Pražské Klementinum jsem navštívil v minulosti několikrát, vždy jsem se ale dostal jenom do veřejnosti přístupných prostor spadajících pod křídla Národní knihovny. Ta nejzajímavější místa, hlavně proslulá nádherná Barokní knihovna, a dále Astronomická věž, observatoř a Meridiánová síň, jsou ovšem součástí placené prohlídkové trasy, která se těší obrovskému zájmu turistů. Ano, Klementinum je turistů plné, na trase se v době mé návštěvy přesouvalo několik skupinek zahraničních návštěvníků s průvodci. Češi prý trasu absolvují výjimečně a podle odhadu průvodce česky hovořící návštěvníci tvoří asi jednu setinu (sic) z celkového počtu…
Co vás tedy v rámci prohlídky čeká? Na úvod bych zmínil vyhlídku z Astronomické věže Klementina. Poloha objektu samotného napovídá, že výhled je opravdu úchvatný. Přehlédnete celý střed města a uvidíte všechny dominanty panoramatu, od kostelů po televizní věž. Orientaci usnadní makety reliéfu s vyznačením kostelů a další důležitých staveb. Výhled je to opravdu unikátní, věž je vysoká 68 metrů. Fotografie níže ukazuje pohled směrem ke Staroměstskému náměstí.
Klementinum začali budovat Jezuité v polovině 16. století a jde o jeden z nejrozsáhlejších areálů té doby a vlastně i současnosti. Postupné rozšiřování znamenalo použití nejrůznějších v té době aktuálních slohů a Klementinum sloužilo po staletí jako univerzita, a to i po zrušení jezuitského řádu. V části komplexu sídlí Národní knihovna, a to od roku 1930.
Cestou na astronomickou věž návštěvník projde Meridiánovou síní, tedy místností, která dříve sloužila k určování přesného poledne podle Slunce. Ve zdi je camera obscura a právě z ní vycházející sluneční paprsek se dotkl na podlaze natažené struny přesně v poledne. To bylo pak máváno praporem a později oznamováno výstřelem z děla. V Klementinu působilo mnoho významných astronomů (například Jan Kepler za dob vlády Rudolfa II.) a dalších vědců, i o nich se návštěvník při prohlídce dozví. Navíc si může prohlédnout astronomické přístroje, které sloužily k mapování oblohy ve středověku.
TIP: Pokud hledáte brigádu a ovládáte kombinaci jazyků angličtina – francouzština, angličtina – španělština nebo angličtina – italština, ozvěte se do Klementina, shánějí průvodce.
Přiznávám bez mučení, že hlavním důvodem, proč jsem se objednal na prohlídku, byla moje touha vidět barokní knihovnu Klementina. Tento mezinárodní hit (podle některých anket jde o nejkrásnější knihovnu světa) je opravdovým skvostem a jeho krátkou návštěvu nelze popsat slovy. Je to nádhera, při jejímž prohlížení se musí tajit dech každému. Focení je zakázáno, ale o vizuální zážitek nepřijdete, níže je několik oficiálních snímků.
Abych pravdu řekl, tak na focení jsem stejně pomyšlení neměl. Barokní knihovna je prostě nádherná, úžasná a dechberoucí. Dominují jí stropní fresky, jednou z nich je “falešná” kopule, působící velmi realisticky. Alegorie, patroni, světci vše v původním stavu, knihovna nebyla od poloviny 18. století dotčena změnami či úpravami. Uloženo je zde asi 20 000 knih, převážně teologických. Na podlaze jsou geografické a astronomické glóby, vše je decentně nasvíceno. Osobně jsem si představoval Barokní knihovnu větší, ale to je asi jediné “zklamání”, které jsem si z prohlídky odnesl.
Je škoda, že se na tento exkurz do velmi zajímavého období naší historie místní moc nehrnou. Pokud chcete poznat Prahu a její historii jinak, než procházkou po Karlově mostě, dejte šanci Klementinu.
Děkuji společnosti DREYER s.r.o. za to, že mi umožnila prohlídku absolvovat.
