Web BBC History Magazine vydal zajímavý souhrn méně známých skutečností o druhé světové válce. Určitě doporučuji přečíst celý článek v originále, ale stejně nabízím stručný přehled tohoto desatera.
- Francie měla v roce 1940 víc tanků, děl a vojáků než Německo. Němci měli na začátku útoku na Francii 135 divizí, ale jenom 16 z nich bylo motorizovaných. Zbytek byli pěšáci nebo se přepravovali na koních.
- Do roku 1944 byla v Británii nastavena zajímavě priorita k alokování mužstva. Přednost nemělo letectvo, armáda, ani námořnictvo. Na prvním místě byla výroba letadel. V Británii bylo za války vyrobeno 132 500 letadel. To je obrovské číslo, zvlášť, když ho srovnáme s počtem ani ne osmi set stíhaček, které byly k dispozici v době Bitvy o Británii.
- Spojenecké obchodní loďstvo ztratilo jen jedno procento flotil. Proběhlo 323 000 plaveb, z nich bylo potopeno jenom 4 786. Pokud jsme si někdy mysleli, že německé a japonské ponorky způsobovali spojencům těžké ztráty na nákladním loďstvu, byli jsme na omylu.
- Británie měla nejméně přídělů v Evropě. Dá se tedy říci, že Britové za války žili hůř než obyvatelé států okupovaných Němci (třeba Francie).
- Japonci měli kamikaze rakety. Nejen Němci na války přišli s letadly poháněnými raketovými motory. Stroj nazvaný “Třešňový květ” sloužil Japoncům na konci války k sebevražedným útokům na spojenecké lodě. Touto novou zbraní byly potopeny 3 lodě.
- Kdo byl nejzkušenějším bojovým velitelem války? Nebyl to Rommel ani Montgomery, jméno toho chlapíka asi neznáte. Tímto titulem se mohl chlubit britský polní maršál Alexander. Měl výjimečnou kariéru se začátkem v první světové válce, účastnil se i meziválečných konfliktů, bojoval ve Francii v roce 1940, o dva roky později v Barmě, velel Britů na středním východě a nakonec vedl armády ve Středozemí. Kuriozitou je, že v letech 1919 – 1920 velel německým jednotkám v Lotyšsku při válce proti Rusku.
- Rozdíly mezi spojeneckými a německými stíhacími esy existovaly. Němci obvykle svoje esa nenechávali chodit na odpočinek. Na druhou stranu měla německá esa velkou výhodu – mohla využívat speciální ochranu a létat na mise, které nebyly tolik nebezpečné a slibovaly bohatý přísun sestřelů. Nováčci pak za ně nasazovali krk. Většina německých esa řádila hlavně na východní frontě, kde týdně masakrovala Sověty ve špatných strojích po desítkách.
- Luftwaffe chyběla stíhačka. Zatímco Willy Messerschmitt pracoval na Bf109, jeho konkurent Heinkel stavěl možná ještě lepší He112. Jak víme, “mezek” se stal hlavní stíhací zbraní Německa své doby, Heinkel se do výroby nedostal. I když měl některé parametry (třeba rychlost) lepší… Co rozhodlo o tom, že se nad Británii nakonec pouštěly Messerschmitty? Willy byl prý dobrý společník a Goeringovi se zalíbil i jeho dvoumotorový “Ničitel” Bf110. A navíc, Heinkel měl židovskou krev…
- Proč měli Američtí vojáci ve výbavě takzvanou Parsonsovu vestu? Tuto populární bundu pojmenovanou po generálovi Parsonsovi bychom zařadili spíš na módní mola té doby. Design vycházel z modelu pláštěnky, ale bunda byla i praktická a odolná.
- Automobilismus v Německu v roce 1939? I přes mohutnou propagandu bylo Německo té doby z hlediska využívání motorových vozitel v porovnání se západním světem sto let za opicemi. I přesto, že se stavěly dálnice a Mercedesy vítězily ve velkých cenách. Když vypukla válka, tak na jedno motorové vozidlo v Německu připadlo 47 lidí. V Británii to bylo 14 lidí, ve Francii osm a v USA dokonce čtyři. A jak už bylo řečeno v bodu 1., s trochou nadsázky lze prohlásti, že Němci na Francii útočili po svých, ti šťastnější na koních a vyvolení v tancích ze škodovky.
