Archiv štítku: film

Zemanův film Baron Prášil bude digitálně restaurován

Po úspěšném digitálním restaurování Vynálezu zkázy započaly práce na dalším filmovém skvostu režiséra Karla Zemana, filmu Baron Prášil. Film projde obnovou díky projektu Čistíme svět fantazie, který je společným projektem Nadace české bijáky, Muzea Karla Zemana a České televize ve spolupráci s Universal Production Partners (UPP). Projekt je dále podporován Ministerstvem kultury a Státním fondem kinematografie České republiky.

Film Baron Prášil

Pokračování textu Zemanův film Baron Prášil bude digitálně restaurován

Seminář: Partyzáni ve filmu. Proměna obrazu partyzánského hnutí (1939–1945) v kinematografii

Na úterý 24. listopadu od 17 hodin chystáme v Ústavu pro studium totalitních režimů filmový seminář Partyzáni ve filmu. Proměna obrazu partyzánského hnutí (1939–1945) v kinematografii.

Druhá světová válka byla obdobím velkého rozmachu partyzánských forem války, především (ale nikoliv výlučně) na územích dobytých a okupovaných vojsky Osy. Partyzánské formy boje se tradičně pohybují na hranici nebo mimo hranice dohodnutých pravidel války a jejich činnost bývá proto mnohdy značně kontroverzní. Díky vítězství nad mocnostmi Osy však bylo možné všechny, kdo se na tomto vítězství podíleli, oslavovat, což se projevilo také v kinematografii vznikem nového „žánru“ – partyzánského filmu. Jaké změny doznal „žánr“ partyzánského filmu v průběhu let, jak se měnil pohled filmových tvůrců na partyzány a do jaké míry tyto různé pohledy odrážejí realitu partyzánské války? Na tyto otázky se seminář pokusí odpovědět prostřednictvím komentovaných ukázek a v diskusi s pozvanými hosty (přislíbena např. účast historika Martina Vitka, který se specializuje na téma partyzánského protinacistického odboje). Moderují Jan Machala a Petr Kopal.

Zdroj: TZ ÚSTR

Promítání filmu Rudá mlha (29. 10. 2015 od 18:30)

Skandinávský dům zve čtenáře 29. 10. od 18:30 do pražského Rock Café na promítání filmu a moderovanou besedu v rámci akce nazvané Rudá mlha.

Rádi by pražskému publiku přiblížili protestní hnutí inspirované radikálně levicovými myšlenkami zejména Mao Ce-tunga, které koncem 60. let 20. století vzniklo ve Skandinávii. Toto hnutí získalo silnou popularitu zejména mezi severskými spisovateli. Besedě s odborníky na severskou kulturu a historii bude předcházet promítání filmu Středoškolský učitel Pedersen, natočeného podle románové výpovědi jednoho z nejvýznamnějších současných norských spisovatelů Daga Solstada.

Podrobnější popis akce najdete zde: http://www.skandinavskydum.cz/2015/ruda-mlha-v-praze/

TV tip: Jaký umíráček zazní těm, kdož zemřou na jatkách?

V roce stého výročí zahájení I. světové války připravila tv stanice BBC ve spolupráci s polskými kolegy pětidílnou minisérii Passing Bells (umíráček či zvony loučení).

Pokud čekáte potoky krve, střety pacifistických vojínů se zupáckými poddůstojníky a důstojníky, “vysokou hru patriotů” a podobně, nedočkáte se. Středem pozornosti je intimní příběh. Vlastně dva – mladého Angličana Thomase (Paddy Gibson) a Němce Michaela (Jack Lowden). To, co se zdá zprvu jako výhoda, se však ukáže jako problém.

Drama bez drama

Ti dva sedmnáctiletí se ani jednou nesetkají se šikanou, všichni vojáci jsou kamarádi. Nikdo takřka nepochybuje o tom, že by rozkazy mohly být špatné a že se vrhají na jatka. Vojáci umírají bezkrevně, a to často doslova. Nevolám po potocích krve a povalujících se končetinách a vyhřezlých vnitřnostech, ale taková válka přece bývá a obejít se takřka bez toho dělá z dramatické situace plakátek.

Passing Bells/Foto: BBC One

Místo toho divák čeká, kdy se hlavní hrdinové z opačných stran (kteří oba narukují dobrovolně, nadšeně a lžou o svém věku, aby mohli do boje) setkají. Protože to je nabíledni, jakkoli se to může zdát nepravděpodobné.

150 minut jde tak nějak příliš po srsti, ačkoli se seriál všemožně snaží být ponurý a dramatický. Zobrazení bojových scén jinak, než na plné pecky, prostě dnes nemůže fungovat. Taková je doba a na méně citlivé duše a cyniky to jinak nezabírá. Čítanková ukázka nedokáže běsi a děsy zprostředkovat, bez hlasité bolesti je válečné drama méně uvěřitelné.

Bod zlomu Somma?

