V srpnu letošního roku se do Historické budovy Národního muzea po více jak deseti letech vrátil originál sousoší Géniů, který byl původně umístěn v průčelí budovy na vrcholu středového tympanonu. Na jeho restaurování pracoval ak. sochař Petr Váňa a po zjištění jeho značného poškození a konzultaci s odbornými pracovníky památkové péče bylo rozhodnuto umístit jej do interiéru muzea. Vzácné umělecké dílo tedy v tuto chvíli střeží vchod do spojovací chodby mezi Novou a Historickou budovou Národního muzea. Na původní místo v průčelí fasády byla umístěna kopie sousoší.
Sousoší Géniů tvoří dvě postavy okřídlených chlapeckých Géniů nesoucích v rukou svatováclavskou korunu a atributy v podobě pochodně a vavřínového věnce. Mezi dvěma jinošskými sochami pak dominuje štít s českým znakem. Originál sousoší zhotovil z hořického pískovce Antonín Popp a na počátku roku 1889 jej osadil na průčelí Historické budovy Národního muzea.
V roce 2006 však muselo být kvůli značné degradaci kamene a poškození kovových částí deinstalováno, prvotně ohledáno a následně odvezeno do ateliéru ak. soch. Petra Váni. Během restaurování však byly zjištěny kromě značného mechanického poškození povrchu mnohem rozsáhlejší poruchy ve statice sousoší, a proto bylo po konzultaci s odbornými pracovníky památkové péče rozhodnuto, že nejvhodnější způsob ochránění originálu je provést kopii, která bude umístěna v exteriéru a samotný originál umístit v interiéru muzea.
V ateliéru ak. sochaře Petra Váni tedy probíhalo kromě restaurování originálu i vytvoření kopie sousoší z božanovského pískovce (hrubý kamenný blok, který byl pro kopii vytěžen měl 25 tun) se všemi kovovými, pozlacenými částmi, která nyní opět zdobí vrchol tympanonu v průčelí fasády Historické budovy Národního muzea. Originál sousoší byl původně zhotoven ze dvou dílů, aby jej bylo možné vzhledem k velké hmotnosti a rozměrům na tympanon tehdy vůbec umístit. Současná kopie už byla vyrobena ze statických důvodů pouze z jednoho kusu kamene a její hmotnost činí 3,5 tuny. Zhotovena byla metodou tečkování podle originálu, kdy kopie vzniká přenášením jednotlivých bodů pomocí sochařského strojku. Práce na restaurování kopie i originálu probíhaly celkem pět let a podíleli se na něm také restaurátor a kameník Hynek Shejbal, restaurátor kovu Jaroslav Kubíček a pozlacovačka Eva Shejbalová.
Zdroj: TZ NM
