Archiv štítku: památky

Články, Tipy

Po bezmála půlmiliardové investici se znovu otevírá barokní perla, národní kulturní památka Hospitál Kuks

Po komplexní dvouleté obnově se slavnostně otevírá hospitál Kuks, dominanta barokního areálu hraběte Františka Antonína Šporka, proslaveného sochami Ctností a Neřestí od jednoho z nejvýznamnějších evropských barokních sochařů Matyáše Bernarda Brauna. Prvotřídní umělecká památka získala zpět svůj lesk a s ním i nové využití díky podpoře z Integrovaného operačního programu.

„Vzorová památková obnova areálu Hospitál Kuks byla jen jednou, i když stěžejní částí projektu s názvem Kuks – Granátové jablko. Po komplexní obnově areálu, jejíž součástí bylo i restaurování unikátních nástěnných maleb Tanců smrti, bude tento barokní klenot využíván pro kulturní programy a edukační aktivity vážící se k dějinám či původnímu využití hospitálu,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Hospitál, tedy domov pro přestárlé veterány z okolí, založil významný mecenáš, hrabě František Antonín Špork, jako součást nového lázeňského komplexu v údolí Labe již na konci 17. století. Vojenští vysloužilci z okolí v něm však našli útočiště až po roce 1743, kdy do Kuksu přišli členové řádu milosrdných bratří a ujali se péče o ně. Ze znaku řádu vychází i název projektu; granátové jablko v křesťanské symbolice znamená znovuzrození.

Cílem projektu Kuks – Granátové jablko bylo vzorově opravit areál hospitálu, jehož význam a kvalitu dokládá prohlášení národní kulturní památkovou v roce 1995, oživit jeho dříve nevyužívané části a umožnit jejich další využití. Finanční podporu v celkové výši 440 082 059 Kč získal projekt z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu ČR v květnu roku 2010 v rámci Integrovaného operačního programu, oblast intervence 5.1b; spolu s částmi placenými z rozpočtu NPÚ ve výši 13 266 375 Kč stála obnova areálu celkem 453 348 434 Kč. Datem ukončení realizační fáze projektu je 31. květen 2015, od 1. června nastává fáze udržitelnosti. Pro Národní památkový ústav je to v letošním roce první ze série tří dokončovaných projektů realizovaných z programu IOP. „Vedle Kuksu bude letos dokončena obnova areálů zámků Veltrusy a Valtice. Již v loňském roce jsme návštěvníkům zpřístupnili zahrady kroměřížského zámku a brněnskou vilu Stiassni. V čerpání prostředků z evropských výzev je NPÚ velmi úspěšný a již téměř rok pracujeme na přípravě dalších žádostí,“ doplnila generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Návštěvníkům, kterým se brány hospitálu otevřou po obnově poprvé v sobotu 27. března, přináší projekt Kuks – Granátové jablko nové prohlídkové trasy v interiérech, jimž byl vrácen původní lesk, novou expozici farmacie plnou vůně bylinek, ale také funkční zahradu za hospitálem s bylinkami a zeleninou i sad s tradičními odrůdami ovoce, jako jsou kdouloň a mišpule. V průběhu sezony bude otevřeno bylinkářství s širokou nabídkou produktů nejen z vlastní produkce hospitálu. Pobyt na Kuksu návštěvníkům zpříjemní i nové zázemí pro turisty a cyklisty a restaurace v obnovené sýpce.

Vedle rekreačního vyžití nyní areál nabízí více: díky projektu vzniklo v bývalém hospodářském křídle multifunkční výchovně vzdělávací centrum, které nabídne kulturní, zážitkové i vzdělávací programy a akce určené laické i odborné veřejnosti. V návaznosti na historickou funkci hospitálu připravuje Národní památkový ústav spolu s partnery programy k výuce historie a umění (pro badatele budou zpřístupněny depozitáře a knihovna kukského konventu, zaměřené na výzkum dějin Kuksu a Šporkova panství Hradiště) i zážitkové akce využívající produkty bylinné a ovocné zahrady. Studenti farmacie budou v hospitálu absolvovat část výuky související s historickým vývojem jejich oborů a příbuzní pacientů s roztroušenou sklerózou sem mohou přijet na semináře zaměřené na schopnost vyrovnat se s těžkou nemocí v rodině. Nechybějí  ani aktivity zaměřené na ochranu přírody, například na netopýří kolonie ve sklepení. Velká pozornost bude patřit samozřejmě hospitálu jako prvotřídní architektonické památce i jeho obnově.

Stavební práce byly zahájeny v listopadu 2011 záchranným archeologickým průzkumem, komplexní obnova budovy, „od střechy po sklepy“ začala v červnu 2013. Krovy z 19. století vyžadovaly pouze lokální opravy, stejně jako břidlicová krytina, kterou bylo možné z větší části zachovat a pouze částečně doplnit novými šablonami. Také okna byla v dobrém stavu, většinou je stačilo pouze opravit, respektive repasovat; pokud bylo potřeba vyměnit celé okenní výplně, byly nahrazeny replikami. Podobný postup byl dodržen i v případě dveří, takže kromě nových, vytvořených jako kopie původních, je v hospitálu možné spatřit i původní dveře z období baroka.

Kuks

Nejzajímavější částí stavební obnovy byly rozhodně restaurátorské práce na výzdobě stěn, které probíhaly hned na několika místech hospitálu. Největší událostí byl objev 52 nástěnných maleb Tanců smrti, vyplňujících v celé délce chodbu v přízemí hlavního křídla. Přestože odborníci věděli, že se pod silnou vrstvou vápenných nátěrů může skrývat malířská výzdoba, rozsah a kvalita děl byly velikým překvapením. Ojedinělý cyklus, znázorňující rovnost lidí v posledních okamžicích života, byl před zraky obyvatel i návštěvníků hospitálu ukryt od 18. století. V budově jsou přitom ještě další místa, která by mohla podobná překvapení skrývat; protože však bylo rozhodnuto další odkryvy neprovádět, zůstanou překvapením pro budoucí generace.

