Pod tímto honosným pojmem si asi mnozí z nás představují různé věci, ale vězte, že jde o odborný pojem, obvykle překládaný jako “dějepisectví”. Jde o je zaznamenávání událostí, dějů a stavů v minulosti (např. na úrovni jednotlivců, společenských vrstev, národů) určitým systematickým způsobem. Historiografie je předchůdcem historické vědy v tom smyslu, že před vznikem (kriticky analyzující) historické vědy existovala jen („nevědecká“ a do značné míry uměleckými styly ovlivněná) historiografie. Z jiného hlediska lze historiografii považovat za jeden z výsledků zkoumání historické vědy, protože zobrazuje stav, proudy a cíle historického výzkumu.

Jaké jsou podle Wikipedie společenské funkce historiografie?

• historická vysvětlení současných problémů prostřednictvím vysvětlení jejich příčin a vývoje (např. antisemitismus)
• zprostředkování modelových kategorií a chápání občanského vědomí pro poznání a orientaci v přítomnosti
• legitimitimizace a stabilizace společenské a politické struktury, odůvodnění politických rozhodnutí
• kritika tradic a ideologií, kritika historických mýtů a legend
• vytváření vědomí možností (variant) prostřednictvím příkladů z minulosti, poukázání na alternativy
• orientace jednotlivců i skupin v minulosti prostřednictvím poukazování na upozaděné nebo neaktuální jevy
• výchova ke konkrétnímu kritickému uvažování o absolutních tvrzeních, zprostředkování relativity z historicko-politické perspektivy
• “bezdůvodné” vyplnění volného času, zábava