Archiv rubriky: Akce

Akce, Tipy

Výstava: Praha Karla IV. – středověké město (od 2. 12. 2017)

První etapa expozice v domě U Zlatého prstenu je otevřena od prosince 2016, kdy vznikla v rámci oslav sedmistého výročí narození Karla IV. Zaměřuje se na urbanismus pražského území a jeho proměny ve 14. století, s akcentem položeným na dobu panování Karla IV. Karlovy představy i vlastní realitu přibližují unikátní virtuální i hmotově provedené modely městské zástavby i jednotlivých staveb, které vychází z aktuálních vědeckých poznatků. Velká pozornost je věnována nově Karlem založenému Novému Městu v kontextu ostatních pražských částí. Podobu města i život jeho obyvatel v době lucemburské přibližují i vystavené originální předměty ze sbírek Muzea hlavního města Prahy a dalších institucí.

Dům U Zlatého prstenu
Dům U Zlatého prstenu, foto MHMP

Pokračování textu Výstava: Praha Karla IV. – středověké město (od 2. 12. 2017) →

Akce, Tipy

Přednáška: Československé ženy v koncentračním táboře Ravensbrück (7. 12. 2017 od 17:00)

Posledním seminářem letošního roku veřejnost bude přednáška historičky Pavly Plaché Československé ženy v koncentračním táboře Ravensbrück, která se uskuteční ve čtvrtek 7. prosince od 17 hodin taktéž v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské náměstí 6/18, Praha 1. Největším nacistickým koncentračním táborem pro ženy v Ravensbrücku prošlo podle posledních odhadů více než tři tisíce žen z předmnichovského Československa. Co o těchto ženách dnes víme? Proč a jakým způsobem se do tábora dostávaly? Jaký byl jejich život za jeho zdmi? Můžeme vůbec mluvit o české kultuře v táboře? Do jaké míry ovlivnily naši současnou představu o Ravensbrücku pozdější interpretace? Přednáška se pokusí vymezit základní skupiny vězněných žen na základě nejnovějších poznatků a pro jejich přiblížení představí některé konkrétní lidské osudy.

Přednáška: Československé ženy v koncentračním táboře Ravensbrück

Zdroj: TZ ÚSTR

Akce, Tipy

Přednáška: Kolektivní násilí v českých zemích 1944–1946 (30. 11. 2017 od 17:00)

Ve čtvrtek 30. listopadu od 17 hodin chystá ÚSTR společně s Parlamentní knihovnou Poslanecké sněmovny přednášku historika Jaromíra Mrňky s názvem Kolektivní násilí v českých zemích 1944–1946. Přednáška se zaměří na akty kolektivního násilí, které se vyskytovaly v prostoru českých zemí v období let 1944 až 1946. Na konkrétních případech budou rozkryty sociální mechanismy umožňující eskalaci násilných konfrontací do masových ukrutností, které se odehrávaly v posledních letech války a v těsně poválečném období. Přednáška se uskuteční v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 6/18, Praha 1.

Přednáška Kolektivní násilí v českých zemích v letech 1944-1946

Zdroj: TZ ÚSTR

Akce, Tipy

Výstava: První světová válka v životě Pražanů (25. 10. – 29. 12. 2017)

Venkovní výstava přiblíží obraz života obyvatel Prahy v období první světové války. Prostřednictvím dobové fotodokumentace a vybraných tisků ze sbírek Muzea hlavního města Prahy budou mít návštěvníci výstavy možnost si připomenout nejen odvrácenou stranu událostí na frontě, ale i poslední léta pozvolného pádu rakousko-uherské monarchie.

Venkovní výstava před Muzeem hlavního města Prahy
Venkovní výstava před Muzeem hlavního města Prahy, foto: MHMP

Na dvanácti panelech jsou nastíněny jednotlivé tematické celky spjaté se životem v zázemí, ať již v souvislosti s mobilizací, lékařskou péčí, koordinovanou pomocí obětem války, nebo neblahými důsledky zásobovací krize.

Chronologicky pokryje výstava období od vyhlášení války Rakouska-Uherska Srbsku koncem července 1914 po demonstrace v centru Prahy během generální stávky 14. října 1918.

Místo:
Hlavní budova muzea, Venkovní výstava před budovou muzea

Termín:
25. 10. 2017 – 29. 12. 2017

Zdroj: TZ MHMP

Akce, Tipy

Opět se blíží Mezinárodní den archeologie (21. 10. 2017)

Během předchozích tří ročníků jsme s potěšením zjistili, že zájemců o archeologii je u nás dost a dost. Naším cílem je nabídnout tuto formu poučení (a možná i zábavy) ve větší míře veřejnosti v regionech a přitom udržet míru aktivit v Praze. S pomocí nadšených kolegů z nejrůznějších institucí se nám to snad daří. Program MDA 2017 pro celou ČR právě zveřejňujeme a odkazy na jednotlivé akce v ČR Vám přehledně nabízíme i v Google mapě. Další informace najdete také na našem Facebooku.

Co je mezinárodní den archeologie a proč se koná?

