V souvislosti s výročím úmrtí kněze Josefa Toufara (+ 25. února 1950) vydává Ústav pro studium totalitních režimů netradiční vzdělávací materiál, který propojuje komiks a dobové prameny. Komiks Dějepisné sešity: Toufar je určen školám i širší veřejnosti. Testování na středních odborných školách ukazuje, že kombinace komiksu a dobových pramenů podnítí k přemýšlení a samostatné práci i takové žáky a žačky, které tradiční frontální výuka dějepisu nezaujala. Dějepisné sešity jsou dostupné také online: http://sesity.dejepis21.cz/
Vesnička Číhošť je místem, kde se koncem roku 1949 odehrál takzvaný “Číhošťský zázrak”. Ti čtenáři, kteří by náhodou o této události nic nevěděli, si mohou přečíst krátký textík přímo na stránkách obce Číhošť. Ať už se při prosincové mši v místním kostele stalo cokoliv, události měly poměrně rychlý spád. Farář Josef Toufar byl krutým mučení StB donucen k přiznání, že během mše manipuloval s křížkem na stěně naproti kazatelně důmyslným systémem drátů (mimochodem ani specialisté StB poté nepřišli na to, jak by onen systém mohl pracovat) a stal se také obětí filmařů propagandistů.
25. února uplynulo 66 let od umučení pátera Josefa Toufara vyšetřovateli StB. U této příležitosti se toho dopoledne konala v číhošťském kostele Nanebevzetí Panny Marie hojně navštívená mše, na místní faře pak byla a dosud je k vidění výstava o životě a smrti pátera Toufara. K tématu lze doporučit knihu Miloše Doležala Krok do tmavé noci. Zajímavostí Číhoště je i přítomnost geografického středu České republiky.
Při psaní recenze knihy Jako bychom dnes zemřít měli mě napadlo trošku zapátrat na internetu po osudech Ladislava Máchy, estébáka, který Josefa Toufara surově bil a jinak trýznil. Třeba mu podával takzvanou karlovarskou polévku (silně přesolenou) a pak mu nenechal přinást pití. Nicméně, jak plyne z knihy, respektive svědectví ostatních estébáků a bachařů ve Valdicích, Ladislav Mácha má velmi pravděpodobně nasvědomí vnitřní zranění, kterému kněz Josef Toufar podlehl.
K přečtení knihy Jako bychom dnes zemřít měli autora Miloše Doležala jsem se chystal velmi dlouho. Příběh faráře Josefa Toufara, muže, který byl v roce 1950 umlácen estébáky, i když vlastně nic neudělal, je myslím dostatečně znám všem příznivcům naší moderní historie. O Toufarovi jsem četl několik článků, viděl televizní reportáže a poslední zpráva o něm (návrat jeho ostatků do Číhoště) mi připomněla, že bych si měl přečíst hlavně knihu Miloše Doležala, oceňovanou laiky i odborníky.
