Ve čtvrtek 31. března od 17 hodin proběhne v ÚSTR seminář Odpírání vojenské služby v komunistickém Československu a rehabilitace odpíračů po roce 1989.
Přestože první případy odpírání vojenské služby v Československu se vyskytly již v období první republiky, největší počet těchto kauz přineslo až období komunistického režimu. Vedle nábožensky motivovaných případů (zejména z prostředí svědků Jehovových) se postupně objevili odpírači, u kterých byla motivace také, či dokonce výhradně, politická. V roce 1988 vzniklo Nezávislé mírové sdružení – Iniciativa za demilitarizaci společnosti. Jedním ze spoluzakladatelů a iniciátorů kampaně za prosazení náhradní civilní služby byl signatář Charty 77 Jiří Pavlíček. Po roce 1989 byla většina z odpíračů vojenské služby rehabilitována, především zásluhou advokáta JUDr. Lubomíra Müllera. Oba budou hosty semináře. Moderování se ujme historik Petr Blažek, editor a spoluautor knihy A nepozdvihne meč… věnované tématu odpírání vojenské služby v Československu 1948–1989.
Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 (mapa)
Moderátoři: Jan Machala, Petr Kopal
Nucené vysídlení německého obyvatelstva z Československa patří ke kontroverzním tématům českých dějin. Povědomí o jeho průběhu i názory na jeho význam a správnost doznaly v průběhu uplynulých desetiletí značných proměn. Nejinak tomu bylo i se zobrazením vysídlení Němců na filmovém plátně. Zatímco poválečné čs. filmové týdeníky, dokumentární i hrané filmy zdůrazňovaly především spořádaný a humánní průběh organizovaného odsunu, přičemž nechyběl ani důraz na jeho oprávněnost, nezbytnost a mezinárodní konsensus, filmy natočené po roce 1989 kladly zvláštní důraz na ukrutnosti provázející zejména divokou fázi odsunu.
Ve čtvrtek 11. února od 17 hodin, pořádá Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 seminář Jediný výstřel únorového puče II. Aktuální výsledky výzkumu studentských nepokojů v letech 1945–1948. Pokračování stejnojmenného semináře z února 2014 se tentokrát zaměří na širší problematiku studentských protikomunistických vystoupení v období 1945–1948. Seminář připomene studentskou demonstraci 11. prosince 1945 v Praze, střetnutí vysokoškolských studentů a dělníků Zbrojovky 6. února 1946 v Brně a samozřejmě i průběh únorového puče a studentského odporu dne 25. února 1948.
Na úterý 24. listopadu od 17 hodin chystáme v Ústavu pro studium totalitních režimů filmový seminář Partyzáni ve filmu. Proměna obrazu partyzánského hnutí (1939–1945) v kinematografii.
Druhá světová válka byla obdobím velkého rozmachu partyzánských forem války, především (ale nikoliv výlučně) na územích dobytých a okupovaných vojsky Osy. Partyzánské formy boje se tradičně pohybují na hranici nebo mimo hranice dohodnutých pravidel války a jejich činnost bývá proto mnohdy značně kontroverzní. Díky vítězství nad mocnostmi Osy však bylo možné všechny, kdo se na tomto vítězství podíleli, oslavovat, což se projevilo také v kinematografii vznikem nového „žánru“ – partyzánského filmu. Jaké změny doznal „žánr“ partyzánského filmu v průběhu let, jak se měnil pohled filmových tvůrců na partyzány a do jaké míry tyto různé pohledy odrážejí realitu partyzánské války? Na tyto otázky se seminář pokusí odpovědět prostřednictvím komentovaných ukázek a v diskusi s pozvanými hosty (přislíbena např. účast historika Martina Vitka, který se specializuje na téma partyzánského protinacistického odboje). Moderují Jan Machala a Petr Kopal.
Ve dnech 4. – 5. listopadu 2015 pořádá Ústav pro studium totalitních režimů a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR mezinárodní konferenci 1945. Konec války a obnova Československa. První den konference se zaměří na celkovou situaci v Evropě v posledních měsících válečného roku 1945, tehdejší postavení Československa na mezinárodní scéně i na druhou sovětizaci západní Ukrajiny a Běloruska. V dalších blocích bude přiblížen vývoj v protektorátu a role domácího a zahraničního odboje na konci druhé světové války i samotný závěr válečného konfliktu na území Čech, Moravy a Slezska. Náplní druhého dne konference bude obnova československé státnosti po zániku protektorátu a Slovenského státu, budování poválečné ČSR a vytváření československého bezpečnostního aparátu. Na konferenci vystoupí historici z České republiky, Slovenska, Rakouska a Spojených států amerických.
Ve středu 4. listopadu od 19 hodin pak můžete navštívit ještě Knihovnu Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1), kde ve spolupráci s ÚSTR proběhne seminář Tunelem z lágru Nikolaj, kterým si připomeneme šedesát let od útěku z jáchymovského lágru Nikolaj. Na semináři vystoupí účastník útěku Anton Tomík, večer zahájí přednáškou Jan Horník.
Ve čtvrtek 1. října od 17 hodin se na semináři Pomníky perzekuce. Osudy míst historické paměti bude diskutovat o využití míst spojených s represí – bývalých věznic či internačních táborů. Vystoupí Petr Slinták ze sdružení Memoria, Radek Suchánek z TU Liberec, Tomáš Bouška z iniciativy Političtí vězni.cz, Jan Kux, dokumentaristka Kristina Vlachová a historik Jaroslav Rokoský z ÚSTR.