A přes všechno, co dosud padlo, jsou některé okamžiky mrazivé. Předpokládá to ovšem alespoň povšechnou znalost průběhu války. Když seržant burcuje před bitvou mužstvo se slovy, že teď přijde onen průlom, že teď Němec uvidí, zač je toho loket a uzaře svůj motivační proslov slovy “…zde, na Sommě”, padne divákovi čelist, protože ví, že za pár měsíců se spojenci posunou asi o tři kilometry a sbírat budou půl milionu mrtvých. Protože ví, že se ocitl uprostřed britského traumatu, srovnatelného s tím, čím je Verdun pro Francouze nebo Kosovo Pole pro Srby.

Několik takových okamžiků jsem si “užil”, netuším ale, kolik z nás je tak citlivých duší. Každopádně pro milovníky “intimního osvětlení” je tento seriál zjevně určený a určitě si takový divák přijde na své.

Svou sílu má, když matka jednoho z hrdinů prohlásí, že nedokáže na ulici potkávat sousedky, protože se cítí provinile, že její syn ještě žije a jeich nikoli. Když rodiče i vojáci přemítají, co napsat v dopise a nakonec lžou obě strany, protože pravda (hlad, smrt, stesk, bída, šílenství) přece nikomu nepomůže.

Když polská ošetřovatelka líčí, že zatímco ona patří k britské straně, její otec bojuje na straně Spolku. “My Poláci bojujme na jakékoli straně”, s tím, že bez ohledu na válčící stranu doufá v nezávislost Polska, pochopíme, že nešlo jen krvavé bitvy, ale i osudy celých národů.

Buď jak buď, ty dvě a půl hodiny nebyly úplně ztraceným časem, BBC umí své filmy točit. Možná jsem jen očekával víc, než jen “pomalý” příběh z učebnice či čítanky. Ale i za ten krátký čas postřehnete, jak se z nadšených puberťáků hrajících si na vojáky stanou strhané zničené okoralé bytosti, kterým válka víc vzala než dala. Dejte i přes mé výhrady šanci Passing Bells, pojmenované po prvním verši básně vojáka Wilfreda Owena, který zemřel 4. listopadu 1918, týden před koncem války. Snad vás jako mě nebude iritovat, že i poslední pruský vesničan či vojín hovoří dokonalou BBC english.

The Passing Bells (TV seriál)

BBC One
Válečný / Drama
Velká Británie / Polsko, 2014, 5×30 min

Vánoční filmový tip: Šťastné a Veselé

Psal jsem tu o takzvaném vánočním zázraku. Vojáci na západní frontě v roce 1914 uzavřeli příměří (navzdory velení) a slavili Vánoce společně.

Film Šťastné a Veselé

Tento příběh je zpracovaný v mém oblíbeném filmu Šťastné a Veselé (o filmu si přečtěte na ČSFD), ve francouzštině je název filmu Joyeux Noël, anglicky Happy Christmas. Pokud si chcete o Vánocích pustit trošku netradiční film (který vás ale dojme víc než Láska nebeská), tohle je ta nejlepší volba. I vy uvěříte, že zázraky se dějí.

Na trailer se podívejte tady:

Co mají společného Elvis, Schwarzenegger a Eastwood?

Narazili jste někdy na informace o tom, že vaši oblíbení herci, sportovci nebo politici sloužili své vlasti v armádě? Hlavně v západním světě se to dost řeší a fanoušci hvězd jsou na své oblíbence náležitě hrdí. A do mnohých z níže zmíněných byste to určitě neřekli…

Elvis Presley v armádě

Zdroj fotky: http://www.usvetsinc.org/honoringheroes/portfolio/item/elvis-presley/

V armádě byl po studiích americký herec Alan Alda, známý z MASHe. Hugh Hefner, zakladatel Playboye, začínal v armádě a bavil se kreslením karikatur do armádního časopisu. Hudebník Jimmy Hendrix v kasárnách oblažoval své spolubydlící hrou na kytaru, zpěvák Tony Bennett oblékal uniformu na konci druhé světové války.

Komik Bill Cosby sloužil u zdravotníků na válečné lodi, Chuck Norris byl v letectvu jako mluvčí a je aktivním veteránem. Mel Brooks se za války zabýval zneškodňováním min, zpěvák Elvis Presley sloužil v roce 1960, Henry Fonda byl u námořnictva. Mnoho známých amerických herců prožilo alespoň část druhé světové války v zámoří a někteří se aktivně účastnili bojů. Strýček Sam pobláznil celé Spojené státy americké, i celebrity se hlásily dobrovolně. Třeba megastar Clark Gable byl střeleckým instruktorem v roce 1943, všechny tyto hvězdy přispívali svým pobytem na frontě i jinak, využívala je americká propaganda.

Pozadu nezůstávali ani sportovci, baseballista Red Sox Ted Williams létal jako stíhač ve druhé světové válce i v Koreji. Herec a pozdější americký president Ronald Reagan sloužil u dělostřelectva, herec Charlton Heston létal na bombardéru B-25 jako střelec. Herec Tom Selleck hlídal v uniformě Kalifornii, Sidney Poitier vstoupil do armády dobrovolně dokonce v šestnácti letech, svůj pravý věk při odvodu zamlčel.

