Národní muzeum otevírá ve čtvrtek 15. října 2015 na nádvoří Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur panelovou výstavu Bedřich Hrozný. Sto let od rozluštění chetitského jazyka, která je věnována významné osobnosti české orientalistiky. Návštěvníci se mohou těšit na fotografie dokumentující nejen archeologické nálezy a vykopávky na Předním východě, ale také na snímky zachycující zákulisí výzkumů Bedřicha Hrozného.
Archiv štítku: písmo
Jak se štěpilo lidstvo 3. – vznik odlišných písem a abeced, 3100 př.n.l. až 1000 n.l.
Také si kladete otázku, proč jsou sousední národy jiné než my? Nebo otázku, proč k nám utíkají lidé z jiných oblastí?
Zde je drobounká část odpovědi, mluvící o tom, jak to vzniklo, převzatá z knihy Dějiny světa v souvislostech napsané Imanuelem Geissem a vydané nakladatelstvím Ivo Železný v roce 2002.
Řeči, kterými se lidé dorozumívají, jsou rozdílné v prostoru i čase. A samy o sobě nestačí ani k dorozumění, ani k porozumění, ani k výměně informací. To platí i o písmech a abecedách, které je zaznamenávají. Ale díky záznamu mluveného slova písmem je náš svět tím, čím je.
Zaujalo mne, že písma a abecedy sebou přinesly gramatiku a ustálenou slovní zásobu. Přesto je dorozumívání mezi lidmi různých řečí silně závislé i na dalších okolnostech. v knize jsou popisovány případy, kdy jazyky, které jsou si podobné slovní zásobou i gramatikou jsou vzájemně nesrozumitelné. Naopak, rozdílnost mezi českou latinkou a ruskou azbukou nebrání poměrně velké vzájemné srozumitelnosti mezi češtinou a ruštinou.
Perlička? Pravděpodobný způsob vzniku čínského obrázkového písma je jeho vývoj ze znaků, tesaných do milníků na křižovatkách cest, protínajících tehdejší rozlehlou čínskou říši. Znaky informovaly o tom, která cesta křižovatky kam vede. Pak už stačilo pomazat milník barvou, přiložit útržek látky a potvrzení o tom, že se služebník opravdu dostavil na místo, na které byl vyslán, bylo napsáno.
Prostá kopie stránek z knihy.
Blog pojednává o historii, přispívám tedy vývojovým diagramem vývoje písem a abeced, tedy pomůckou, pomáhající při systemizaci.
Protože vývojový diagram podléhá subjektu autora a není nejnovější, uvítám připomínky k věcné správnosti z hlediska názoru na věc i vývoje nahlížení na problematiku od dob vzniku diagramu.
Zdroj: Imanuel Geiss – Dějiny světa v souvislostech, Nakladatelství Ivo Železný, 2002