Státy prakticky až do posledních desetiletí 18. století byly dány výkonem moci panovníka. Tím mohl být král, císař, kníže, vévoda, hrabě a podobně s příslušným územím, které mu podléhalo. Národy v dnešním pojetí neexistovaly, tehdejší státy tehdy měly své panovníky, šlechtu, poddané. Počínajíc 12. století k tomu v Evropě přibývala města s povinností platit daně panovníkovi, v nichž platily jiné zákony než mimo ně, jejichž obyvatelé už nebyli nevolníci, nýbrž svobodní měšťané.

Pokračování textu Reakce: Mylná úvaha o českém národě a jeho státu →

Důvody proč vznikaly a vznikají různé státy jsou různé. Důvodem pro vznik nějakého státu může být například touha určitého národa žít tak, jak sám chce, bez nadvlády jiných. Důležitým, možná nejdůležitějším předpokladem vzniku a existence národa je lidský pocit dlouhodobě sdílené a zpravidla dědičné, dobrovolné sounáležitosti, který je předáván z generace na generaci po dlouhou dějinnou dobu a  který sdílí  konkrétní člověk s nějakým společenstvím dalších lidí.

Pokračování textu Úvaha: Český národ a jeho stát →