Pojďme se společně podívat na jeden střípek naší historie, o kterém mnoho z nás slyšelo. Ačkoliv motivy, které k němu naši zemi vedly nebyly z nejčistších, nakonec nám (i přes to, že jsme se k našim novým přátelům později otočili zády) zajistily přátelství mnoha dobrých mužů a žen na Blízkém východě.

Ano, mluvím o vojenské pomoci, kterou Československá republika poskytla rodícímu se Státu Izrael. Pohnutky, které Československou vládu vedly k nerespektování zbrojního embarga UN a poskytnutí pomoci nově se rodícímu státu nebyly zrovna ukázkou nezištnosti – byly spíše demonstrací vlivu Sovětského svazu. Stalin tehdy ne zcela pochopil, co vlastně Židé chtějí. Principy fungování kibuců si celkem nesprávně vyložil jako cestu k socialismu a předpokládal, že vojenská pomoc poskytnutá v kritických chvílích existence nového státu mu jej nažene do náruče a získá tak strategického spojence v oblasti, což se nakonec nestalo.

První dodávky probíhaly z Ruzyně, ale ta byla příliš na očích a po zrušení licence krycí společnosti U.S. Overseas Airways se aktivity přesunuly na místo, které se pro letecký most stalo klíčovým – na vojenské letiště v Žatci, které pak působilo jako logistický uzel pro dodávky nejen z Československa. Zde se soustřeďoval náklad, který se poté nakládal do dopravních letounů C-46 Commando, C-54 Skymaster a Lockheed Constellation, které zakoupili Izraelci ve Spojených státech a těsně před zavedením exportních kontrol dostali přes Panamu do Evropy.

Letecký most začal fungovat 31. března 1948. Létalo se před polednem ze Žatce do Ajaccia, kde letouny okolo druhé hodiny dotankovaly a vydaly se na přelet Středozemního moře do Tel Avivu nebo Ekronu, kde sedaly okolo desáté večer. Celý profil mise byl volen tak, aby přistání v Izraeli probíhala v noci, kdy dřepěly egyptské Spitfiry na zemi. Zpáteční cesta probíhala obdobně, startovalo se okolo čtvrté hodiny ranní místního času a druhý den v osm ráno byl letoun opět v Žatci. Leteckého mostu se účastnily i Dakoty společnosti Baťa, které přepravily na Ekron náklad zbraní zakrytý českým křišťálem.

Součástí dodávky letadel Avia byla doprava na místo, kompletace letounů i výcvik pilotů, který probíhal v Českých Budějovicích a později i v Liberci, Chrudimi a na střelnici v Malackách. Jedním z pilotů, který se cvičil v Československu byl i Ezer Weizman, tehdy ovšem nikoliv jako prezident. Zajímavostí je, že Weizman si oblíbil německé zimní boty, které používala Luftwaffe, byla to podle něj „jediná dobrá věc, kterou kdy od Němců dostal“.

Kritická byla hlavně první dodávka deseti stíhacích Avií S-199 a příslušenství do Izraele. Celkem jich Izraelci objednali pětadvacet a až na dva kusy byla dodávka kompletní. Avia S-199 byla modifikace Messerschmittu Bf 109G, do kterých byl místo originálního motoru Daimler Benz zastavěn dvanáctiválec Jumo 211F. Výsledkem byla méně výkonná varianta Mezka s vyšším doletem. Dopředu posunuté těžiště a obrovský točivý moment velké dřevěné vrtule ve spojení s poměrně malým rozchodem podvozku dělaly z každého startu a přistání celkem adrenalinovou jízdu, která v mnoha případech končila převráceným letadlem.

Samostatnou kapitolou je příběh Létajících pevností B-17G, které byly zakoupeny z válečných přebytků Spojených států. Tři Géčka (c/n 44-83811, 44-83753 a 44-83851) dorazila do Žatce, kde byla namontována výstroj a výzbroj z německých přebytků. Za velmi zajímavý lze považovat přelet do Izraele. Původní plán vyhlídkového letu s přistáním na Ekronu se jako mávnutím kouzelného proutku změnil v první operační nasazení Létajících pevností v barvách Izraele.

15. července 1948 v deset hodin ráno se pod vedením Williama Katze všechny tři letouny ve volné formaci vydaly z Žatce na dlouhý let na jih, jehož výsledkem bylo bombardování Káhiry a Rafahu. Egypťané naprosto netušili, že Izraelci by mohli být schopni zasáhnout Káhiru, takže zcela bez problému přijali ohlášení Katzovy Létající pevnosti jako letu TWA924. Asi se pak trošku divili, když vysypal náklad pum na rezidenci krále Farouka. Tento let pravděpodobně snese srovnání s Doolitlovým bombardováním Tokia – škody na majetku byly minimální, ale egyptská morálka byla zle pošramocena.

Po přistání na Ekronu (dnešní základna Tel Nof) byla zformována 69. bombardovací peruť a Bill Katz se stal jejím prvním velitelem. V současnosti peruť používá letouny F-15I a je dislokována na základně Hatzerim (LLHB). Transportní Commanda létala později pro národního dopravce ElAl.

Celkově lze letecký most mezi Československem a Izraelem významem přirovnat k leteckému mostu do Berlína, který probíhal ve stejné době. Obě akce pomohly úspěšně udržet území, která byla pod obrovským tlakem okolních nepřátel.

• ŠOREL, Václav. Letadla československých pilotů. Albatros, 1986.
• HELLEBRAND Karel, RADINA Vladislav. Chel Ha’avir – Izraelské Letectvo. Svět křídel, 1994
• WOOLF Joe, Bill Katz [Online], [cit. 2015-02-10]
• ???, The flights of the C-46s and B-17s from the USA to Czechoslovakia [Online], [cit. 2015-02-10]
• WIRNITZER, Jan. Unikátní nálet. Před 65 lety vzlétly ze Žatce bombardéry na Káhiru. [Online], 2013-07-15, [cit. 2015-02-10]