Přednáškový cyklus představí osudy žen z blízkosti Otce vlasti.
Prostor: Nová budova Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1
Pokračování textu Přednášky: Karel IV. a ženy v jeho přízni (duben 2016, Národní muzeum Praha)
Ve Východočeském muzeu v Pardubicích (Zámek Pardubice) je od počátku prosince 2015 uložen nový depot denárových mincí, objevený v listopadu 2015 na území Pardubického kraje. Zcela unikátní nález několika stovek českých denárových mincí z poslední třetiny 10. století svým charakterem dosud nemá obdoby v rámci středoevropského prostoru.
Velký hrob, tvořený dřevěnou konstrukcí zapuštěnou v zemi, objevili archeologové při vykopávkách blízko Sandomierze. Jedná se o první takový nález v této oblasti.
Pokračování textu Poláci našli 1000 let starou hrobku válečníka
Emily Brandová ve svém článku na webu Historyextra.com představuje svůj výběr nejodpornějších povolání historie. Některá z nich jsou nechutná, jiná navíc i nebezpečná…
Tito lidé se živili dodáváním mrtvol pro lékařské účely. I před pár stoletími se za lidská těla nebo jejich části poměrně dobře platilo, mrtvoly byly například často vytahovány z hrobů.
Říkáte si, že na práci v prádelně není nic zas tak hrozného? Máte pravdu, ale Římané v prádelnách používali jako prací prostředek lidskou močí. Amoniak oblečení skvěle vybělil, moc byly sbírána na veřejných záchodcích.
Ve viktoriánské době v londýnských stokách působili lovci, kteří ve temnu a zápachu pomocí sítí a holí vytahovali ze splašků mince, hřebíky, šrouby nebo lana – prostě to, co našli a dalo se zpeněžit. Tato práce byla nejen extrémně odporná, ale i dost nebezpečná.
Tudorovci si potrpěli na hygienu, zaměstnávali člověka, který králi pomáhal s prováděním tělesných úkonů a mytím.
Historici Damien Kempf a Maria L. Gilbertová z British Library objevili v jednom ze středověkých rukopisů obrázek postavy, připomínající Yodu ze Star Wars. Zjištění samozřejmě přispívá k popularizaci středověkých materiálů u mladší, o historii se příliš nezajímající generace.
Právě včas, tedy před 600. výročím upálení Jana Husa, se na knižním trhu objevila zajímavá novinka. Jde o dětskou populárně naučnou knihu Ve jménu Husa (s podtitulem Zrození kalicha), poměrně netradiční dílo o Janu Husovi, jeho předchůdcích a následovnících a o dění ve 14. a 15. století v českých zemích vůbec.
Před 800 lety (tedy v roce 1215) byl tehdejším anglickým králem Janem podepsán dokument Magna charta libertatum (neboli Velká listina práv a svobod). Pokud vás tato hodně připomínaná událost zajímá více, můžete si prostudovat speciál British Library. Stručné shrnutí a informace k tomuto dokumentu najdete i na české Wikipedii.
Dovolte, abych Vás upozornil na existenci knihy, která mluví o životě člověka i lidí lidsky a díky časovému odstupu od doby, kterou popisuje, i bez velkého ideologického nebo jiného patosu.
Doba předbělohorská nebyla v Čechách jednoduchá, stejně jako v celé Evropě. Autor vypráví o životě Polyxeny z Perštejna a dalších českých žen, o jejich starostech, radostech, láskách a především, o jejich obživě. Vznikla tím kniha, která věcně, realisticky a skoro naturalisticky popisuje dobu předbělohorskou v Čechách, ale zachycuje život natolik prostým způsobem, že doba přestává být důležitou a čteme o lidech a lidském rodu jako takových, bez ohledu na to, v jaké době se jejich osudy odehrávají. A v mnohých případech zřejmě jedním dechem.
Závěrečný zkratkovitý popis dalších osudů světa popisovaných postav jen dokresluje, o čem život člověka mezi lidmi je. O tom, že kniha má své kvality, svědčí i její trojí vydání, v Československém spisovateli 1976 a 1987, v nakladatelství Brána v roce 1996.
Podrobněji v ČBDB, kde získala hodnocení 85%, viz http://www.cbdb.cz/kniha-17260-zeny-ceske-renesance-zeny-ceske-renesance.