Restaurátorské práce neskončily objevem, odkrytím a obnovením Tanců smrti. Proběhla také obnova tří obrazů v kapli, navazující na hospitální chodbu s Tanci smrti, podařilo se restaurovat dlouhá léta jen provizorně zajištěný malovaný strop historické lékárny a oproti původním předpokladům došlo i na obnovu nástěnných maleb ve dvou schodišťových halách.

V závěru proběhla obnova podlah; původní z pískovcových desek, které se v plném rozsahu zachovaly, byly pouze kamenicky opraveny, novější cementová dlažba z období první republiky, která byla na některých místech poškozena, byla doplněna novými kusy a přeskládána tak, aby nové kusy mezi původními nepůsobily rušivě.

V interiérech se odborníci museli vypořádat s řadou technických i koncepčních problémů; například požadavky na požární a bezpečnostní zázemí znamenají nutnost osadit v historické stavbě požární dveře, vybavit jednotlivé místnosti požárními hlásiči, ale také hasicími přístroji, a dokonce hydranty. Najít řešení, které zajistí bezpečnost uživatelů budovy, a přitom nenaruší vzhled této jedinečné památky, byl pro všechny zúčastněné zajímavý úkol a staré původní otvory či dýmníky často získaly nečekané nové využití.

V roce 2014 započaly práce v exteriéru areálu. Hned v lednu se začalo s obnovou zahrady a budováním nového zahradnického zázemí. Na jaře mohly začít opravy fasád – omítaných na hospitálu i kamenných fasád kostela, vyzděných z pískovcových bloků. Kamenné prvky byly očištěny, opraveny a v případě, že se na nich našly stopy starých nátěrů, opět natřeny. Výzdoba fasád od Matyáše Bernarda Brauna byla očištěna a restaurována a okna kostela nově dostala nylonové sítě, které ochrání vzácné vitráže, ale přitom nenaruší jejich krásu. Na závěr proběhly úpravy cest a inundačního (tedy záplavového) mostu. Překvapení čekalo na odborníky na nádvoří hospitálu; právě v místě, kde měl vzniknout železobetonový vstup se skleněným pláštěm propojující nádvoří se suterénem, našli archeologové původní schody. Plánovaná moderní konstrukce tak byla nahrazena volnou replikou historického schodiště.

Většinu stavebních prací v areálu hospitálu provádělo sdružení firem Hochtief–Gemaart pod vedením společnosti HOCHTIEF CZ, a. s. Na obnově zahrady spolupracovala firma HOCHTIEF CZ, a.s., se společností H-rekultivace, a. s., a inundační most realizovala společnost EUROVIA CS, a.s.

Kuks byl tradičně oblíbeným cílem návštěvníků památek a obnova hospitálu jistě přitáhne další obdivovatele, zvláště když proměnou prošlo i jeho okolí, ve kterém vzniklo informační centrum a naučná stezka Kuksem a Betlémem. Na skvost, kterému byl vrácen původní lesk, se mohou lidé přijít poprvé podívat o víkendu 28. a 29. března, kdy bude otevřeno od 9 do 17 hodin. Od 1. dubna bude hospitál otevřen každý den kromě pondělí od 9 do 17 hodin, o letních prázdninách bude otevřeno denně.

Základním prohlídkovým okruhem bude šedesátiminutový Hospitál obsahující mimo jiné restaurovaný soubor nástěnných maleb Tanec smrti; dalšími okruhy budou Šporkovská hrobka v délce 15 minut a půlhodinová expozice Historie lékáren. Na prohlídku bez průvodce bude možné vyrazit do expozice Historie výroby léčiv.

Zdroj: TZ NPÚ

Články

Česká republika vyšle do boje o titul Evropské dědictví Loosovy interiéry v Plzni a Arcidiecézní muzeum v Olomouci

Loosovy interiéry v Plzni a Arcidiecézní muzeum v Olomouci se letos budou za Českou republiku ucházet o nový titul Evropské unie, označení Evropské dědictví (European Heritage Label). Jedna z těchto památek by tak mohla patřit mezi několik málo pamětihodností, tedy míst se symbolickou hodnotou pro Evropu, jež titul v roce 2015 získají.

Označení Evropské dědictví má ocenit a upozornit na přírodní, podvodní, archeologické, průmyslové nebo městské pamětihodnosti, kulturní krajiny, památná místa, kulturní statky a také nehmotné dědictví, které sehrály významnou úlohu v dějinách Evropy a při budování EU či pomáhají evropským občanům poznávat historii Evropy a EU a společné kulturní dědictví založené na společných hodnotách, jako jsou demokracie a lidská práva. „Cílem označení Evropské dědictví není jen ochrana pamětihodností, ale především propagace jejich evropského rozměru, zpřístupnění a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které význam dané pamětihodnosti v evropských dějinách a integraci dokážou sdělit veřejnosti,“ vysvětlila Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu a zároveň předsedkyně české národní poroty. Loosovy interiéry v Plzni mají podle ní hodnotu nejen ve vztahu k osobnosti a práci světově významného architekta, ale také jako součást životních příběhů židovských rodin, jež tyto apartmány nebo domy vlastnily, neboť připomínají holocaust, jednu z nejtragičtějších událostí v moderní historii Evropy. Mezi silné stránky olomouckého kandidáta patří podle poroty zase bohatá historie místa, daná polohou v areálu olomouckého hradu, ale hlavně jedinečnost jeho sbírek, vyprávějících příběh o téměř tisícileté duchovní kultuře olomoucké arcidiecéze (již v roce 2009 získaly cenu za kulturní dědictví Europa Nostra).

