Narazil jsem na zajímavý článek Andyho Knightona, shrnující důvody, proč se německé Luftwaffe nepodařilo zvítězit v Bitvě o Británii. Zdá se mi to jako velmi povedený výčet, se kterým souhlasím. Zde je jeho shrnutí v češtině.
- RAF využila služeb cizích pilotů. Jen těžko by britské královské letectvo obstálo bez pomoci Poláků, Čechoslováků, Norů a dalších ostřílených pilotů z Evropy. Vznikaly celé zahraniční perutě, které se rychle zapojily do bojů a vyrovnaly nedostatek místních letců.
- Britové měli lepší letadla. Zatímco Spitfiry a Hurricany prokázaly kvality, Němci neuspěli například s dvoumotorovým stíhačem Messerschmitt Bf 110. “Ničitel” byl snadným cílem a jeho nasazení skončilo fiaskem. Spitfire byl podle mnohých lepší než Messerschmitt Bf 109.
- Němci měli špatnou strategii. Zpočátku se zaměřili na ničení letišť, záhy ale přestali a vybrali si jiné cíle. Podle všeho chybně, zničující úder RAF nezasadili.
- Britové létali s plnými nádržemi. Tohle byla velká výhoda, měli dost paliva na to, aby se v boji zdrželi déle než německé stíhačky.
- Britové měli radar. Skvělá technologická novinka jim ukazovala, kde se pohybují nepřátelské svary a navigátoři ze země efektivně řídili nasazení stíhačů.
- Britové létali doma. V případě sestřelení se často zachránili na padáku a druhý den odstartovali k další misi.
- Britové brali zajatce a tím pádem hlesal počet zkušených německých pilotů, kteří byli sestřeleni nad nepřátelským územím. Pak už se do bitvy zapojit nemohli.
- Hitler vybíral špatné cíle. Zaměřil se na Londýn a rozsévání zkázy mezi civilisty. Kdyby se Luftwaffe dál pouštěla do ničení letišť a radarů, možná by to celé dopadlo jinak.
- Němci se přeorientovali na noční akce. Díky tomu byly sice snížené ztráty, ale také efektivita. V říjnu 1940 znamenala změna na noční bombardování prakticky konec bitvy, Británie zůstala neporažena.
Zdroj: http://www.warhistoryonline.com/military-vehicle-news/8-reasons-allies-won-battle-britain.html/
