Historik Richard Dargie v nové knize Poslední Hitlerův den shrnuje více či méně známe poznatky o tom, jak probíhaly poslední hodiny života Adolfa Hitlera. Detailní popis dění v bunkru pod Říšským kancléřstvím v Berlíně ale není jedinou linkou vyprávění. Čtenář se seznámí se situací v Německu koncem války, pozná lidi z Hitlerova okolí, stručně si projde Hitlerovu politickou kariéru a v neposlední řadě ocení také autorovu snahu o vytvoření Hitlerova osobnostního profilu.
Profesor historie z Cambridge Tom Wilde se v roce 1941 vydává do nacistického Německa pro balíček s tajnými informacemi, které mohou zvrátit válku. Záhy zjistí, že nejde o balíček, ale o osobu, jejíž existence má opravdu potenciál zdiskreditovat Hitlera a přispět k pádu Třetí říše. To je základní zápletka románu Hitlerovo tajemství od Roryho Clementse. Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA opět předvedlo dobrý čich na zahraniční titulky a českému čtenáři předložilo dílo, které stojí za to stát se prázdninovým společníkem příznivcům alternativní historie.
Ruská historička Ljubov Vinogradová ve své knize Odstřelovačky z II. světové války čerpá hlavně z osobních rozhovorů, které vedla s ženami o jejich působení na druhoválečné východní frontě, v řadách Rudé armády.
Při příležitosti každého výročí konce druhé světové války se bilancuje, počítají se ztráty. Jednou z těchto bilancí je počet československých obětí druhé světové války. Sice se po konci bolševické éry v Československu podařilo přiřadit k jednotlivým kategoriím obětí relativně spolehlivé odhady, nicméně celá snaha se proměnila vniveč kvůli kategoriím, které mezi československé oběti nebyly vůbec zahrnuty.
Pokračování textu Komentář: Výčet československých obětí druhé světové války neodpovídá pravdě
S 75. výročím konce druhé světové války by se slušelo připomenout oběti nacismu mezi Čechoslováky. Byť často slyšíme, že se lidé na našem území (pod protektorátem Německa) měli za války vlastně fajn a že nemuseli bojovat, pokud nechtěli, počty mrtvých jsou hrozivé. Do celkového součtu (často je uváděno číslo 343 000) jsou započítávány židovské oběti holokaustu, tedy nacistického konečného řešení. Jde asi o 270 000 Židů z Čech, Sudet, Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny.
Pokračování textu Nacisté kosili Čechoslováky po stovkách tisíc
V Národním památníku na Vítkově můžete od 23. srpna letošního roku navštívit menší panelovou výstavu s názvem Boj a utrpení. Polští občané za druhé světové války, která připomíná nelehké osudy obyvatel našeho sousedního státu.
Stráže v nacistických koncentračních táborech tvořili nejdříve výhradně muži. Nicméně zavedením ženských stráží do Osvětimi a Majdanku začala nová éra, jelikož se představitelé režimu přesvědčili o tom, že ženy tuto práci mohou vykonávat stejně dobře jako muži. Do konce války působilo v koncentračních táborech na místech dozorkyň více než 3500 žen, které tvořili téměř 7 % počtu všech stráží. Tyto ženy většinou bez vzdělání nebo zvláštního zázemí se buď dobrovolně přihlásily, nebo byly rekrutovány prostřednictvím chytrých náborových technik. Většinou šklo o ženy ženy mladé a svobodné, případně vdané za muže, kteří v táborech také pracovali. Mnohé z dozorkyň tuto práci braly jako plnění povinnosti vůči své zemi.
Pokračování textu 5 nejhorších dozorkyň v koncentračních táborech
O Ludvíkovi Očenáškovi jsem se dozvěděl díky textu, který mu ve své knize Doteky dějin věnoval Karel Pacner. Uvidíte, že si tohoto geniálního objevitele a statečného odbojáře rychle oblíbíte, stejně jako já.
Pokračování textu Ludvík Očenášek, geniální vynálezce a odbojář
Britská vláda se od 29. 8. 1939 snažila zprostředkovat přímá jednání německo–polská, které Poláci již několik měsíců odmítali. Hitler s touto aktivitou Velké Británie souhlasil, požadoval však vyslání polského zplnomocněnce do Berlína k jednání, které se mělo konat 30. 8. Otázkou je, nakolik se Velká Británie o dohodu obou zemí snažila a nakolik to bylo britské alibi pro případ vzniku války. Polsko Německu neodpovědělo, zmocněnce nevyslalo a polský ministr zahraničí Józef Beck zakázal Józefu Lipskému, polskému vyslanci v Berlíně převzít jakýkoliv dokument s německými návrhy a o nich jednat. Němci se o tom dověděli, Beckovu depeši s tímto sdělením zachytili a rozšifrovali.
Pokračování textu Komentář: Okolnosti přepadení vysílače v Gleiwitzu nejsou dostatečně doloženy