Výběr pamětihodností, které ponesou označení Evropské dědictví, probíhá ve dvou fázích. Nejprve národní poroty, v ČR složené z 5 odborníků různých kulturních institucí (jmenovaných ministrem kultury), provedou předvýběr; maximálně dva vybrané uchazeče pak národní koordinátor vyšle do celoevropského kola do Bruselu. Třináct nezávislých odborníků, jmenovaných Evropským parlamentem, Evropskou radou, Evropskou komisí a Výborem regionů, provede konečný výběr; označení Evropské dědictví však mohou udělit nejvýše jedné pamětihodnosti z každého členského státu.

Do českého národního kola se přihlásilo 6 uchazečů, kromě Loosových interiérů a Arcidiecézního muzea v Olomouci ještě kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí, státní hrad Karlštejn, kostel sv. Františka a sv. Viktora v Ostravě-Hrušově a Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami; národní porota složená ze zástupců ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, Národního filmového archivu, Památníku národního písemnictví a Národního ústavu lidové kultury z nich vybrala právě kandidáty z Plzně a Olomouce.

V případě, že některý z českých kandidátů uspěje, bude minimálně dva roky jediným nositelem tohoto označení v republice. Další kolo udílení označení Evropské dědictví se bude konat v roce 2017.

Zdroj: TZ NPÚ

Články

Hrady a zámky jsou připraveny na Velkou hradozámeckou inventuru, experti na výročí památkové ochrany řady našich měst a vesnic

Letošní sezona Národního památkového ústavu (NPÚ) bude nabitá. Hrady a zámky návštěvníci poznají důkladněji s projektem Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura, odborníci připomenou, jak se cenná historická města a vesnice proměnily díky ochraně památkové péče, a v novém kabátě – po opravách financovaných z programu IOP – přivítají návštěvníky hned tři přední české památky. Kromě toho „ožijí“ některé významné osobnosti první poloviny 19. století i empírové stavby a malebný jihočeský zámek Kratochvíle oslní renesancí renesance.

Národní památkový ústav spravuje více než sto hradů, zámků, klášterních areálů, venkovských staveb a technických památek, které zpřístupňuje návštěvníkům. Vedle toho má jeho přibližně 450 odborných pracovníků ze 14 krajských pracovišť na starost péči o 40 tisíc zapsaných kulturních a národních kulturních památek a přes 600 plošně památkově chráněných území. V roce 2015 budou mít lidé možnost poznat, zažít a ocenit výsledky celého spektra činností NPÚ.

Akce pro návštěvníky hradů, zámků a ostatních památek

„Pro letošní pátý ročník projektu Po stopách šlechtických rodů jsme pro návštěvníky památek připravili program nazvaný Velká hradozámecká inventura. Zaměřuje se na aristokratická sídla a význam jejich majitelů v historii, ale také na proměnu sídel v moderních dějinách, hlavně v posledních 25 letech. Příznivcům památek to umožní nahlédnout pod pokličku činnosti kastelánů hradů a zámků, pochopit principy fungování provozu památek a hlavně poznat zákulisí a důvody jejich proměn“, slibuje Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Projekt Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura je reakcí na skutečnost, že Národní památkový ústav spravuje prvotřídní soubor státních hradů a zámků, má v této své činnosti dlouholeté zkušenosti i vynikající praktické výsledky a zároveň zájem prezentovat je stále častěji a důkladněji veřejnosti. Řada památek proto připravuje výstavy porovnávající jejich stav před lety s dneškem, kasteláni plánují komentované prohlídky míst, která se za poslední roky nejvíce změnila, a s návštěvníky se podělí i o vzpomínky, co vše to obnášelo. Vysvětlí, jak se na hradech a zámcích připravují prohlídkové trasy, jak se ze sbírek (tzv. mobiliárních fondů) vybírají cennosti, které bude možné na prohlídkových trasách vidět. První akcí Velké hradozámecké inventury je výstava Hrady a zámky objevované a opěvované, která probíhá do 15. března v Jízdárně Pražského hradu a na niž se už přišlo podívat 57 tisíc lidí.

Jihočeský státní zámek Kratochvíle, který bude v tomto roce centrem projektu, představí pod názvem Renesance renesance proces a výsledky proměn, kterými zámek v posledních letech prochází. Jde o stavební a restaurátorskou obnovu „vily“, vytvoření zbrusu nové prohlídkové trasy rekonstruované podle inventářů posledních Rožmberků (tedy knih, do nichž se zapisovalo hodnotnější zámecké vybavení) i o nabídku kulturních akcí, jež zámku vdechují život, obnovují ducha renesance a přitom respektují atmosféru danou už jménem památky – Kratochvíle. Kastelán zámku Vojtěch Troup při komentovaných prohlídkách upozorní na léta skryté poklady, objevené pod vrstvami nátěrů či hlíny, a zavzpomíná, jak si návštěvníci zámku odnášeli ve vlasech vápno i zlato, když si přišli zámek prohlédnout v době probíhajících restaurátorských prací. Atmosféru a genia loci Kratochvíle, vybudované před více než 400 lety právě pro „rozmarné zastavení ve shonu života“, poznají nejintenzivněji návštěvníci kulturních akcí – koncertů, slavností a především Hradozámecké noci v sobotu 29. srpna. V průběhu této vrcholné události sezony zakusí návštěvníci Kratochvíle všemi smysly – ochutnají a ucítí ji na dobovém jarmarku, uslyší hudbu v podání špičkových interpretů, dotknou se věků sídlících v zámeckých zdech a na samý závěr spatří renesanční ohňostroj. Také další hrady a zámky však na Hradozámeckou noc chystají bohatý program včetně speciálních prohlídek, programů pro děti, divadelních představení či hudebních produkcí za svitu ohňů.

Novinky na hradech a zámcích

Na některých památkách se letos otevřou a představí nové prohlídkové trasy i probíhající či právě dokončené obnovy, opravy a výsledky restaurátorských kúr. Především však budou veřejnosti představeny výsledky velkolepé obnovy tří špičkových památek – barokního hospitálu Kuks, areálu zámku Veltrusy a zámku Valtice –, financované s podporou evropských dotací prostřednictvím projektu Integrovaného operačního programu (IOP).

