V Historické budově Národního muzea se nyní můžete přijít podívat na poslední dopis, který napsala Milada Horáková před svou popravou. Část dopisu je vystavena u příležitosti 70. výročí od smrti této jedinečné ženy.
Pokračování textu V Národním muzeu je možné vidět poslední dopis Milady Horákové
Národní muzeum a všechny jeho objekty včetně výstav a expozic jsou sice v současné době pro návštěvníky uzavřeny, muzeum však chce i tak sloužit veřejnosti a udržet kontakt se svými návštěvníky. Začalo proto nabízet virtuální prohlídky svých aktuálních výstav on-line prostřednictvím svých webových stránek. První výstavy Sametová revoluce – Říká se jí sametová a Labyrint informací a ráj tisku byly na webových stránkách otevřeny 23. března 2020. V příštích dnech budou následovat další výstavy, jako Račte vstoupit do divadla, Import / Export / Rock´n´roll či Doma na Sibiři. Národní muzeum postupně plánuje virtuálně otevřít všechny své aktuální výstavy a poté začít on-line pořádat i výstavy nové.
Pokračování textu Národní muzeum otevírá veřejnosti své výstavy on-line
Studenti a pedagogové veřejných vysokých škol mohou od zítřejšího dne využívat dočasný online přístup k fondům Národní knihovny a veřejných vysokých škol. Dnes v dopoledních hodinách se na tom dohodli generální ředitel Národní knihovny Martina Kocanda a Jiří Srstka, ředitel spolku DILIA, kolektivního správce autorských práv. Zpřístupněno tak bude více než 206.000 titulů monografií a periodik, což je přes 59 milionů stran.
Dohoda, která byla dnes podepsána, umožní studentům a pedagogům veřejných vysokých škol přístup k digitalizovaným fondům Národní knihovny a veřejných vysokých škol online formou aplikace Kramerius. „Týkat se to bude také těch děl, která jsou nyní chráněny autorským zákonem. Chtěl bych tímto velmi poděkovat Dilii, že vyšla vstříc stovkám studentů, kteří se na nás obraceli s žádostmi o zpřístupnění knih,“ říká Martin Kocanda. „Po dobu vyhlášení nouzového stavu si budou moci vysokoškoláci naše fondy otevřít, přečíst, ale z logiky věci nemůžeme povolit stahování a tisk těchto fondů,“ dodává Kocanda. Národní knihovna tak chce eliminovat nelegální šíření publikací.
Adresa pro aplikaci Kramerius – http://kramerius.nkp.cz/
Zdroj: TZ NKP
Karlovarský program byl program požadavků na československou vládu, který vyhlásil Konrad Henlein na sjezdu Sudetoněmecké strany v Karlových Varech 24. dubna 1938. Tomuto datu předcházelo připojení Rakouska k Říši (13. března), které vyvolalo opojné nadšení naprosté většiny sudetských Němců. 28. března se pak Hitler setkal s Henleinem a domluvili se na dalším postupu ohledně Československa. „Wir müssen also immer so fordern, dass wir nicht zufriedengestellt werden können“, zněla jejich slova. „Musíme tedy požadovat vždy tolik, abychom nemohli být nikdy uspokojeni.“ Bezprostřední události, které karlovarskému sjezdu předcházely, pak byly Vůdcovy narozeniny (20. dubna) a 22. dubna začala německá armáda připravovat Fall Grün, vojenské zničení Československa. Program obsahoval osm bodů a vycházel z porady Henleina s Adolfem Hitlerem 28. března v Berlíně. Byl naplněním staré snahy českých Němců rozdělit české země na českou a německou část.
Jako utiskovaní se budeme cítit potud, pokud my Němci nebudeme smět dělat totéž co Češi.
Všechno, co je dovoleno Čechům, musí být dovoleno také nám. Jedním slovem: Chceme pouze žít jako svobodní mezi svobodnými.
Pokud má v československém státě dojít ke klidnému vývoji, potom je třeba kromě již naznačeného provést v rámci budoucího státního a právního řádu trojí revizi – revizi historického mýtu, revizi pojetí slovanské bašty a revizi zahraničně politického postavení:
– Obnovu plné rovnoprávnosti německé národní skupiny s českým národem.
