První letošní číslo revue Paměť a dějiny se kromě jiného vzhledem k půlkulatému výročí pochopitelně věnuje Pražskému povstání. Jan Vajskebr mluvil s historikem Stanislavem Kokoškou, který se tomuto tématu systémově věnuje. Proč si ho tak oblíbil?

Autorky Birgit Sack a Pavla Plachá ve svém textu připomínají poslední dopisy Čechoslováků popravených za druhé světové války v Drážďanech. Popisují jejich osudy a citují jejich dojemné poslední vzkazy rodině. Piotr M. Majewski připomíná fenomenálního podvodníka Harryho Jelínka (který mimochodem za války působil jako udavač gestapa a ani si za to nenechával platit), který se proslavil nejen za dob protektorátu, ale i později v roce 1957, když byl jako rakouský občan souzen ve Varšavě. Zdeněk Bauer pak píše o Jaroslavu Foglarovi a jeho přátelích z redakce protektorátního chlapeckého časopisu. Osobně jsem měl to štěstí, že jsem si několik čísel jiného podobného časopisu mohl přečíst a na první pohled je zřejmé, že šlo hlavně o propagandistické působení na mládež.

Další zajímavý text Alfonse Adama pojednává o porodním táboře pro nuceně nasazené zahraniční dělnice v Dětřichově, svůj medailonek má v tomto čísle kriminální rada gestapa Heinrich Gottschling. Popsána je i akce “Železo 10”, provokace StB v souvislosti s kolektivizací zemědělství. Neméně zajímavý je text Tomáše Jakla o Američanech v Praze a okolí během Květnového povstání, doplněný o velké množství momentek.