Jako první se o víkendu 28.–29. března otevřou brány národní kulturní památky Hospitál Kuks. Po dvaceti měsících uzavření nabídne tato národní kulturní památka návštěvníkům hned několik novinek – renovované nádvoří, bylinkovou zahradu či novou expozici muzea farmacie, ale hlavně obnovené interiéry památky včetně prvotřídního a v evropském kontextu jedinečného cyklu nedávno objevených, odkrytých a restaurovaných nástěnných maleb Tanců smrti, zobrazujících rovnost lidí v posledních okamžicích života. K ukončení obnovy areálu se v pondělí 23. března uskuteční na místě samostatná tisková konference.

V sobotu 13. června bude pestrým programem oslaveno otevření edukačního centra a dokončení vzorové obnovy významné části areálu zámku Veltrusy, probíhající od roku 2010 pod názvem Veltrusy – Schola naturalis: revitalizace zámku Veltrusy a centrum Evropské úmluvy o krajině. Obnovení řady historických budov v areálu a části zámku a parku do podoby, jakou měly v době, kdy patřily rodu Chotků, je spojeno s činností edukačního centra zaměřeného na historické zahrady, parky i krajinu.

Posledním velkým projektem financovaným z integrovaného operačního programu, který NPÚ letos dokončí, je Národní centrum divadla a tance na zámku Valtice. Při slavnostním otevření Jízdárny 25. června zazní závěrečný koncert festivalu Concentus moraviae Hudba na dvoře Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. Písně, které kdysi zněly k potěše mocných absolutistických vládců Francie, přednese Magdalena Kožená. V sobotu 12. září pak budou oslavy dokončení projektu Národní centrum divadla a tance ve Valticích pokračovat otevřením obnoveného zámeckého divadla vybaveného moderní technikou a replikou barokní jevištní mašinerie. Vznikne unikátní divadelní scéna, která bude poskytovat možnost rekonstrukce dobových představení a na rozdíl od autentických zámeckých divadel nebude limitována památkovou ochranou.

První návštěvníky přivítají letos na většině hradů, zámků a dalších památkových objektech na začátku dubna – ve středu 1. dubna či první dubnový víkend. Něco však budou mít návštěvníci možnost spatřit poprvé po dlouhé době, či dokonce poprvé v historii. Již v polovině března se po dlouhých letech do kláštera Kladruby vrátí Santiniho mariánská koruna z hlavního oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie. Sejmuta byla koncem 70. let 20. století a její návrat po restaurování symbolicky zahájí celoroční oslavy 900. výročí založení kláštera. Od 1. května zde bude možné poprvé v historii navštívit a obdivovat jižní klášterní zahradu, užívanou pro pěstování zeleniny do klášterní kuchyně. Uniformy, čepice, klobouky a další autentické oděvy a dochované zámecké textilie představí letos poprvé státní hrad a zámek Horšovský Týn, který jimi od 1. dubna obohatí prohlídkovou trasu nazvanou Hrad. Od 1. července pak tento zámek opět otevře svou nejbohatší trasu, jejíž součástí je nejen zámecká kuchyně a zázemí z roku 1927, ale také servisy skla a porcelánu pro šedesát osob, měděné nádobí a formy na pečení, ubrusy, ubrousky a povlaky či autentická příruční pekárna a úřednická jídelna. Raritou je původní kuchyňský kachlový sporák, který v roce 1945 přestěhovali do tehdejší zotavovny na hrad Velhartice a až letos se vrátil zpět na Horšovský Týn. Státní hrad Grabštejn bude mít od 4. dubna nový prohlídkový okruh se sochou svaté Barbory. Státní zámek Manětín se zase v nové sezoně pochlubí objevenými a odhalenými malbami na zdech schodišťové haly, které spolu s restaurovanými malbami na stropě navracejí tomuto prostoru po stovce let bývalou krásu; vstupní hala se tak opět stala impozantním místem, jakým byla, když tudy vstupovali hosté do zámeckých interiérů za dob rodiny Lažanských.

Výročí událostí, které lámaly dobu, a další speciální zážitky

V roce 2015 bude Národní památkový ústav také připomínat několik významných výročí; uplynulo dvě stě let od Vídeňského kongresu, několikaměsíčního setkání diplomatů a politiků, jejichž hlavním úkolem bylo po právě ukončených napoleonských válkách nastolit mír a zajistit Evropě i světu dlouhodobou politickou stabilitu. Především zámky, ale také klášter Plasy připraví k tématu Metternich, Napoleon a život v empíru akce a programy k připomenutí této rozjitřené doby a jejích předních osobností (knížete Metternicha a jeho rodu, Napoleona Bonaparta a jeho syna Orlíka, vévody Zákupského, kněžny Zaháňské a dalších), ale také empíru jako módního stylu vévodícího tehdejší architektonické tvorbě, vybavení interiérů, nábytku i módě.

Šest století letos uplynulo od další významné události, která v důsledku změnila dějiny Evropy – od kostnického koncilu a upálení mistra Jana Husa 6. července 1415. Národní památkový ústav bude pod názvem Památka Jana Husa připomínat život, myšlenky a dílo mistra Jana Husa, jeho životní cestu a kulturu i každodenní život té doby přednáškami, divadlem, koncerty i duchovními programy hlavně na hradech Krakovec, Lipnice a Landštejn a v Sázavském klášteře.

