Nejen v Londýně bylo nalezeno hromadné pohřebiště obětí morové epidemie. V Paříži bylo nedávno nalezeno ve společném hrobě 200 obětí moru.
Místo nálezu bylo dříve nemocnicí, která fungovala od 12. až do 17. století. Odborníci se ale domnívali, že mrtvoly byly přesunuty v 18. století do pařížských katakomby, ve kterých jsou kosti dohromady šesti milionů lidí přenedených z městských hřbitovů před dvěma sty roky.
Archeologové nález objevili vyloženě náhodou, bylo pozváni k ohledání místa před stavbou supermarketu Monoprix. Na stavbě pak nečekaně našli hromadný hrob, o kterém předtím neměl nikdo ani tušení.
Bagr v Londýně náhodou při výkopových pracech narazil na 3 000 lidských koster. Archeologové nyní pracují na pohřebišti pod Liverpool Street, pozůstatky Londýňanů jsou datovány mezi roky 1569 až 1738.
Mezi zemřelými jsou oběti černé smrti a vědci doufají, že testy prováděné na kostech pomohou osvětlit, jak se bakteriální kmen moru vyvíjel a šířil.
Londýnské Muzeum archeologie (MOLA) provádí práce jménem Crossrail, obrovské železniční stavby vedoucí přes město. Tým 60 lidí bude pracovat šest dní v týdnu na odstranění koster a umožnění pokračování stavby.
“To místo představuje jedinečnou příležitost pochopit život a smrt v Londýně 16. a 17. století,” řekl Jay Carver, archeolog pracující pro Crossrail.
Vykopávky budou pokračovat příští čtyři týdny a ostatky se přemístí na hřbitov v Essexu.
Největší poklad zlatých mincí nalezených v Izraeli byl objeven na mořském dně ve starověkém přístavu v národním parku Caesarea.
Skupina potápěčů v přístavu našla ztracený poklad. Prý si nejdříve pomysleli, že si všimli hračky, mince z nějaké hry. Pak pochopili, že mince je pravá, vylovili i několik dalších a rychle se vrátili na břeh. Pak informovali ředitele potápěčského klubu o nálezu, který se pak dostal na útvar námořní archeologie izraelského památkového úřadu. Pak na scénu vstoupili potápeči úřadu a odborně místo prozkoumali. Nakonec našli asi 2 000 zlatých mincí různých nominálních hodnot (dináry, půldináry a čtvrtdináry) a různých rozměrů a hmotností.
Vědci z muzea v nizozemském městě Drents zaznamenali docela šokující objev. Zkoumali asi 1 000 let starou sochu Budhy a uvnitř objevili mumifikovaného mnicha, složeného do pozice lotosového květu.
“Z vnějšku to vypadá jako velká socha Buddhy,” řekli zaměstnanci muzea v interview. “Výzkum a skenování ukázaly, že uvnitř je mumie budhistického mnicha, který žil kolem roku 1100.” Mumie je dále zkoumána, v péči jí má Meander Medical Center v Amersfoortu, prováděna je například endoskopie nebo další CT.
Povodí řeky Amazonky je největší deštný prales na světě, pokrývá 40 % jihoamerického kontinentu. Po dobu nejméně 13 000 let obývají starověké civilizace části lesů Amazonie, velkou neznámou je, jak byl vlastně prostor obydlen a využíván.
Nyní mezinárodní tým vědců plánuje do této oblasti vyslat sondu, vlastně dron (tedy létající bezpilotní prostředek s nízkou nostností a malých rozměrů). Projekt, který je financován Evropskou radou pro výzkum, doufá, že objasní vývoj starověkých amerických civilizací a jejich dopad na místní životní prostředí. Více se dočtete zde.
Drobnábronzovápostavapředstavujestaršího, vousatého aplešatějícíhomuže stlustýmirty abaculatým nosem. Nález je jen 4,5cm vysoký abyl nalezenpomocí detektorukovů.
Na prvnípohled sezdálo, žepostava je takjemně a detailně provedena, že si jí nálezcevzaldomův domnění, žejde o moderníobjekt. Později jipředal dásnkému národnímumuzeu. Zdeodborníci rychle zjistili, žeztvárněnnení člověk, aleSilenus. V řeckém bájesloví představovalSilenusspolečníkaavychovatelebohavínaDionýza.
Stopynamalovanýchčervenýchčísel,které bylyobjevenyběhem probíhajícíhorestaurováníColossea, označovaly různésektoryamfiteátru. Podobně jako jsou dnes označovány čísly sedačky stadionů, existoval i značící systém v antickém římském Colosseu.
Číslabyla namalována naobloukyColosseajako vodítko pronávštěvníky, aby našli svá místa, podle jejichspolečenské třídy. Šéf památníku RossellaRea hovořil o výjimečném objevu, který restaurátoři rozhodně nečekali.
Které nástroje používá archeolog, co je možné nalézt nejčastěji a z čeho má největší radost při nálezu? Přijďte na další akci z cyklu „Aspoň na víkend“. Nakouknete pod jejich šikovné ruce a přenesete se s nimi do dávných dob
Pro děti a jejich doprovod je připraven bohatý program, během něhož děti zjistí, co obnáší práce archeologa. Součástí programu je i výtvarná dílna. Malí i velcí návštěvníci se hravou formou seznámí se základními postupy archeologovy práce a také s archeologií jako se zajímavým vědním oborem. Sami si vyzkouší vykopávání předmětů a jejich zaměřování, rekonstrukci prastarých artefaktů, jejich poznávání a datování a také odborné vyhodnocování archeologického výzkumu. A nejen to, setkají se s originálními archeologickými nálezy, jako jsou keramické střepy či kosterní materiál. Odpoledne pak bude završeno tvůrčí prací v kreativní dílně, z níž si domů každý odnese vlastní archeologický artefakt!
Vstupné je v ceně běžné vstupenky do muzea.
Program:
13.00–17.00 hod.
Odkrývání archeologických nálezů
Setkání s originálními archeologickými nálezy
Sestavování a rekonstrukce archeologických artefaktů
Poznávání pravěkých oděvů a šperků, fotografický ateliér
Tvrz,také známá jakoprincova zeď, byla součástíobranné liniev podoběřadypevnostía vojenskýchměst.Pevnost je jedním z dalšíchopevnění, které byly objeveny dříve vmístěTellHabua, staréTharu, jak je uvedenov nápisechfaraonaSetiho I.
“Tento objevje významný, neboť odrážíúdajeostarověké egyptskévojenské historii. Je tomodelový příkladstarověké egyptskévojenské architektury, stejně jakoegyptskéválečnéstrategieběhem staletí, budovanépro ochranucelistvostiEgypta, řekl šéf výkopovéhotýmuarcheologMohammedAbdel–Maqsoud pro listTheCairoPost.
“Tojepoprvé, kdy byl objeven multifunkční kostěný nástroj z tohoto období. To dokazuje, ženeandrtálcibyli schopniporozumětmechanickým vlastnostemkostía věděli,jak je používat jako nástroje. Tyto schopnosti byly obvykle přisuzované až našemu druhuHomosapiens,” řekl antropolog LucDoyon, který se podílelnavykopávkách.
