Poslední loňské číslo revue Paměť a dějiny seznamuje čtenáře s fenoménem gastarbeitrů v Československu. V ústředním textu píše Tomáš Dvořák o podílu desítek tisíc zahraničních pracovníků z Rumunska, Polska, Bulharska a také Itálie na poválečné obnově Československa v letech 1945-1950.
Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2021: Gastarbeitři v Československu
Letošní třetí číslo revue Paměť a dějiny má velmi zajímavé ústřední téma, zabývá se sovětskými gulagy. Hned v úvodním textu se Adam Hradilek zabývá československými vězni gulagu v Republice Komi. Jeho výzkum například odhalil, že 15 % těchto vězňů gulag v severní evropské části SSSR nepřežilo. Jde například o známou Vorkutu, město, které je s gulagem neodmyslitelně spjato. Tento článek doprovázejí fotografie Čechoslováků, kteří v gulagu skončili. Utrápené tváře vypovídají o jejich osudu mnohdy víc než mnoho stran textu.
Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny se skoro celé věnuje KSČ, jelikož si letos připomínáme stoleté výročí jejího vzniku. Hned v prvním velmi zajímavém textu Michal Stehlík upozorňuje na kauzu, které provázela pobyt Antonína Zápotockého v koncentračním táboře Sachsenhausen.
Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2021: Stoleté výročí vzniku KSČ
První letošní číslo revue Paměť a dějiny otevírá historička Pavla Plachá článkem o Mileně Ručkové, která přišla za války o matku a si celý život myslela, že je jedináček. Nyní zjistila, že má v Anglii tři sestry a dva bratry. V dalším textu popisuje Jan Adamec kauzy historiček Anny Rosmusové, Deborah Lipstadové a Anny Hájkové. Prvně jmenovaná čelila několika žalobám obětí či pozůstalých po obětech holokaustu. Ti se cítili jejími odhaleními poškozeni. Anna Hájková popisovala lesbický vztah mezi vězeňkyní a dozorkyní, příbuzní se proti jejímu bádání ohradili.
Poslední číslo revue Paměť a dějiny v roce 2020 je tentokrát zaměřeno na téma skryté církve v Československu za komunismu. Hned v prvním textu Ondřej Salvet a Eva Vybíralová představují nejvýraznější osobnost moravské církve 20. století, Felixe M. Davídka. Tato nonkonformní postava bořila mýty a jedním z jejích nejradikálnějších kroků bylo udělování kněžského svěcení ženám. Davídek se věnoval nejen svému vzdělávání, ale koncem 40. let minulého století pracoval s mladými, kteří toužili vykonávat duchovní povolání a dokonce plánoval vytvořit ilegální univerzitu.
Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2020: Podzemní církev v Československu
Letošní třetí číslo revue Paměť a dějiny je zaměřeno velmi netradičně. Většina textů se zabývá vztahy Československa a afrických zemí za studené války. I když jsem byl hlavním tématem překvapen a zaskočen, přečetl jsem “trojku” prakticky jedním dechem.
Pokračování textu Paměť a dějiny 3/2020: Československo a africké země za studené války
Všimnul jsem si toho až teď, ale vězte, že v online archivu revue Paměť a dějiny jsou k dispozici pdf verze článků už od aktuálního čísla. Texty z letošní “dvojky” si tedy můžete už teď přečíst elektronicky a zdarma! Dříve byl online archiv také dostupný, ovšem jen pro čísla starší. Tahle změna je super, ale nic nemění na tom, že papír je prostě papír a v online archivu si neužijete skvělé obálky a kvalitní zpracování časopisu jako celku. V textu níže tedy najdete odkazy na zmiňované články.
Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2020: Sousoší Sbratření, Velehradská pouť 1985 a Štěpán Černoušek
První letošní číslo revue Paměť a dějiny se kromě jiného vzhledem k půlkulatému výročí pochopitelně věnuje Pražskému povstání. Jan Vajskebr mluvil s historikem Stanislavem Kokoškou, který se tomuto tématu systémově věnuje. Proč si ho tak oblíbil?
Poslední letošní číslo revue Paměť a dějiny je velmi úzce a přesto zajímavě zaměřeno. Tentokrát na poválečné období a dění ve specializovaných odděleních věznic, kde byli shromažďováni odborníci (například architekti nebo překladatelé), pracující na zakázkách pro vnější svět. Velmi často šlo o politické vězně, kteří se po vedením neumětelů podíleli na velmi zajímavých projektech.
Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2019: Technické ústavy ministerstva vnitra a věznění odborníci
Třetí letošní číslo revue Paměť a dějiny je celkem pochopitelně z velké části věnováno třicetiletému výročí pádu komunismu v Československu. V ústředním textu, nazvaném Jiná revoluce, se Adéla Gjuričová zaměřila na to, co se těsně po 17. listopadu 1989 odehrávalo v tehdejších státních institucích, tedy na ÚV KSČ, ve Federálním shromáždění atd. To, co se dělo na ulicích a na vysokých školách je poměrně notoricky známé, vývoj uvnitř strany nikoliv. V tomto textu jsem poprvé narazil na osobnost Antona Blažeje, mluvčího vzbouřených komunistů, který během schůze 29. listopadu vystoupil se zásadním a vůči straně kritickým projevem.
