Historik Richard Dargie v nové knize Poslední Hitlerův den shrnuje více či méně známe poznatky o tom, jak probíhaly poslední hodiny života Adolfa Hitlera. Detailní popis dění v bunkru pod Říšským kancléřstvím v Berlíně ale není jedinou linkou vyprávění. Čtenář se seznámí se situací v Německu koncem války, pozná lidi z Hitlerova okolí, stručně si projde Hitlerovu politickou kariéru a v neposlední řadě ocení také autorovu snahu o vytvoření Hitlerova osobnostního profilu.
Ruská historička Ljubov Vinogradová ve své knize Odstřelovačky z II. světové války čerpá hlavně z osobních rozhovorů, které vedla s ženami o jejich působení na druhoválečné východní frontě, v řadách Rudé armády.
Walter Isaacson je znám hlavně jako autor životopisů výjimečných osobností různých oblastí historie a současnosti, skvěle zpracoval osudy Leonarda da Vinciho, Steva Jobse nebo Alberta Einsteina. Jeho poslední u nás vydaná kniha, soubor esejů nazvaný Vůdcové, myslitelé, hrdinové, obsahuje texty z různých období jeho novinářské kariéry. Věnoval se v nich lidem, které lze bez nadsázky označit za génie svých oborů.
Publikace Kronika republiky 1918-1968 má na to být ozdobou každé knihovny. Je krásná a přehledná, každému z popisovaného roku věnuje několik stránek plných fotografií a kratších tematických textů věnujících se nejdůležitějšímu dění vybraného období.
Walter Isaacson je zkušeným harcovníkem mediálního průmyslu, a to nejenom jakou autor bestsellerů o výrazných osobnostech lidstva (Einstein, Jobs, Franklin, Kissinger), ale dříve také řídil časopis Time nebo zpravodajskou televizi CNN. Je dobře, že z dráhy manažera přestoupil na stranu tvůrců obsahu a jako spisovatel produkuje úžasné knihy. Jeho posledním dílem je Leonardo da Vinci, skvělý životopis renesančního člověka, pro kterého je označení génius málo.
Martin Herzán (profil na Wikipedii) si k vydání své knihy 100 let pádů republiky vybral velmi příhodný čas. Výročí vzniku Československa se nám z médií a knih samozřejmě připomíná velmi masivně a někdy si řídím, kdy na mě z ledničky vyskočí někdo v převleku Masaryka a začne mi odříkávat idealizovaný příběh prvního československého prezidenta. Autor knihy 100 let pádů republiky k výročí přistoupil trochu jinak a rozhodl se rozbořit některé z často opakovaných mýtů.
Vladimír Čermák ve své knize 1968 Kořeny tragédie shrnul dění okolo Pražského jara a pouze krátce a chronologicky v jedné z kapitol. Mnohem zajímavější částí jsou jeho analýzy situace prostřednictvím pamětí důležitých osobností historie a celosvětových politických událostí. Název Kořeny tragédie byl vybrán perfektně, autor skutečně jde ke kořenům, sleduje souvislosti a hlavně se věnuje tomu, jak byly události tehdy a i později oficiálně vysvětlovány lidem. Popisuje takzvané “psychologické operace”, tedy ovlivňování lidí a jejich mínění.
Pokračování textu Kniha: 1968 Kořeny tragédie
Kniha Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1942 je unikátní hlavně svým rozsahem. Obsahuje stovky a stovky fotografií, které ukazují oficiální dění v protektorátu očima zpravodajů ČTK a mnoha dalších zdrojů. Kromě jiných čtenáře jistě zaujmou snímky Hitlerova dvorního fotografa Heinricha Hoffmanna, například z Pražského hradu, kde se nový neomezený pán českých zemí rozhlíží z okna po okolí.
Pokračování textu Kniha: Protektorát Čechy a Morava 1939–1942