Krasavec Steve McQueen vstoupil do námořnictva po válce a jako správný rebel byl i několik desítek dní ve vězení, ale také se stal strážcem presidenta Trumana na jeho jachtě. Skot Sean Connery se před svým triumfem v Hollywoodu stal námořníkem (v šestnácti letech), komik Tony Curtis byl zasažen japonským útokem na Pearl Harbour natolik, že se nechal naverbovat na ponorku.

Arnold Schwarzenegger prošel rakouskou armádou, v osmnácti letech musel narukovat jako všichni stejně staří Rakušané. Korejský rapper Psy má také zkušenosti ze zelené uniformy. Asijské celebrity se také často mohou chlubit s armádnímu zkušenostmi. Když už jsme u rapperů, tak populární ICE-T si místo života na ulici a obchodu s drogami vybral službu na Havaji, herec Mr. T. byl dokonce u vojenské policie, a to hned po škole.

Herec a režisér Clint Eastwood v roce 1951 dokonce přežil leteckou nehodu, stroj, ve kterém letěl, ztroskotal v Pacifiku. Eastwood utrpěl těžké zranění, ale přežil a později se mohl stát hvězdou westernů.

Zdroje:

http://parade.com/10421/parade/16-stars-you-didnt-know-served-in-the-military/

http://list25.com/25-celebrities-who-risked-their-lives-serving-in-the-military/

http://www.businessinsider.com/celebrities-who-were-in-the-military-2013-11?op=1

Začalo restaurování filmu Vynález zkázy

V pondělí 13. 10. 2014 se poprvé setkali členové komise, kteří dohlíží na průběh digitálního restaurování filmu Vynález zkázy. Film Vynález zkázy je prvním snímkem, který se realizuje v rámci projektu Čistíme svět fantazie. Mezi členy odborné komise byla přítomna například paní Ludmila Zemanová, Jaromír Šofr, Ivo Marák, Pavel Rejholec a Ondřej Beránek. Za archiváře a jako supervisor všech prací, přijal účast celosvětově uznávaný odborník James Mockoski, ze společnosti Francise Forda Coppoly American Zoetrope!

Film Vynález zkázy

Projekt Čistíme svět fantazie stojí na myšlence podpory digitálně zrestaurovat tři filmy Karla Zemana vybraných ze Zlatého fondu české kinematografie. V rámci tohoto projektu Nadace české bijáky úzce spolupracuje s Muzeem Karla Zemana a Českou televizí. Díky aktivnímu zapojení všech tří stran, které se na projektu podílí, se projekt dále rozvíjí a získává řadu přesahů, například v oblasti vzdělávání či propagace české filmové tvorby v zahraničí. Garantem projektu je Ministerstvo kultury ČR.

20 nejlepších historických filmů podle ČSFD a IMDb

Následující žebříček ukazuje dvacet nejlepších historických filmů podle hodnocení uživatelů ČSFD. Jde tedy o jakýsi crowdsourcing, dav za nejlepší historický film určil Schindlerův seznam. Nutno podotknout, že filmy opravdu hodnotil česko-slovenský dav, takže v top dvacítce nenajdete dost neznámých, ale velmi kvalitních filmů. Chybí třeba můj oblíbený film Veselé Vánoce (na IMDb zde).

Pro zajímavost si můžete žebříček porovnat s padesáti nejlepšími filmy podle celosvětového IMDb. Tam je na prvním místě film Zachraňte vojína Ryana, druhý Gladiátor a až třetí Schindlerův seznam.

1. Schindlerův seznam (1993) 92,4%
2. Zachraňte vojína Ryana (1998) 88,8%
3. Gladiátor (2000) 88,1%
4. Kladivo na čarodějnice (1969) 88,0%
5. Statečné srdce (1995) 87,9%
6. Černý jestřáb sestřelen (2001) 86,7%
7. Velký útěk (1963) 86,7%
8. Ip Man (2008) 86,4%
9. Císařův pekař a pekařův císař (1951) 86,2%
10. Těžká váha (2005) 86,2%
11. Králova řeč (2010) 86,1%
12. Neúplatní (1987) 86,1%
13. Shake Hands with the Devil (2007) 86,2%
14. JFK (1991) 85,8%
15. Mise (1986) 85,4%
16. Let číslo 93 (2006) 85,0%
17. Údolí včel (1967) 85,1%
18. Atentát (1964) 85,1%
19. Šoa (1985) 87,0%
20. Ve službách papeže (1965) 86,0%

Režisér Petr Nikolajev chystá film o československých legiích

Režisér Petr Nikolaev připravuje celovečerní film (pracovní název je Příběh legií) o československých legionářích. Jak to s projektem vypadá, se můžete podívat do deníku natáčení. Z poslední zprávy o filmu na iDNES.cz je vidět, že autoři berou film vážně a sám režisér se byl podívat (mimo jiné i z letadla) u Zborova.

Web filmu nabízí přehlednou časovou osu historie československých legií.

Zatím není jasné, kdy bude film hotov, režisér Nikolaev uvedl pro iDNES.cz, že film by měl v kinech za dva roky. Na filmu prý spolupracují historici Stehlík a Kvaček.

Petr Nikolaev (ČT)

Petr Nikolaev na snímku ČT.