Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě.
Pokračování textu Výstava: Keltové v Národním muzeu (25. 5. 2018 – 24. 2. 2019)
Od dnešního dne naleznou obyvatelé i návštěvníci Prahy ve vstupním vestibulu stanice metra Muzeum celkem 13 výstavních vitrín, ve kterých Národní muzeum představuje své objekty, výstavy a další zajímavosti. Především se však v jednotlivých vitrínách seznámí s desítkou nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, mezi které nepochybně patří hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, kostra plejtváka myšoka nebo vzácný Jenský kodex.
Pokračování textu Národní muzeum představuje své největší poklady ve vestibulu metra
Unikáty tří největších českých muzeí hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic z Národního muzea, Věstonická venuše z Moravského zemského muzea a železné meteority z Opavy-Kylešovic ze Slezského zemského muzea opustily své depozitáře a za přísných bezpečnostních opatření cestovaly za hranice České republiky.
Všechny tři exponáty se staly součástí výstavy Unikáty českých a slovenských múzeí, kterou hostí Slovenské národní muzeum, a která navazuje na loňský mimořádný projekt Unikáty zemských muzeí, konaný postupně v Opavě, v Praze a v Brně.
Výstavu na Bratislavském hradě navíc obohatí další archeologický skvost – Zlatý náramek ze Zohoru z doby římské ze Slovenského národního muzea. Výstavu si mohou návštěvníci prohlédnout od 12. května do 14. června 2015. Poté se světově proslulé předměty, které jsou vystavovány zcela výjimečně, opět vrátí do svých depozitářů.
Kamenná hlava keltského héroa ze Mšeckých Žehrovic
Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic patří mezi ikony Národního muzea. Téměř 25 cm vysoká kamenná plastika z konce 3. či počátku 2. století před Kristem svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami, vytvořenými mimo oblasti klasických civilizací. Unikátní plastika ze středočeské opuky s typickým nákrčníkem patří ke stěžejním památkám keltské Evropy.
Věstonická venuše
Věstonická venuše, pouze 11,5 cm vysoká keramická soška nahé ženy ze sbírek Moravského zemského muzea, patří mezi nejvzácnější plastiky na světě. Nalezl ji tým známého archeologa Karla Absolona r. 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem ve zbytcích pradávného ohniště, rozlomenou na dva díly. Podle odborníků je stará až 29 tisíc let a je vůbec nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě.
Meteority z Opavy-Kylešovic
Železné meteority z paleolitického sídliště v Opavě-Kylešovicích starého přibližně 18 tisíc let zapůjčilo ze svých sbírek Slezské zemské muzeum. Vesmírnými kameny tehdejší lovci obložili své ohniště – na počátku minulého století je náhodou objevili dělníci. Žádné jiné pravěké sídliště na světě se podobným nálezem meteoritů pochlubit nemůže.
Zlatý náramek z doby římské
Unikátní šperk pochází z knížecího hrobu patřícímu příslušníkovi germánské elity v Zohoru na západním Slovensku. Jedná se o místo, které se nacházelo těsně za římskou hranicí na jantarové stezce. Jde o jeden z vrcholných výrobků přelomu 1. a 2. století našeho letopočtu.
Záštitu nad touto jedinečnou výstavou převzali ministr kultury České republiky Daniel Herman a ministr kultury Slovenské republiky Marek Maďarič.
Zdroj: TZ NM