V Nové budově Národního muzea úspěšně pokračuje výstava Fenomén Masaryk, jejíž součástí je vždy také menší doprovodná výstava poukazující na zajímavá témata související se životem našeho prvního československého prezidenta. Po podrobnějším seznámení se současným průzkumem RKZ a aférou zvanou „hilsneriáda“ se jako poslední návštěvníkům představí jedinečné snímky z Hradního fotoarchivu – fotografického fondu z podstatné části prezidentského mandátu Tomáše Garriqua Masaryka v letech 1918–1933. Pořizování podrobné fotografické dokumentace přitom v mnohém inicioval sám prezident, který si byl dobře vědom nutnosti poskytovat veřejnosti rychlé a nezkreslené informace kolem svého úřadu. K vidění tak budou snímky z jeho tuzemských cest nebo nejrůznějších politických, státních, ale i soukromých aktivit. Výstava potrvá do konce ledna 2018.
Někdy se pro milovníka historie naskytnou ještě zajímavější způsoby rozšiřování si znalostí, než je četba knih nebo sledování dokumentů. Výstava Fenomén Masaryk, před několika dny zahájená v Nové budově pražského Národního muzea, je jednou z takových mimořádných příležitostí poznávat historii trochu jinak.
Výstava Fenomén Masaryk připomene mimořádnou osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka přesně 80 let od jeho smrti (1937). Národní muzeum chce prezentovat Tomáše Garrigue Masaryka mimo klasická a zažitá klišé “Prezidenta Osvoboditele” a “tatíčka”. Masaryk bude představen ve třech rovinách. Tou první bude pohled na konkrétního člověka, jeho vztahy, víru, ideje a názory. Zásadní roli zde bude hrát i vztah k manželce Charlottě. Nesmírně aktuální jsou pak dodnes jeho názory na Ameriku či Rusko. Druhou rovinou je pak role jeho osobnosti ve veřejném prostoru. Nejprve jako “profesora” před rokem 1914, a to nejen v univerzitním prostředí. Velká pozornost bude věnována tématům hilsneriády či bojům o Rukopisy.
