Do boje o označení Evropské dědictví (European Heritage Label) vyšle Česká republika památky Velké Moravy a odkaz Bohuslava Martinů. Jedna z národních nominací se pak může zařadit mezi několik málo pamětihodností, jež titul letos získají. Cílem označení je především propagace evropského rozměru dané památky a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které její význam dokážou sdělit veřejnosti.
Archiv štítku: Evropské dědictví
Na seznam Evropského dědictví přibylo devět pamětihodností
13. dubna 2016 bylo na slavnostním setkání účastníků z celé Evropy vyhlášeno devět pamětihodností, které byly letos zařazeny na seznam míst s označením Evropské dědictví: neandrtálské naleziště a muzeum v Krapině (Chorvatsko), Olomoucký hrad a Arcidiecézní muzeum (Česká republika), mys Sagres (Portugalsko), císařský zámek ve Vídni (Rakousko), historický komplex Tartuské univerzity (Estonsko), hudební akademie Ference Liszta (Maďarsko), Mundaneum (Belgie), hřbitov východní fronty první světové války č. 123 (Polsko) a Evropská čtvrť ve Štrasburku (Francie). Připojí se ke dvaceti pamětihodnostem, které během posledních dvou let rovněž obdržely uvedené označení.
Zdroj: NPÚ
Česká republika vyšle do boje o titul Evropské dědictví Loosovy interiéry v Plzni a Arcidiecézní muzeum v Olomouci
Loosovy interiéry v Plzni a Arcidiecézní muzeum v Olomouci se letos budou za Českou republiku ucházet o nový titul Evropské unie, označení Evropské dědictví (European Heritage Label). Jedna z těchto památek by tak mohla patřit mezi několik málo pamětihodností, tedy míst se symbolickou hodnotou pro Evropu, jež titul v roce 2015 získají.
Označení Evropské dědictví má ocenit a upozornit na přírodní, podvodní, archeologické, průmyslové nebo městské pamětihodnosti, kulturní krajiny, památná místa, kulturní statky a také nehmotné dědictví, které sehrály významnou úlohu v dějinách Evropy a při budování EU či pomáhají evropským občanům poznávat historii Evropy a EU a společné kulturní dědictví založené na společných hodnotách, jako jsou demokracie a lidská práva. „Cílem označení Evropské dědictví není jen ochrana pamětihodností, ale především propagace jejich evropského rozměru, zpřístupnění a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které význam dané pamětihodnosti v evropských dějinách a integraci dokážou sdělit veřejnosti,“ vysvětlila Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu a zároveň předsedkyně české národní poroty. Loosovy interiéry v Plzni mají podle ní hodnotu nejen ve vztahu k osobnosti a práci světově významného architekta, ale také jako součást životních příběhů židovských rodin, jež tyto apartmány nebo domy vlastnily, neboť připomínají holocaust, jednu z nejtragičtějších událostí v moderní historii Evropy. Mezi silné stránky olomouckého kandidáta patří podle poroty zase bohatá historie místa, daná polohou v areálu olomouckého hradu, ale hlavně jedinečnost jeho sbírek, vyprávějících příběh o téměř tisícileté duchovní kultuře olomoucké arcidiecéze (již v roce 2009 získaly cenu za kulturní dědictví Europa Nostra).
Výběr pamětihodností, které ponesou označení Evropské dědictví, probíhá ve dvou fázích. Nejprve národní poroty, v ČR složené z 5 odborníků různých kulturních institucí (jmenovaných ministrem kultury), provedou předvýběr; maximálně dva vybrané uchazeče pak národní koordinátor vyšle do celoevropského kola do Bruselu. Třináct nezávislých odborníků, jmenovaných Evropským parlamentem, Evropskou radou, Evropskou komisí a Výborem regionů, provede konečný výběr; označení Evropské dědictví však mohou udělit nejvýše jedné pamětihodnosti z každého členského státu.
Do českého národního kola se přihlásilo 6 uchazečů, kromě Loosových interiérů a Arcidiecézního muzea v Olomouci ještě kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí, státní hrad Karlštejn, kostel sv. Františka a sv. Viktora v Ostravě-Hrušově a Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami; národní porota složená ze zástupců ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, Národního filmového archivu, Památníku národního písemnictví a Národního ústavu lidové kultury z nich vybrala právě kandidáty z Plzně a Olomouce.
V případě, že některý z českých kandidátů uspěje, bude minimálně dva roky jediným nositelem tohoto označení v republice. Další kolo udílení označení Evropské dědictví se bude konat v roce 2017.
Zdroj: TZ NPÚ