Meč, objevený v hrobu na jihu Norska, musel patřit velmi bohatemu muži, žijícímu v období sklonku nadvlády Vikingů nad severem Evropy. Meč je 94 cm dlouhý, a i když železo podléhá korozi, rukojeť je velmi dobře zachována. Zdobí ji stříbro, zlato a měď, na čepeli byly objeveny zbytky kůže a dřeva, meč tedy pravděpodobně spočíval v pochvě.
Arabové (přesněji řečeno Maorové) drancovali Španělsko v roce 711, norští Vikingové přišli do Španělska v následujícím století. Plenili, kromě jiných například ve městě Sevilla. Možná, že maorské mince nalezené na štítu vikingského náčelníka byly ukradené ve Španělsku někdy kolem roku 844. Nebo Vikingové přišli k mincím při svých obchodních cestách k Volze?
Severští válečníci se totiž na svých lodích dostávali do Konstantinopole právě přes ruské řeky. Dostali mince někde cestou jako platbu za otroky, kožešiny nebo mroží kly?
Každopádně nález v Trondheimu hovoří jasně. Norský válečník si odněkud přivezl arabské mince, měl je schované ve svém štítu, který navíc vykazoval známky boje, byl poškozený ranami mečem. Jesli mince pocházejí ze Španělska nebo z Konstantinopole, se už asi nikdy nedozvíme. Nález ale ukazuje, jak zcestovalí a mocní Vikingové ve své době byli.
