Archiv štítku: okupace 1968

Fotky: Památník Jana Palacha

Koncem ledna jsme navštívili Památník Jana Palacha. Tento krásný a důstojný památník byl otevřen už na podzim roku 2019, na vlastní oči jsem ho viděl až nyní.

Co je ve Všetatech možné vidět? Na návštěvu památníku si vyhraďte alespoň hodinu, půlku času vám zabere projekce dokumentu, na kterém pracovala dokumentaristka Olga Sommerová. Druhou půlhodinu můžete strávit prohlížením interaktivní výstavky (Palachovu aktovku jsme bohužel neviděli, jelikož byla zrovna odvezená ke konzervaci) a hlavně prohlídkou domu samotného. Ten vypadá zvenku prakticky stejně, jako kdysi.

Okna jsou zaslepená a uvnitř je volný prostor, rozdělený železným ostřím. Za pozornost stojí posmrtná maska Jana Palacha, kterou sejmul těsně po jeho smrti sochař Olbram Zoubek a originál československé vlajky, kterou byl Jan Palach po smrti přikryt. Pro představu, jak památník vypadá, si prohlédněte fotky níže.

Pokračování textu Fotky: Památník Jana Palacha

Vzpomínka na 21. srpen 1968 v Rumburku

Poté, co jsem se během připomínání výročí “21. srpna 1968” snažil na Twitteru upozorňovat média, že v noci z 20. srpna na 21. srpna na naše území nevkročily 2 divize východoněmeckých vojáků (ale zůstaly za hranicí a naše území se dostalo možná pár průzkumníků), ozval se mi pan Vladimír Janáček kvůli dobové vzpomínce své maminky na tyto události v Rumburku. Mezi místními se povídá, že první dva dny okupace za hranicemi (Rumburk je od nich doslova pár metrů) operovaly němečtí vojáci v uniformách, připomínajících tehdy ještě dobře známé uniformy Werhrmachtu. Poté prý Němce nahradili Rusové.

Dobrý den, jmenuji se Janáčková a dějinami 20. století se zabývám od svých třinácti let.Ten důvod je jednoduchý, dobře jsem znala pana dr. Sprigera z Rumburku, to byl primář terezínského ghetta, vynikající chirurg. To on se sešel s Janem Masarykem nedlouho před jeho smrtí. Hodně vyprávěl, původně jsem chtěla dělat archeologii, ale na gymplu mi nešla matika :-). A tak to nějak začalo. Rumburk v roce 1968 byl pouze průjezdem. Z těch nejvyšších pater domů při hlavní trase lidi házeli, co jim přišlo pod ruce. Ale proč zmínka o panu Springerovi – jeho malá dcera stála s maminkou ráno u chodníku a tank vypustil olej či co a ty šaty měla schované, leč pokud možno vyprané. Můj tatínek mi ještě ukazoval vyježděné pásy, skutečně byly mnoho dlouhých let vidět, říkal, že jely přes zelenou hranici, ale znám mnoho pamětníků z té doby, sama jsem zpracovávala odsun Němců z okresu Varnsdorf. Mějte se moc hezky, s pozdravem Blanka  Janáčková, Varnsdorf.

Pokud máte nějaké další informace či dokonce fotografie k působení německých vojáků v srpnových dnech roku 1968 na našem území, ozvěte se prosím.

Paměť a dějiny 2/2018: Srpnová okupace, atentáty v Československu a vzpoura vězňů v Bytízu

Druhé letošní číslo revue Paměť a dějiny se celkem pochopitelně zabývá děním v Československu v roce 1968. Hned v úvodním textu se autor Tomáš Vilímek věnuje Pražskému jaru a následným reakcím východnoněmecké společnosti. Dozvíme se z něj, jak na okupaci Československa reagovali oficiálná přestavitelé NDR a také běžní východní Němci. Text se zabývá i účastí, nebo spíše neúčastí východoněmeckých vojáků na okupaci. Pravdou asi je, že východoněmecké pluky stály na hranicích a k nám se vlastně až na ojedinělé výlety vojáků za hraniční čáru nedostaly. I když spisovatel Heinrich Böll se tehdy nacházel v Praze a referoval, že své východní krajany v uniformách viděl i na pražském předměstí. Mohl se mýlit, nebo narazit na nějaké průzkumníky, kdo ví, jak to tenkrát opravdu bylo.

Paměť a dějiny 2/2018

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2018: Srpnová okupace, atentáty v Československu a vzpoura vězňů v Bytízu

Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci

21. srpen 1968 byl jedním ze zásadních mezníků dějin Československa a od okupace vojsky Varšavské smlouvy (kromě armád Rumunska a Albánie) v letošním roce uplyne již 49 let. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí rozsáhlé škody. Útokem na muzeum došlo k poškození omítky, reliéfů, sochařské výzdoby i interiéru budovy. „Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě zřetelné stopy v podobě kamenných filuňků, tvořících náhradu za kamenné části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou umístěnou u vchodu do muzea mementem srpnových událostí,“ uvádí náměstek generálního ředitele Národního muzea Milan Plaček.

Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci, foto: NM, Kříž
Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci, foto: NM, Kříž

Pokračování textu Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci

Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pozvánka na besedu se Zoranem Popaďjukem

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.

Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.

Zdroj: TZ ÚSTR

Paní Olgu Iofe prostě musím obdivovat

V úterý 23. srpna proběhla na půdě Knihovny Václava Havla beseda (pozvánku jste mohli najít tady) s ruskou disidentkou Olgou Iofe. Tato velmi zajímavá osobnost je další z řady odpůrců sovětského režimu, kteří přijali pozvání do Prahy a setkali se s veřejností při neformální otevřené besedě. Vloni jsem měl možnost poslouchat neméně zajímavého hosta, Michase Kukobaku.

Úvodem je třeba napsat, že tyto akce jsou absolutně perfektní a mně osobně pomáhají bojovat s předsudky, které vůči občanům Ruska nebo bývalého Sovětského svazu chovám. Je úžasné vidět člověka, který je skromný, chová vůči Čechům respekt, nechvástá se činy jakkoliv obdivuhodnými a moderátorka z něj musí všechno podstatné téměř páčit. Možná vám slovo disident může znít trochu jako nadávka, ale disidenti typu paní Iofe jsou zvláštní druh a nad jejich činy a morálním kreditem mnohdy zůstává rozum stát.

Olga Iofe v Knihovně Václava Havla

Pokračování textu Paní Olgu Iofe prostě musím obdivovat

Stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968 zůstanou na fasádě Historické budovy Národního muzea jako memento

V neděli 21. srpna 2016 uplynulo 48 let od srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea četné škody. Útokem na muzeum došlo k poškození na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě veškeré filuňky tvořící náhradu za části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou tuto významnou událost připomínat.

Stopy po kulkách na fasádě Národního muzea
Stopy po kulkách na fasádě Národního muzea, foto: NM

Pokračování textu Stopy po střelbě okupantů ze srpna 1968 zůstanou na fasádě Historické budovy Národního muzea jako memento