Vědci zkoumali zajímavé pozůstatky chrupu neandrtálce, který žil před 130 000 lety. Jeho zuby vykazovaly zákrok “prehistorického stomatologa”.
Zuby neandrtálce, foto: ablogabouthistory.com
Zuby, které byly nalezeny v chorvatské Krapině už na začátku dvacátého století, mají řadu žlábků a škrábanců. Je za tím buď zásah člověka, který se snažil zuby ošetřit, nebo i činnost samotného pacienta, který se párátkem pokoušel zbavit nečistot na zubech. Ať už je pravda jakákoli, vědci prohlašují, že tyto poznatky ukazují, že neandrtálci byli chytřejší, než jsme si donedávna mysleli.
Při výstavbě nového pravoslavného kostela na římském předměstí byly odkryty starověké římské lázně a řada hrobů. Objev je datován někam mezi první a čtvrté století našeho letopočtu. Archeologové prohlásili, že našli i neporušené systémy vodovodů a odpadů a také zachovalé dlaždice podlahových mozaiek.
Britský bulvár Daily Mail předvedl, že i archeologie může být pro jeho čtenáře zajímavé téma, stačí ho jen dobře podat. Píše o antické mozaice objevené v Turecku. Je na ní zobrazena smějící se kostra a heslo “buďte veselí a užívejte si života”.
Smějící se kostra, zdroj: dailymail.co.uk
Skoro dva a půl tisíce let stará mozaika byla objevena na podlaze jídelny antického domu ve městě Antiocheia. Tento starověký skvost je na současném území Turecka, kousek od syrských hranic.
V uplynulých dnech skončila první výkopová sezóna na lokalitě Burgut Kurgan v Pašchurtské dolině v jižním Uzbekistánu, kterou vedli a jíž se účastlili pedagogové i studenti Filozofické fakulty UK. Česko-uzbecko-francouzský tým zkoumal sídliště kultury Jáz I, obecně vnímané jako přechod od pozdně bronzové do raně železné doby v jižní části Střední Asie. Lokalita byla nově objevena minulý rok prospekční činností české expedice. Téměř měsíční terénní práce nyní potvrdila, že jde o zásadní sídliště této kultury, unikátní mimo jiné tím, že bylo využíváno výhradně v jednom období, a nabízí tak čistý materiál v nepoškozených kontextech.
Izraelské úřadyoznámily objev impozantníhosarkofágu z éry Římanů. Stavební dělnícise snažili nález znovu rychle ukrýt, aby na staveništi nedošlo ke zdržení, ale naštěstí se celé věci chopilizraelskýpamátkový úřad(IAA).
1800 let straý římský sarkofág nalezený v Izraeli, foto Yoli Shwartz/IAA / Discovery
1800 let stará kamenná rakev je jedním z nejkrásnějších a nejzajímavějších archeologických objevů na území Izraele za poslední dobu. Jeozdobenaze všech stran, vážídvě tunyaje 2,5metrudlouhá. Ústředním prvkem výzdoby je lidská postava v životní velikosti vytesaná na víku.
Sarkofágbyl objeven ve městěAškelon na jižním pobřeží Izraele a památkáři si ihned všimli, že byla tato zdobená rakev těžce poškozena neodborným zásahem, respektive při vykopávání a vyndávání ze země.
Z Afghánistánu přiletěl do Česka vzácný náklad – více než tisíc let staré archeologické památky z muzea v Kábulu. K vidění by měly být od poloviny prosince v pražském Náprstkově muzeu.
„Přivezli jsme 145 archeologických nálezů zejména z lokality Mes Aynak jižně od Kábulu, ale i z dalších lokalit,“ popisuje pro Český rozhlas archeolog a kurátor Národního muzea Ľubomír Novák. „Výstava, kterou Národní muzeum plánuje pro Náprstkovo muzeum, má představit zejména památky afghánského buddhismu z období mezi 3. a 9. stoletím po Kristu,“ upřesňuje.
Historici, zabývající se americkou válkou za samostatnost a konkrétně bitvou u Red Banku (rok 1777), odhalili tragický příběh posádky jednoho z děl, které bylo v bitvě použito a zároveň zničeno.
Dělo obránců pevnosti Fort Mercer, foto: philly.com
Velký hrob, tvořený dřevěnou konstrukcí zapuštěnou v zemi, objevili archeologové při vykopávkách blízko Sandomierze. Jedná se o první takový nález v této oblasti.
Jistě víte, že v dávných dobách bývaly přídě lodí ozdobeny dřevěnými sochami různých netvorů. Nedávno se podařilo jeden úžasný kousek vyzvednout z Baltského moře nedaleko švédského města Ronneby. Netvor ležel na dně moře asi 500 let.
Netvor z přídě, foto: Johan Rönnby, Södertörn University, discovery.com
Jde o zuřivě vypadající stvoření s lvíma ušima a krokodýlí tlamou. Toto umělecké dílo bylo jako obvykle umístěno na přídi lodi a vážilo asi 660 liber (tedy cca 300 kg) a bylo vyrobeno ze skoro čtyřmetrového kusu dřeva. Podle odborníků z muzea v Blekinge netvor zdobil válečnou loď dánského krále Hanse v 15. století.
