Při vykopávkách poblíž Huntingdonu byla objevena část trubice přívodu kyslíku, jejíž porucha způsobila fatální pád stíhačky Spitfire před pětasedmdesáti lety.
Pokračování textu Britové vykopali části Spitfiru, v zemi byly 75 let
Při vykopávkách poblíž Huntingdonu byla objevena část trubice přívodu kyslíku, jejíž porucha způsobila fatální pád stíhačky Spitfire před pětasedmdesáti lety.
Pokračování textu Britové vykopali části Spitfiru, v zemi byly 75 let
Nedaleko německého Frankfurtu nad Mohanem bylo odkryto 200 koster francouzských vojáků, které v roce 1813 vedl sám Napoleon. Šlo o část vojska, která se vracela z ruského tažení. V říjnu téhož roku pak u Frankfurtu padlo skoro 15 tisíc Francouzů.
Mrtví, objevení při stavebních pracích, podle všeho podlehli zraněním z bitvy nebo tyfu, který v té době mezi vojáky řádil. Hroby byly provizorní a kostry v nich vyrovnány do řady rakve, díky kterým byly kostry dobře zachované.
Zdroj: http://www.theguardian.com/world/2015/sep/17/skeletons-of-200-napoleonic-troops-found-in-germany
10:00–16:00 – den plný informací, her a zážitků: návštěvníci si budou moci vyzkoušet práci archeologů a antropologů v terénu, dozvědět se novinky ze světa české i světové archeologie a zjistit, kde a jak lidé na našem území v minulosti žili. Od archeologického výzkumu nanečisto, přes odkrytí a dokumentaci kostrového hrobu až po určování věku či pohlaví kostry nebo ohledání pravěké zlomeniny. V archeologické laboratoři se pokusí slepit keramickou nádobu a určit její stáří. Z dávných řemesel si děti i dospělí budou moci vyzkoušet drcení obilí, tkaní na stavu i destičkách, barvení textilu, ražbu keltských mincí či výrobu drátěných šperků. Nahlédnou i do pravěké kuchyně nebo zjistí, jak hodovali staří Řekové, k čemu všemu je dobrý olivový olej i to, jak vypadal běžný den v římské legii.
Pokračování textu Program Mezinárodního dne archeologie (17. říjen 2015)
Národní muzeum otevírá ve čtvrtek 15. října 2015 na nádvoří Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur panelovou výstavu Bedřich Hrozný. Sto let od rozluštění chetitského jazyka, která je věnována významné osobnosti české orientalistiky. Návštěvníci se mohou těšit na fotografie dokumentující nejen archeologické nálezy a vykopávky na Předním východě, ale také na snímky zachycující zákulisí výzkumů Bedřicha Hrozného.
Po loňském zkušebním ročníku, kdy pořadatelé s potěšením zjistili, že zájemců o archeologii je u nás dost a dost, dokončují nyní přípravy druhého ročníku. Cílem je nabídnout tuto formu zábavy a poučení ve větší míře veřejnosti v regionech a přitom ale udržet míru aktivit v Praze. S pomocí nadšených kolegů z nejrůznějších institucí se to začíná dařit.
Pokračování textu Blíží se Mezinárodní den archeologie a s ním akce pro veřejnost (17. říjen 2015)
Izraelské úřady oznámily objev impozantního sarkofágu z éry Římanů. Stavební dělníci se snažili nález znovu rychle ukrýt, aby na staveništi nedošlo ke zdržení, ale naštěstí se celé věci chopil izraelský památkový úřad (IAA).
1800 let stará kamenná rakev je jedním z nejkrásnějších a nejzajímavějších archeologických objevů na území Izraele za poslední dobu. Je ozdobena ze všech stran, váží dvě tuny a je 2,5 metru dlouhá. Ústředním prvkem výzdoby je lidská postava v životní velikosti vytesaná na víku.
Sarkofág byl objeven ve městě Aškelon na jižním pobřeží Izraele a památkáři si ihned všimli, že byla tato zdobená rakev těžce poškozena neodborným zásahem, respektive při vykopávání a vyndávání ze země.
Z Afghánistánu přiletěl do Česka vzácný náklad – více než tisíc let staré archeologické památky z muzea v Kábulu. K vidění by měly být od poloviny prosince v pražském Náprstkově muzeu.
„Přivezli jsme 145 archeologických nálezů zejména z lokality Mes Aynak jižně od Kábulu, ale i z dalších lokalit,“ popisuje pro Český rozhlas archeolog a kurátor Národního muzea Ľubomír Novák. „Výstava, kterou Národní muzeum plánuje pro Náprstkovo muzeum, má představit zejména památky afghánského buddhismu z období mezi 3. a 9. stoletím po Kristu,“ upřesňuje.
Historici, zabývající se americkou válkou za samostatnost a konkrétně bitvou u Red Banku (rok 1777), odhalili tragický příběh posádky jednoho z děl, které bylo v bitvě použito a zároveň zničeno.
Wear and tear from smoking clay pipes helped date bones found in mass grave. http://t.co/3UahjCPpmS pic.twitter.com/xA0G2ezymw
— Strange Remains (@StrangeRemains) 7. Září 2015
Kosti obětí epidemie cholery ze třicátých let devatenáctého století byly odkryty jako součást přípravy nového dopravního tahu v Broadstone (Dublin).
Pokračování textu V irském Dublinu byly odkryty pozůstatky obětí cholery