V červnu budou vybrané památky hostit už tradičně hudební festival Concentus Moraviae: 3. června zazní na zámku Boskovice koncert k poctě šlechtických rodů, 5. června oslaví prvním koncertem 450. výročí zahájení stavby zámek Náměšť nad Oslavou, 7. června přivítá hudebníky pooprvé zámek Lysice, 8. června hrad Pernštejn a 9. června zámek Lednice. Oči potěší výstava historických květinových vazeb z rukou floristů Národního památkového ústavu, uspořádaná ve dnech 12.–14. 6. na zámku Slavkov u Brna. Vyvrcholením festivalu bude už zmíněný koncert spojený se slavnostním otevřením renovované Jízdárny zámku Valtice, nazvaný Hudba na dvoře Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. Přední česká mezzosopranistka Magdalena Kožená přednese skladby Michela Lamberta, Marina Maraise a dalších za doprovodu souboru Le Concert d’Astrée vedeného věhlasnou dirigentkou Emmanuelle Haïm..

Letní sezonu opanuje především na památkách západních Čech 9 týdnů baroka, festival s heslem „…zažít baroko všemi smysly…“. Návštěvníci zámku Kozel, klášterů Kladruby a Plasy či zámku Manětín budou mít – díky spolupráci NPÚ a projektu Plzeň 2015: Evropské hlavní město kultury – po devět letních týdnů možnost okusit atmosféru baroka prostřednictvím vůní, chutí, hudby a tance v autentickém prostředí barokních památek.

Ze souboru celkem 33 neobjevených památek letos NPÚ představí zatím co do počtu návštěvníků méně doceněné krásy hradů Grabštejn, Litice a Krakovec, klášterů Plasy a Kladruby, zámků Horšovský Týn, Náměšť nad Oslavou, Vizovice, Duchcov a Benešov nad Ploučnicí a přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Památky, na které davy ještě nestojí dlouhé fronty, mají velkou výhodu – návštěvníci si v nich mohou atmosféru staletí vychutnat ve větším klidu a pohodě.

I v letošním roce bude pokračovat program pro věrné návštěvníky nazvaný Klíč k památkám, k němuž se připojilo 130 hradů, zámků, klášterů, historických pivovarů a dalších památek státních, městských i soukromých. Princip programu je podobný jako v minulých letech – za pět vstupenek návštěvníci získají šestý vstup zdarma. Vstupy jsou zaznamenávány razítky do návštěvnického pasu, který si lze vyzvednout v pokladnách památek a jenž platí do konce roku 2015. Odesláním orazítkované kartičky se návštěvníci mohou zapojit do soutěže o zajímavé ceny.

Památková péče každý den kolem nás

Nejen hradům zámkům a ostatním státním památkám však letos bude NPÚ věnovat pozornost. V roce 2015 totiž uplyne 20 let od vyhlášení plošné památkové ochrany řady historických měst a vesnic, tedy od rozhodnutí, které umožnilo památkářům věnovat péči městským a vesnickým sídlům jako celkům. Dvacáté výročí tohoto rozhodnutí je pro Národní památkový ústav příležitostí oslavit institut plošné ochrany sídel, který v současnosti znamená možnost pečovat o hodnoty a krásy historického jádra 295 měst a 274 vesnic a zachovat je v dobrém stavu pro nás i pro následující generace; je to také důvod, proč se mohla stát vyhledávanými cíli návštěvníků z tuzemska i zahraničí. Národní památkový ústav chce při této příležitosti projektem Města a vesnice v náruči památkové péče: 20 let plošné ochrany připomenout proměnu, jíž konkrétní sídla za dobu památkové ochrany prošla, a ukázat na nich výsledky a smysluplnost soustavné památkové péče věnované historickým městům či vesnicím jako celkům, ať už prohlášeným za městské památkové rezervace (vedle Prahy jsou to např. Tábor, Český Krumlov, Kutná Hora, Litoměřice, Jičín, Telč, Znojmo), vesnické památkové rezervace (např. Dobrovíz, Bošín, Komárov, Zubrnice, Křižánky), městské památkové zóny (např. Beroun, Stříbro, Karlovy Vary, Zlín) nebo vesnické památkové zóny (třeba Střehom, Ounuz, Modrý důl či Karlova Studánka). K tématu připraví jednotlivá územní odborná pracoviště NPÚ, sídlící v krajích, výstavy, komentovaných prohlídky a procházky, přednášky a besedy, programy pro děti a řadu článků do odborných i populárních médií.

V rámci cyklu O památkách trochu jinak se letos dostane do centra zájmu Cihla a její matka hlína, tradiční stavební materiály používané různým způsobem a v různých podobách dlouhá staletí, v případě hlíny už od pravěku. Národní památkový ústav proto letos představí veřejnosti hlínu a cihlu jako svébytné stavební materiály, včetně specifických stavebně řemeslných postupů jejich zpracování a uplatnění, jehož různorodost a variabilitu dokládají četné dochované historické stavby. Jednotlivá pracoviště NPÚ se připojují přednáškami, výstavami, workshopy či komentovanými prohlídkami.

Druhým rokem bude letos vyhlášena Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro (česky Dědictví pro budoucnost), jejímž udělením Národní památkový ústav upozorňuje na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče a především oceňuje ty, kteří se o ochranu památek přičiňují. Úspěšné počiny realizované v roce 2014 budou letos oceněny ve čtyřech kategoriích: obnova památky, restaurování (za příkladné a zdařilé restaurování kulturní památky či její části), objev, nález roku (významný objev na památce, objev do té doby neznámého objektu, předmětu kulturní hodnoty, archeologický objev, autorské určení díla apod.), prezentace hodnot (výstava, nová instalace, publikace, mediální odborná prezentace apod.), záchrana památky (záchrana součásti kulturního dědictví na poslední chvíli, nezištnou iniciativou, koupí, mobilizací dobrovolníků apod.). Podobně jako v loňském roce může udělit generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková cenu významné osobnosti v oblasti památkové péče. Novinkou oproti loňskému prvnímu ročníku je ocenění veřejnosti, které si odnese nominovaný z kterékoli kategorie na základě hlasování veřejnosti.

Které památky byly krajskými pracovišti NPÚ do celostátního kola nominovány, bude zřejmé na začátku května. Vyhlášení je plánováno na září letošního roku.