– Uznání německé národní skupiny jako právnické osoby k ochraně tohoto rovnoprávného postavení ve státě.
– Uznání nedotknutelnosti německého sídelního území.
– Vybudování samosprávy v německém sídelním území ve všech oblastech veřejného života, pokud jed o zájmy a záležitosti německé národní skupiny.
– Vytvoření zákonných ochranných opatření pro ty státní příslušníky, kteří žijí mimo uzavřené sídelní území svého národa.
– Náprava veškerého bezpráví a nahrazení všech škod, které sudetským Němcům v důsledku tohoto bezpráví vznikly.
– Uznání a provedení zásady: v německém území němečtí úředníci a veřejní zaměstnanci.
– Plná svoboda přiznání se k německému národu a německému světovému názoru.
Zdroje: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/karlovarske-pozadavky-23-24-4-1938/ a https://cs.wikipedia.org/wiki/Karlovarsk%C3%BD_program
U příležitosti 100. výročí vzniku Československa bude poprvé v historii v České republice k vidění soubor originálních dokumentů, které sehrály klíčovou roli v dějinách Československa a osudech jeho obyvatel. Historická budova Národního muzea se částečně otevře veřejnosti už 28. října tohoto roku a právě zde bude možné originály spatřit.
Pokračování textu Mnichovská dohoda bude k vidění od 28. října
ÚSTR zve na Den otevřených dveří v Archivu bezpečnostních složek, který opět proběhne ve všech třech budovách ABS, ale tentokrát ve dvou dnech – 7. a 14. června 2018.
V budově ABS na Branickém náměstí 2, Praha 4, se můžete 7. června mezi 11. a 17. hodinou těšit na tematickou prohlídku inspirovanou pražským jarem 1968. Komentované prohlídky začínají každou celou hodinu. Ten samý den proběhnou v 10 a 16 hodin prohlídky budovy v Kanicích u Brna. O týden později, ve čtvrtek 14. června mezi 14. a 20. hodinou uvítá návštěvníky budova ABS v Praze Na Struze. V doprovodu průvodce se návštěvník podívá do míst, kde kdysi žila rodina operní pěvkyně Soni Červené.
Zdroj: TZ ÚSTR
Jak vypadaly mapy v období renesance a jak se během staletí proměnila území různých zemí? To odhaluje výběr historických map z Lobkowiczké sbírky, který bude vystaven v Galerii Klementinum. Jedná se o sbírku hořínsko-mělnické větve rodu Lobkowiczů, kterou v roce 1928 odkoupil stát a nyní je uložena v oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR. Zpracování se mapy dočkaly až na počátku 50. let, ovšem po roce 1957 byla sbírka uzavřena a nového zpřístupnění a digitalizace se dočkala na přelomu 20. a 21. století.
Pokračování textu Výstava: Vzácné historické mapy v Galerii Klementinum (27. 4. – 17. 6. 2018)
Podrobný deník Bitvy o Británii najdete na speciální stránce RAF. Pokud vás zajímá tato část druhé světové války, vřele doporučuji. Nechybějí vyčerpávající oficiální statistiky RAF a detailní popis dění každá den bitvy. Na webu zpřístupněném u příležitosti 75. výročí bitvy toho najdete mnohem víc, včetně skvělých fotogalerií.
První část výstavy provede návštěvníka prostřednictvím vyobrazení milostných soch a obrazů na drobné devoční grafice na cestě po jednotlivých poutních místech v Praze a jejím nejbližším okolí od poutního areálu v Hájku přes Bílou Horu, Strahov, Hradčany, Malou Stranu, Karlův most, Staré a Nové Město a Vyšehrad až do Zbraslavi.
Pokračování textu Výstava: Kouzlo svatých obrázků (9. 12. 2017 – 2. 4. 2018)
Kniha Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1942 je unikátní hlavně svým rozsahem. Obsahuje stovky a stovky fotografií, které ukazují oficiální dění v protektorátu očima zpravodajů ČTK a mnoha dalších zdrojů. Kromě jiných čtenáře jistě zaujmou snímky Hitlerova dvorního fotografa Heinricha Hoffmanna, například z Pražského hradu, kde se nový neomezený pán českých zemí rozhlíží z okna po okolí.
Pokračování textu Kniha: Protektorát Čechy a Morava 1939–1942