Norman Ohler ve své knize Totální rauš. Drogy ve třetí říši seznamuje čtenáře s tématem v současné době velmi moderním a žádaným. Sám jsem se při své práci dramaturga převzatých historických dokumentů setkal se třemi novými filmy, které se této problematice věnují. Nutno říci, že jde o problematiku dlouho opomíjenou a veřejnosti jaksi zatajovanou. Třetí říši a Adolfa Hitlera si s drogami přece jen běžně nespojujeme…
Před několika týdny vyšla očekávaná novinka nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA. Jmenuje se Ďáblův deník a čerpá z nedávno znovuobjeveného deníku nacisty Alfreda Rosenberga, takzvaného vrchního filozofa a ideologa Třetí říše. Jde o velmi zajímavé a náročné čtivo pro zájemce o dění v Německu a vlastně v celé Evropě v první polovině minulého století.
Román Otčina od Roberta Harrise je beletristickou klasikou, přestože ho jeho autor (mimochodem známý i jako novinář a autor literatury faktu) poprvé vydal v roce 1992. Představte si, že je rok 1964, víc než půlce Evropy vládne pětasedmdesátiletý Hitler a nic nenaznačuje tomu, že by se to mělo v nejbližší době změnit. K tomu přidejme záhadná násilná úmrtí vysokých nacistických úředníků a postavu detektiva samotáře, kterému režim zrovna dvakrát nevyhovuje. A máme ideální kulisy k rozehrání příběhu, který vám nedovolí přestat číst.
Pokračování textu Kniha: Otčina
Kolega mi půjčil knížku Hitlerovy ženy od Ericha Schaakeho. Jde o jakýsi přehled žen, které hrály v Hitlerově životě nějakou roli, od matky po manželku, se kterou byl ženat jen pár hodin. Každé z nich je věnována jedna kapitola a dá se říci, že jde o takový stručný atlas Hitlerových žen. Pro zajímavost uvádím níže stručný přehled zmíněných žen a něco málo o nich. Může se vám to hodit v případě, že se zajímáte o okolí Adolfa Hitlera a chcete mít přehled kdo byl kdo.
Kniha Německá válka od Nicholase Stargardta je asi nejrozsáhlejším dílem literatury faktu o druhé světové válce, které jsem kdy přečetl. Pokud odečteme fotografie, poznámkový aparát a seznam zmíněných osobností na konci knihy, stále zbývá přes 500 stran čtení. A to velmi záživného a přesto plného zajímavých faktů. Nudit se prostě nebudete.
Pražská zima je audiokniha vycházející ze stejnojmenné vzpomínkové knihy Madeleine Albrightové, bývalé americké ministryně zahraničí původem z Československa. Nejde o kompletní načtenou knihu, ale o výběr zajímavých pasáží v délce necelých pěti hodin.
Richard Glazar napsal knihu Treblinka, slovo jak z dětské říkanky těsně po válce, v době, kdy se svět vzpamatovával z nejkrvavější války v historii. Války, jejíž oběti neumírali jenom při bitvách, ale i při vraždění v koncentračních táborech. Jeho vzpomínky zahrnují dětství, cestu do vyhlazovacího tábora Treblinka, zázračný útěk a přečkání války při nucené práci v Německu. Tyto memoáry podle mého názoru nemůže překonat žádný vymyšlený příběh. Krutý osud zavedl Richarda Glazara do pekla, nechal ho zázračně přežít a vše sepsat. Po válce ovšem o jeho dílo nebyl zájem, vydání se dočkalo až po pádu železné opony.
Pokračování textu Kniha: Treblinka, slovo jak z dětské říkanky
Kniha Přišel befel od císaře pána je do jisté míry pozoruhodným počinem. Editoři Pavla Horáková a Jiří Kamen připravili ze vzpomínek českých vojáků účastnících se první světové války zajímavou publikaci, a to nejen autentickým obsahem, ale i zpracováním.
Tématika Varšavského povstání v roce 1944 mě začala zajímat až v poslední době. Jde o velmi smutnou kapitolu historie druhé světové války. Pokud i vás zajímá, co se vlastně během těch několika týdnů srpna a září 1944 ve Varšavě dělo, doporučuji knihu Chtěli jsme být svobodní… Proč byste si jí měli přečíst? To se dozvíte v této recenzi.
Nicholas Stargardt
Německá válka
Národ a země ve zbrani, 1939–1945
Přestože se o druhé světové válce napsaly stohy knih, Nicholas Stargardt dokazuje, že je pořád možné dívat se na ni nově – například očima obyčejných Němců, kteří odešli na frontu, a jejich matek a manželek, které se doma potýkaly s nesnázemi. Autor předkládá deníkové zápisy vojáků a jejich rodin, ale také hlášení SD, výzvědné služby SS, jejíž agenti poslouchali rozhovory lidí v obchodech či tramvajích a podávali zprávy špičkám režimu. Důraz je kladen na výňatky z dokumentárních materiálů, jejichž prostřednictvím se odhalují mýty, které v Německu zakořenily v poválečném období.
Vydalo nakladatelství Pavel DOBROVSKÝ – BETA. Pevná vazba s přebalem, 688 stran + 24 stran fotopříloh.