Zdroj: TZ NPÚ

Archivy

Přes milion dokumentů, 400 tisíc fotografií a 500 knih z archivů Národního památkového ústavu bude on-line – část ještě letos

Sbírky, depozitáře a spisovny Národního památkového ústavu uchovávají ohromné množství historických fotografií, plánů a cenných dokumentů. Díky financím z Evropské unie se letos otevřela možnost zpřístupnit je každému, koho budou zajímat – digitalizací a zveřejněním on-line. První část – listinné dokumenty ústředního seznamu kulturních památek – budou na webu již na konci letošního roku.

Například fotoarchiv Národního památkového ústavu obsahuje téměř milion fotografií včetně 70 tisíc cenných skleněných negativů z konce 19. století, tisíců negativů, diapozitivů a fotokopií. Část těchto cenných dokumentů je v současné době na hranici životnosti a zachování informací, které nesou, je jedním z důvodů, proč Národní památkový ústav usiluje už několik let o digitalizaci svých fondů. Sbírky NPÚ však opatrují také plány, staré tisky, matrice a polní náčrtky – a mezi nimi nesmírně vzácné historické unikáty.

Až rok 2014 však přinesl možnost digitalizaci realizovat; Národní památkový ústav získal prostřednictvím výzvy 17 IOP podpořené Evropským fondem pro regionální rozvoj finanční podporu pro projekt Digitalizace fondů NPÚ a zahájil díky tomu digitalizaci 1 200 000 dokumentů, 400 000 fotografií a 500 knih. Od konce roku 2015 je postupně zpřístupní veřejnosti prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií a umožní do nich nahlížet, bádat a čerpat z nich informace. V úterý 18. února ocenil význam projektu a kvalitní výsledky práce zaměstnanců dílny při své návštěvě NPÚ také ministr kultury Daniel Herman.

Realizaci zakázky vyhrála ve výběrovém řízení firma Handicap, výrobní družstvo invalidů, které se řadí k největším digitalizačním zpracovatelům v ČR a poskytuje špičkové služby v oblasti digitalizace, archivace a outsourcingu lidských zdrojů. Spolu se společností WAY UP, s .r. o., vytvořilo v prostorách generálního ředitelství NPÚ na Valdštejnském náměstí v Praze chráněnou dílnu, kde se ve dvousměnném provozu střídá na 18 skenerech 14 osob se změněnou pracovní schopností.

Projekt Digitalizace fondů NPÚ tím však nekončí – z celkového příspěvku 18 milionů korun získaného z projektu bude také zřízeno nové specializované digitalizační centrum, které umožní díky špičkovým strojům bezkontaktně ve vlastní režii naskenovat nepřenosné vzácné vybavení z hradů a zámků – tedy například obrazy, textilie, koberce či tapiserie, rozměrné obrazy, a podobně. Dodání tří skenerů pro nové digitalizační centrum a zahájení jeho zkušebního provozu je plánováno ještě v první polovině tohoto roku.

Zdroj: TZ NPÚ

Články

Zájem o státní hrady, zámky a ostatní památky ve správě NPÚ byl v roce 2014 mimořádný

Speciálními prohlídkami, oslavami adventu, ale hlavně otevřením výpravné výstavy Hrady a zámky objevované a opěvované žily v posledním měsíci roku 2014 památky ve správě Národního památkového ústavu. Zakončily tak úspěšnou sezonu, během níž se práce kastelánů a jejich týmů zúročila v podobě výborné návštěvnosti – na památky dorazilo 4 799 929 zájemců, což je bezkonkurenčně nejvíce za posledních několik let a o 575 tisíc víc než v roce 2013. Výstavu Hrady a zámky objevované a opěvované, otevřenou od 19. prosince v Jízdárně Pražského hradu, navštívilo v prvních dnech konání přes 9 tisíc návštěvníků.

Prohlídky památek včetně těch speciálních (pro rodiny s dětmi, noční i kastelánské), slavnosti jako Hradozámecká noc, kulturní akce (výstavy, koncerty, recitály) i další programy, například jarmarky a trhy, přitáhly v průběhu celého roku k památkám mimořádnou pozornost. Na 90 procent hradů a zámků zavítal ve srovnání s rokem 2013 vyšší počet návštěvníků, na třetinu z nich dokonce o více než 20 procent. V případě nejpopulárnějších památek, jako jsou zámek Lednice, hrad a zámek Český Krumlov, Konopiště či Kroměříž, to znamená o desítky tisíc návštěvníků více. Celkově přivítal NPÚ na svých 103 objektech 4 799 929 návštěvníků, což znamená oproti roku 2013 o 13,3 procenta více.

„Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované i celá loňská sezona vypovídají o tom, že památky dnes nejsou jen svědky minulosti, strážci největších pokladů a dominantami krajiny, ale že jsou také živými centry kultury. Jsou to místa, která mají nezpochybnitelnou památkovou hodnotu a kulturně-historický význam, zároveň ale mají svým milovníkům stále co nového nabídnout. A přízeň, kterou lidé památkám ve správě NPÚ v tomto roce věnovali, to potvrzuje. Počet návštěvníků a hlavně fakt, že se lidé na památky vracejí, svědčí o tom, že kasteláni dělají svou práci dobře a při přípravách akcí a programů dokážou najít ty správné cesty. Snad se tento trend udrží,“ přeje památkám Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ.

Nejnavštěvovanější památkou roku ve správě NPÚ se opět stal zámek Lednice, na který zavítalo 376 559 lidí, tedy o 14,7 procenta víc než roce 2013. Ve velmi těsném závěsu za ním je hrad a zámek Český Krumlov s 367 629 návštěvníky a trojici nejoblíbenějších českých památek uzavírá zámek Hluboká, který si prohlédlo 263 519 lidí. Kapacita návštěvnického provozu Hluboké je přitom prakticky naplněna, stejně jako kapacita hradu Karlštejn, který dlouhodobě navštěvuje kolem 220 000 zájemců o prohlídky ročně.

