V roce 1920 si Adolf Hitler jen tak pro sebe kreslil budoucí logo své politické strany. Jak je vidět z fotky, svastika neboli hákový kříž nebyl zdaleka jedinou variantou…
Zdroj: https://de.wikipedia.org/wiki/Swastika, díky za tip Ondrovi Musilovi.
V roce 1920 si Adolf Hitler jen tak pro sebe kreslil budoucí logo své politické strany. Jak je vidět z fotky, svastika neboli hákový kříž nebyl zdaleka jedinou variantou…
Zdroj: https://de.wikipedia.org/wiki/Swastika, díky za tip Ondrovi Musilovi.
ZDŠ, 70. léta – kde je hmyz, tam je voda i vyšší živočichové, kteří se jím živí.
V dobách, kdy lidé žili ve skupinách, které se na jednom místě zdržovaly jen dokud nevyčerpaly jeho zásobu potravy a poté se přesunuly o region dál, byla hojná přítomnost hmyzu důležitým poznávacím znamením pro určování, kde se dočasně usadit. Je poměrně pravděpodobné, že právě tehdy vznikla symbolika haknkrajcu. Protože není nutné, často ani možné, putovat stále dál a dál, lidstvo už mělo takovou úroveň, aby si uvědomovalo, alespoň v případě těch schopnějších, že zásoby zvěře se přirozeně obnovují.
Jenže jak to udělat, aby neplýtvali silami a časem při hledání vhodných míst pro tábořiště? Ok, označím-li si vyjedené, ale výskytu zvěře přátelské místo značkou, budu příště vědět, když více či méně náhodou půjdu kolem, že mám obhlédnout, jestli už se potrava opět rozmnožila.
Jakou značku zvoliti? Rovné čáry se tesají či řežou lépe než oblé, že. Čáry vedle sebe či do kříže často vznikají přírodními vlivy. Háknkrajc je tedy prakticky první nejjednodušší použitelný obrazec, navíc má osm čar okolo středu, podobně jako mnohý hmyz nohou okolo těla.
Kapište to?
Ale je to jen teorie. Stejně trochu pravděpodobná jako ta, která tvrdí prakticky to samé, jen že značka není symbolem přítomnosti hmyzu ale je symbolem přítomnosti přímo zvěře, s jejími čtyřmi nohami s klouby symbolizovanými oním zalomením do háku.
Mimochodem, je prý též poměrně pravděpodobné, že právě v těch dobách vzniklo používání symbolů pěti či šesticípých hvězd, jako označení míst, kde se má velká skupina rozdělit na menší, protože hrozí nebezpečí útoku. Každou po pěti či šesti bojeschopných mužích a tolika slabých členech skupiny, kolik jich dokážou tito bojeschopní uchránit, rozestoupí-li se kolem nich dokola na dotyk ruky.Tedy původně po šesti bojeschopných, ale pak se zjistilo, že výhodnější je po pěti bojeschopných. Pět bijců sice nemá tolik síly jako 6, ale čím víc skupinek, tím větší možnost na jednu tygra nalákat, jak býka na rudý hadr, a těmi ostatními mu zaútočit do zad.
Tolik o základech haknkrajcu na ZDŠ v době normalizace a Kurta Waldheima.
Jo, a prý to vzniklo na území dnešní Indie.
Zdroje: školní osnovy ZDŠ cca 1975