Poslední loňské číslo revue Paměť a dějiny seznamuje čtenáře s fenoménem gastarbeitrů v Československu. V ústředním textu píše Tomáš Dvořák o podílu desítek tisíc zahraničních pracovníků z Rumunska, Polska, Bulharska a také Itálie na poválečné obnově Československa v letech 1945-1950.
Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2021: Gastarbeitři v Československu
Letošní třetí číslo revue Paměť a dějiny má velmi zajímavé ústřední téma, zabývá se sovětskými gulagy. Hned v úvodním textu se Adam Hradilek zabývá československými vězni gulagu v Republice Komi. Jeho výzkum například odhalil, že 15 % těchto vězňů gulag v severní evropské části SSSR nepřežilo. Jde například o známou Vorkutu, město, které je s gulagem neodmyslitelně spjato. Tento článek doprovázejí fotografie Čechoslováků, kteří v gulagu skončili. Utrápené tváře vypovídají o jejich osudu mnohdy víc než mnoho stran textu.
Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny se skoro celé věnuje KSČ, jelikož si letos připomínáme stoleté výročí jejího vzniku. Hned v prvním velmi zajímavém textu Michal Stehlík upozorňuje na kauzu, které provázela pobyt Antonína Zápotockého v koncentračním táboře Sachsenhausen.
Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2021: Stoleté výročí vzniku KSČ
První letošní číslo revue Paměť a dějiny otevírá historička Pavla Plachá článkem o Mileně Ručkové, která přišla za války o matku a si celý život myslela, že je jedináček. Nyní zjistila, že má v Anglii tři sestry a dva bratry. V dalším textu popisuje Jan Adamec kauzy historiček Anny Rosmusové, Deborah Lipstadové a Anny Hájkové. Prvně jmenovaná čelila několika žalobám obětí či pozůstalých po obětech holokaustu. Ti se cítili jejími odhaleními poškozeni. Anna Hájková popisovala lesbický vztah mezi vězeňkyní a dozorkyní, příbuzní se proti jejímu bádání ohradili.
Poslední číslo revue Paměť a dějiny v roce 2020 je tentokrát zaměřeno na téma skryté církve v Československu za komunismu. Hned v prvním textu Ondřej Salvet a Eva Vybíralová představují nejvýraznější osobnost moravské církve 20. století, Felixe M. Davídka. Tato nonkonformní postava bořila mýty a jedním z jejích nejradikálnějších kroků bylo udělování kněžského svěcení ženám. Davídek se věnoval nejen svému vzdělávání, ale koncem 40. let minulého století pracoval s mladými, kteří toužili vykonávat duchovní povolání a dokonce plánoval vytvořit ilegální univerzitu.
Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2020: Podzemní církev v Československu
Letošní třetí číslo revue Paměť a dějiny je zaměřeno velmi netradičně. Většina textů se zabývá vztahy Československa a afrických zemí za studené války. I když jsem byl hlavním tématem překvapen a zaskočen, přečetl jsem “trojku” prakticky jedním dechem.
Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2020: Československo a africké země za studené války
Hlavním tématem debaty bude podoba Památníku tří odbojů v Lošanech na místě rodného statku genmjr. Josefa Mašína. Jakým způsobem si připomínat příslušníky tří československých odbojů ve 20. století? Jak se v minulosti proměňovala vzpomínková kultura v této oblasti? Jaké byly zahraniční inspirace pro architektonický návrh lošanského památníku?
Hosté: architekt Tomáš Hradečný (ČVÚT) a spisovatel a nakladatel Jiří Padevět (Academia)
Moderátor: historik Petr Blažek (ÚSTR)
Blíže k projektu Památníku tří odbojů na stránce www.masinuvstatek.cz
Zdroj: TZ ÚSTR
Ve čtvrtek 11. dubna v 19 hodin pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla setkání s izraelským profesorem matematiky Elijahu Ripsem, který se 13. dubna 1969 po vzoru Jana Palacha zapálil v centru Rigy na protest proti okupaci Československa. Součástí besedy bude přednáška historika Petra Blažka o případech sebeupálení v souvislosti se sovětskou invazí. Večer moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Nevěřil jsem, že by pražské jaro mohlo zažehnout jiskru v Lotyšsku nebo Sovětském svazu. Ale když jsou všichni ve vězení a jednomu ze spoluvězňů se podaří utéct, máte radost i vy. Ta radost se však po okupaci proměnila v hořkost. … Můj čin pramenil z absolutní hořkosti. Přestal jsem věřit, že se komunismus může zhroutit tak, jak se později stalo. Vypadalo to, že tohle zlo tu zůstane navždy. Elijahu Rips, 2008
Beseda proběhne v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.
Zdroj: TZ ÚSTR
ÚSTR zve na diskusi o tom, jak si česká společnost připomíná čin sebeupálení Jana Palacha z 16. ledna 1969. S pozvanými hosty budeme diskutovat o různých způsobech, jakými se Palachův čin vepisuje do národní paměti. Jaké místo má tato událost v tradici výtvarného umění? Jaké sochy připomínají Jana Palacha ve veřejném prostoru? Jaké filmové obrazy máme na toto téma k dispozici? V moderované diskusi se budeme vztahovat jak k letošnímu výročí, tak ke starším obrazům Palachova činu v české kulturní paměti. Proměnil se nějak obraz Palachova činu?
Jako hosté vystoupí Marie Foltýnová z Galerie hlavního města Prahy, Jan Kolář z Filozofické fakulty UK a Helena Musilová z Musea Kampa.
Zdroj: TZ ÚSTR
V české společnosti je hluboce zakořeněné přesvědčení, že nejkrutější gestapáci byli sudetští Němci. Nicméně nová, ke konci roku 2018 ještě nedokončená studie historiků Jana Vajskebra a Jana Zumra z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) o úřednících Gestapa v protektorátu to nijak nepotvrzuje, ba nepřímo ji vyvrací.