Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny čtenářům překládá prázdninové téma o Jugoslávii jako tranzitní zemi pro československé emigranty, a to hned ve dvou textech. Ondřej Vojtěchovský a Jan Pelikán se ve svém článku zabývají normalizací a vztahy Československa a Jugoslávie, ze kterých plynuly možnosti pro emigraci československých turistů z Jugoslávie do Itálie. Autoři pečlivě vysvětlují pojmy a reálie, které společně se statistikami pomohou čtenářům utvořit ucelený obrázek o problematice. Igor Tchoukarine potom ve svém textu píše o turistice v Jugoslávii a o tom, za jakých podmínek se tam našinec mohl dostat.

Adam Hradilek v ústředním článku celého čísla nazvaného “Neskutečný příběh Věry Sosnarové” (dispozici v pdf archivu už nyní) zveřejňuje své zkoumání o tom, kde skutečně byla paní Věra Sosnarová v době, kdy podle svých slov strádala v gulagu. Tuto “kauzu”, které pronikla i do méně odborných médií, třeba na DVTV, doporučuji sledovat a studie Adama Hradilka je precizním podkladem. Zveřejňuje totiž fakta z archivů, která jsou jsou občas ve velkém rozporu s tím, co o své minulosti vypráví paní Sosnarová, donedávna braná jako unikátní pamětnice sovětských gulagů.

Dále doporučuji text Jana Šindeláře o budování pražského pomníku Klementa Gottwalda v době tvrdé normalizace a rozhovor s profesorem Robertem Kvačkem nejen o výzkumu souvislostí mnichovské dohody a jejího dopadu.

Zdeněk Bauer píše o britsko-českém herci Herbertu Lomovi, kterému jako známému herci věnovaly pozornost západní i východní tajné služby během studené války. Prokop Tomek ve svém článku představuje Bruna Sklenovského, komunistickým režimem pronásledovaného římskokatolického kněze. Jako skoro v každém čísle je zmiňován zapomenutý protikomunistický odboj i prostřednictví zajímavých příběhů běžných lidí, v tomto případě tří žen, které proti režimu protestovaly výrobou letáků v letech 1951-52. Autorem článku je Daniel Běloušek. Aleš Zapletal potom čtenářům představuje osudy Bohumila Macka, předsedy ONV v Olomouci v době, kdy do Československa vstoupily okupační jednotky Varšavské smlouvy.

V rubrice dokumenty díky Martinu Gromanovi nahlédneme do pracovních zápisků z cest Františka Kriegela z let 1964-69, kdy byl poslancem. Následuje množství fotek z Národního shromáždění za okupace v srpnu 1968 a reprodukce sbírky plakátů z téhož období, které shromáždili západoněmečtí studenti a nyní je poskytli historičce Pavle Plaché.