Přes sto tisíc návštěvníků vloni napočítalo celkem jedenáct památek spravovaných Národním památkovým ústavem, v roce 2013 jich bylo „jen“ devět. Skokanem roku, tedy památkou, na níž se návštěvnost zvýšila nejvíce (o 119 procent), se stal zámek Zákupy v Libereckém kraji s 35 894 návštěvníky (oproti 16 358 v roce 2013). Nový kastelán Petr Weiss se svým týmem pozměnil prohlídkovou trasu, připravil speciální stavebně-historické prohlídky i prohlídky upravené pro potřeby rodin s dětmi a zorganizoval řadu kulturních akcí. Ještě větší procentní růst zaznamenal zámek Stekník v Ústeckém kraji, který v květnu poprvé zpřístupnil své interiéry, konkrétně kapli a prostory prvního patra, a připravil i speciální prohlídky zaměřené na průběh restaurování zámku; přilákal tak téměř 4 tisíce návštěvníků, což je o 164 procent více než v roce 2013, kdy byl přístupný pouze park. O 108 procent více návštěvníků přišlo také na statek U Matoušů v Plzni-Bolevci, který však zatím nepořádá pravidelné prohlídky a je možné jej vidět pouze při zvláštních příležitostech. Další drobnější památkou, která zaznamenala velký úspěch, je Hamousův statek ve Zbečně. Těsně před Vánocemi, v neděli 21. prosince po půl jedenácté dopoledne, v něm přivítali stotisícího návštěvníka, přesněji řečeno návštěvnici, která při té příležitosti získala dárkový poukaz pro dvě osoby na soukromou noční prohlídku hradu Křivoklát (pod jehož správu Hamousův statek spadá) a možnost přenocování v apartmánu magistra Kelleyho.

Celoročně přístupné památky

Větší část památek ve správě NPÚ nemá – kvůli ochraně vybavení – v zimních měsících pravidelně otevřeno. Výjimkou je dvanáct míst, které je možné si prohlédnout po celý rok; denně má otevřeno Květná zahrada v Kroměříži a zámek Sychrov. Hrad a zámek Český Krumlov, zámky Hluboká nad Vltavou, Mníšek pod Brdy a Rožmberk a Betlém Hlinsko (součást souboru lidových staveb Vysočina) mají otevřeno denně kromě pondělí. Zámek Valeč otevírá každý den s výjimkou pondělí a úterý. O víkendu otevírají hrady Karlštejn a Křivoklát a brněnská vila Stiassni. Jihočeský hrad Nové Hrady naopak návštěvníky vítá ve středu a v pátek. Mnoho dalších památek je pak možné si prohlédnout na objednání – více informací na webu http://www.npu.cz/news/15510-n/ a na stránkách jednotlivých objektů.

Hrady a zámky objevované a opěvované

Celou zimní sezonu pomáhá milovníkům památek zpříjemnit velkolepá výstava Hrady a zámky objevované a opěvované v Jízdárně Pražského hradu, otevřená denně až do 15. března. Představuje přes 600 nejvzácnějších, nejhodnotnějších a nejzajímavějších exponátů z hradů a zámků celé České republiky, například relikviář svatého Maura z hradu Bečov, originály obrazů Mistra Theodorika a vrata z hradu Karlštejn, pískovcovou alegorii Pýchy sochaře Matyáše Bernarda Brauna z Kuksu, cestovní deníky básníka Karla Hynka Máchy s kresbami hradů v krajině, automobil Benz knížete Karla V. Schwarzenberga, o kterém se mluví i v knihách Jaroslava Haška, a další. Od prosincového zahájení výstavy si tyto poklady prohlédlo do konce roku 9201 návštěvníků, tedy v průměru 767 lidí za jeden den. V lednu však expozice nabídne mnoho dalšího – komentované prohlídky s autorem výstavy či kurátory, zábavné programy pro rodiny s dětmi, které pomohou prohloubit zážitky z výstavy, zajímavé akce pro školy s názvy Příběh skrytý v kabinetu, Kovářská krása nebo Cesta do středověku i semináře pro učitele (více na www.npu.cz/hrady-objevovane/vzdelavaci-programy/). Vstupné na výstavu činí 150 Kč, snížené 80 Kč (podrobnosti na www.npu.cz/hrady-objevovane/). Výstava je úvodem k projektu Po stopách šlechtických rodů – Velká hradozámecká inventura, jemuž se bude Národní památkový ústav věnovat po celý letošní rok.

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. V oblasti výkonu odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Rovněž spravuje více než sto nemovitých památek (kromě hradů a zámků jsou to i významné klášterní areály, památky lidové architektury a technické památky 19. a 20. století) a v jejich rámci pečuje také o přibližně tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů a též o typické součásti zámeckých i hradních areálů: historické zahrady a parky. www.npu.cz.

Zdroj: TZ NPÚ

Tipy

Brněnská vila Stiassni se otevírá návštěvníkům

Po komplexní tříleté obnově se v Brně slavnostně otevírá vila Stiassni, významné dílo meziválečné moderní architektury, známé jako „vládní vila“. Slavnostním otevřením vily, které proběhne v neděli 14. prosince, zároveň zahájí činnost Metodické centrum moderní architektury v Brně, které v areálu vily Stiassni vzniká a jež umožní odborníkům, studentům i dalším zájemcům hlouběji poznávat architekturu 20. století a pečovat o ni.

vila Stiassni

Vilu, kterou vybudoval židovský textilní průmyslník Alfred Stiassni, navrhl architekt Ernst Wiesner, jedna z nejvýznamnějších osobností generace zakladatelů brněnské moderní architektury. První návrhy pocházejí z roku 1927, stavba byla dokončena v roce 1929. Vilu obklopuje důmyslně koncipovaná zahrada se vstupním domkem, v němž bydlel řidič, domkem zahradníka, bazénem a tenisovým kurtem.

