je na zákopy. Ano, čtete dobře, onen vánoční zázrak se stal hlavně díky Němcům, byli to oni, kteří přestali myslet na válku a zabíjení a chtěli si alespoň na pár hodin zavzpomínat na opravdovou oslavu Vánoc.
Němci se v zákopech nespokojili jenom s rozvícenými stromečky, ale začali zpívat kolegy a křičeli na svoje protivníky v zákopech naproti, aby nestříleli, že ani oni nebudou… Němci se nakonec rozhodli vyjít před zákopy do země nikoho a po chvíli se ze svých úkrytů začali soukat i spojenci. Nejdříve Britové, pak i Francouzi a Belgičané. Překonání nedůvěry muselo být těžké, šlo o život a mohla to být léčka.
Velitelé se nakonec domluvili a sjednali příměří. Vojáci společně zpívali vánoční koledy, uklízeli mrtvá těla z předchozích bojů a ukazovali si navzájem fotky svých blízkých. Měnili si dárky, sloužila se provizorní společná mše a došlo i na utkání v kopané. Improvizované příměří trvalo někde tři dny, jinde až do Nového roku. Bylo ukončeno násilně, velení armád se toto bratříčkování s nepřítelem pochopitelně nelíbilo. Během dalších tří válečných Vánoc se nic podobného nestalo. Zpráva o tom, co se o Vánocích v roce 1914 dělo na frontě se ale díky vojákům, kteří o tom napsali domů, šířila bleskovou rychlostí po celém světě a už v té době bylo toto přerušení války nazváno zázrakem. Oprávněně, protože to opravdu zázrak byl.
Čerpal jsem ze speciálu Xantypy “První světová válka”, který se dá stále ještě sehnat a vřele ho doporučuji, je to skvělý zdroj informací o životě za první světové války.
O vánočním zázraku psal i Technet.