Mezinárodní den archeologie (MDA) je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu různé archeologické organizace napříč celým světem nabízejí archeologický program a aktivity návštěvníkům všeho věku a všech zájmů. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek, přednášek nebo návštěvy archeologa ve škole. Každopádně aktivity a zábavné programy Mezinárodního dne archeologie jsou příležitostí, abyste v sobě i vy objevili vášeň pro minulost.

Organizací MDA my archeologové usilujeme o zvýšení povědomí o archeologii tím, že veřejnosti nabízíme možnost zapojení do mnoha různých aktivit. Hlavně je ale MDA oslavou archeologie a zdůrazňuje myšlenku, že archeologie je všude kolem nás.

Poprvé byl slaven v USA v roce 2011, rychle však pronikl do zahraničí a v roce 2013 už jej slavilo přes 70 tisíc lidí v různých zemích světa. V roce 2014 se MDA poprvé konal i v České republice.

Zdroj: http://denarcheologie.cz/

Akce, Tipy

Přednáška: Hilsneriáda – Mediální stereotypy nacionalismů (25.10. 2017 od 18:00)

Případ Leopolda Hilsnera jako ilustrace doby, antisemitismu a stereotypů. Přednáška představí dobový kontext s přesahem do 20. století. Jak vznikají, živí se a fungují mediální stereotypy? Věnovat se bude také problému a nebezpečí nacionalismu. Kde jsou hranice nacionalismu a vlastenectví? Zaměří se i na schémata ovlivňování veřejného prostoru. Přednáška je pořádána v rámci doprovodného programu k výstavě Fenomén Masaryk a doprovodné výstavy Hilsneriáda. Masaryk jako disident uvnitř davu.

Hilsneriáda: Mediální stereotypy nacionalismů

Přednášející: Michal Stehlík, Martin Sekera

Termín konání: 25.10. 2017 od 18:00, vstup zdarma
Prostor: Nová budova Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1

Zdroj: TZ NM

Akce

Výstava: Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje (27. 9. 2017 – 15. 4. 2018)

Od 27. září 2017 do 15. dubna 2018 bude ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm k vidění výstava Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje, která vznikla ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů, Valašského muzea v přírodě a Archivu bezpečnostních složek.

Světlana je některými považována na největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB. Členy Světlany i některé příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se podíleli na její likvidaci, spojovala válečná minulost v partyzánských jednotkách, mnozí z nich věřili v socialismus a doufali v lepší život po osvobození. Zklamání z poválečného vývoje a pocit nedostatečného ocenění jejich zásluh stálo na počátku rozhodnutí budoucích velitelů Světlany zahájit odboj proti komunistickému režimu.

Jednoduchý výklad příběhu Světlany neexistuje a na mnohé otázky dodnes hledáme odpovědi. Výstava Případ Světlana provede návštěvníky po stopách této tajemstvím zahalené protikomunistické organizace.

Zdroj: ÚSTR

Akce, Osobnosti, Tipy

Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018)

Výstava Fenomén Masaryk připomene mimořádnou osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka přesně 80 let od jeho smrti (1937). Národní muzeum chce prezentovat Tomáše Garrigue Masaryka mimo klasická a zažitá klišé “Prezidenta Osvoboditele” a “tatíčka”. Masaryk bude představen ve třech rovinách. Tou první bude pohled na konkrétního člověka, jeho vztahy, víru, ideje a názory. Zásadní roli zde bude hrát i vztah k manželce Charlottě. Nesmírně aktuální jsou pak dodnes jeho názory na Ameriku či Rusko. Druhou rovinou je pak role jeho osobnosti ve veřejném prostoru. Nejprve jako “profesora” před rokem 1914, a to nejen v univerzitním prostředí. Velká pozornost bude věnována tématům hilsneriády či bojům o Rukopisy.

T. G. Masaryk

Pokračování textu Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018) →

Akce, Osobnosti, Tipy

Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pozvánka na besedu se Zoranem Popaďjukem

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.

Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.

Zdroj: TZ ÚSTR

Akce

Diskuzní večer: Architektura paměti? Socialistická výstavba a současné vzpomínání (31. 8. 2017, 17:00 DOX)

ÚSTR zve na diskuzní večer Architektura paměti? Socialistická výstavba a současné vzpomínání, který pořádá společně s Centrem současného umění DOX ve čtvrtek 31. srpna 2017 od 19 hodin v DOXu, Poupětova 1, Praha 7.

Pozvánka na diskuzní večer

V poslední době se často diskutuje o stavbách spojených s minulým režimem. Co dnes tyto objekty pro společnost znamenají? Máme je chránit? Jak dnes vzpomínáme prostřednictvím architektury a veřejného prostoru? Lze návštěvu obchodního domu Prior využít pro výuku dějepisu?

Diskutovat přijdou Richard Biegel z Ústavu pro dějiny umění FF UK, Petr Klíma z Pěstuj prostor, z. s., Barbora Vacková z Ústavu populačních studií FSS a Katedry občanské výchovy PedF MU a Čeněk Pýcha z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Diskuze je otevřená veřejnosti a je doprovodným programem letní školy pro učitele „Paměť, město, krajina. Prostor ve výuce o minulosti“, kterou pořádají Ústav pro studium totalitních režimů a Centrum současného umění DOX.

Registrace na večerní diskuzi není třeba, můžete nám však o své účasti dát vědět prostřednictvím události na Facebooku.

Zdroj: TZ ÚSTR