Celý areál vily Stiassni byl jako prvotřídní příklad brněnské meziválečné architektury zapsán  v roce 1982 na seznam nemovitých kulturních památek. Do správy Národního památkového ústavu přešel v roce 2009 – již se záměrem zřídit zde centrum pro výzkum a dokumentaci moderní architektury. Na projekt Centrum obnovy památek architektury 20. století (COPA) byla podána žádost o dotaci z integrovaného operačního programu a 30. června 2010 podepsali ministr kultury Václav Riedlbauch a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková rozhodnutí o poskytnutí dotace, jejíž výše činila nakonec celkem 179 203 478 korun. Tyto prostředky pocházely jak z Evropského fondu pro regionální rozvoj, tak částečně ze státního rozpočtu; Národní památkový ústav se podílel částkou více než dvanáct milionů korun ze svého rozpočtu. Projekt na obnovu vily Stiassni vypracovala společnost Project building, s. r. o., zatímco nový přednáškový objekt navrhla společnost Archteam, s. r. o. Generálním dodavatelem stavby byla společnost Unistav, a. s. Specializované odborné práce na památkové obnově vily provedla stavební společnost Archatt, s. r. o.

„Vzorová obnova vily a jejího areálu byla zahájena v polovině roku 2012. Cílem projektu však byla nejen stavební obnova, ale také vytvoření centra památek moderní architektury, které by bylo místem setkávání odborníků s širokou veřejností a ověřování stavebních postupů specifických pro architekturu dvacátého století,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Při vzorové obnově vily se tým odborníků NPÚ musel vypořádat s řadou technických i koncepčních otázek a rozhodnout, které novější prvky a konstrukce, přidané v průběhu času k původní podobě vily, mohou být zachovány, a které je nutné odstranit, protože nejsou v souladu se základní myšlenkou architekta stavby. Při rekonstrukci v roce 1961 byla například přičleněna k domu původně otevřená loggie, která poskytovala zázemí pro sportovní a oddychové aktivity v bazénu a na tenisovém kurtu. Vznikl tak velmi příjemný a hosty hojně využívaný nový obytný prostor. Komise expertů rozhodla o odstranění této úpravy hlavně proto, že otevřená loggie byla stejně jako prosvětlená schodiště a rafinovaná kování pro Wiesnerovy stavby charakteristická. Další otázkou bylo, zda již poněkolikáté opravovat původní bazén, nebo jej vybudovat znovu. Po detailním průzkumu pomocí sond, laboratorních šetření a statické analýzy se ukázalo, že ani za pomoci moderních technologií nelze bazén opravit; proto byl odstraněn a na jeho místě vznikla přesná kopie.

Návštěvníci, kteří znali podobu vily před rekonstrukcí, si mohou pamatovat koupelny obložené zeleným a růžovým kubánským mramorem. Na fotografiích z alb Hermine Stiassni však koupelny vypadaly jinak. V tomto případě byl zvolen kompromis. Tam, kde bylo možné opravit vodovodní rozvody a kanalizační stoupačky bez poškození mramoru, zůstala zachována podoba z 80. let, jinde byl koupelnám vrácen původní vzhled – i díky tomu, že inženýr Otava, který prováděl v 80. letech rekonstrukci, zachránil a uschoval původní umyvadla a armatury.

Staronovou tvář získala také zahrada; hustý neudržovaný porost, který ještě před nedávnem vilu obklopoval v důsledku nedostatečné údržby, vystřídala úprava kopírující podobu zachycenou na leteckých snímcích z 50. let a dobových fotografiích, jíž dominují průhledy na vilu.

Důležité informace k těmto i řadě dalších úprav i dispozici vily přinesl podrobný a během celé stavby prováděný stavebně-historický průzkum a odkrývání původních stavebních detailů; zajímavým příkladem je nález dřevěných špalíků, které jasně vymezily osazení původního ribstolu v jedné z koupelen Stiassni. Určení barevnosti stěn se zase opřelo o důsledný stratigrafický průzkum. Důležitým zdrojem informací se staly také amatérské fotografie a akvarely paní Hermine Stiassni, jimiž dokumentovala interiér i exteriéry objektu. Díky nim bylo možné zjistit, jak byl v domě rozmístěn nábytek, kde visely o obrazy či jakou barvu měly pěšiny v zahradě, které proto byly obnoveny z písků lomu v Lomničce u Tišnova.

Manželé Alfred a Hermine Stiassných žili ve vile do roku 1938, kdy i se svou dcerou Susanne z obavy před blížící se okupací odjeli do USA. Za války ji zkonfiskovalo gestapo a sídlila v ní banka, na jaře 1945 ji částečně zdevastovali ruští vojáci, ale už v květnu 1945 v ní pobýval prezident Edvard Beneš, proto se jí začalo říkat „vládní vila“. Po válce připadla konfiskací československému státu, který ji využíval k reprezentačním účelům.

Celý areál prošel za dobu své existence několika rekonstrukcemi, z nichž nejzásadnější proběhla v 80. letech 20. století. Jejím zadáním bylo přizpůsobit objekt i areál pro pobyt prominentních hostů. V téže době rovněž přibyl ubytovací dům v horní části areálu, přestavěný na vzdělávací centrum. I současná etapa obnovy přinesla areálu nový objekt – moderní budovu s plně vybaveným přednáškovým sálem, který již Metodické centrum moderní architektury v Brně využilo k pořádání své první odborné konference s názvem Obnova vily Stiassni.

Od slavnostního otevření vily 14. 12. 2014 budou její prostory zpřístupněny veřejnosti. V pracovních dnech bude areál sloužit studijním a badatelským účelům, přístupná bude knihovna a depozitáře. V pátek, v sobotu a v neděli budou ve vile probíhat komentované prohlídky – podobně jako na další více než stovce památek ve správě NPÚ, tedy hradech, zámcích, klášterech atd. Vila Stiassni však bude mít jako jedna z mála otevřeno i v zimní sezoně.

Zdroj: TZ NPÚ