Nové číslo mé oblíbené čtvrtletní revue Paměť a dějiny přistálo před pár dny ve schránce, a jelikož bylo načasováno přesně mezi četbu dvou knih, prošel jsem ho tentokrát poměrně rychle. Rok 1956 byl pro vývoj v Evropě klíčový, takže se ani trochu nedivím, že se toto téma stalo hlavním tahákem prvního letošního vydání.

Václav Veber se svém textu o XX. sjezdu KSSS v roce 1956 pustil nejen do připomínání slavného projevu Chruščova, kdy nový vládce Sovětského svazu prozradil veřejné tajemství, že Stalin byl zločinec a masový vrah. Autor se velmi podrobně věnoval tomu, co předcházelo. Tedy smrti Stalina a vnitřním bojům o moc v Sovětském svazu.

V dalším článku Jan Adamec popisuje souboj vládců v komunistickém Maďarsku. Text “Rákosi versus Nagy” uvádí čtenáře do problematiky vzniku maďarského protikomunistického povstání a velmi detailně shrnuje dobu mezi smrtí Stalina a povstáním samotným. Jak je vidět, tak souboje o moc byly tou dobou typické nejen pro Sovětský svaz samotný, ale i pro jeho satelitní země, nás nevyjímaje. Následující text Matěje Bílého připomíná Varšavskou smlouvu a neúspěšné snahy východní Evropy vymanit se z vlivu Moskvy.

Ze všech textů o roce 1956 mě ale nejvíc zaujal ten nazvaný “Dnes máte důležitější úkol, než je mechanika”. Jak už titulek naznačuje, autorka Mária Palasik zdůrazňuje roli studentů budapešťské techniky na maďarském povstání v roce 1956. Já osobně jsem před přečtením tohoto textu měl povstání zahaleno mlhou nevědomosti. Teď je to podstatně lepší. U tohoto článku je navíc bohatá fotodokumentace nejen z bojů, ale i revolučního ruchu na ulicích, kde se zrovna nestřílí.

Mimochodem, když už jsme u fotek, tak si nezapomeňte prohlédnout archivní snímky Antonína Rozsypala z pražského Majálesu 1956. Okomentoval je Petr Blažek. Z textů mimo hlavní téma bych chtěl upozornit na recenzi knihy Bílá smrt o finském druhoválečném ostřelovači. Podle všeho nejde ani tak o věrný popis jeho života, spíše o budování kultu hrdiny protisovětského odporu, což se mi právě líbí. Přeštěte si také nekrolog historika a mluvčího Charty 77 Miloše Hájka.

A to nejlepší nakonec. Text “Akce Teroristé” Petra Malloty rozebírá jednu z protikomunistických odbojových akcí roku 1950. Ve Žlebech u Čáslavi tehdy “řádili” mstitelé, kteří se nemohli smířit s kolektivizací a dalšími nespravedlnosti, páchanými tehdejším režimem. Aniž by byla vina zatčených dokázána, byly vyneseny 3 tresty smrti a mnoho let vězení. Tento a podobné články jsou důvodem, proč já osobně Paměť a dějiny čtu.