Poprvé v historii bude v České a Slovenské republice k vidění soubor originálních dokumentů, které sehrály zásadní roli v dějinách Československa a osudech jeho obyvatel. Národnímu muzeu a Slovenskému národnímu muzeu se za pomoci Ministerstva kultury ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva kultury SR podařilo získat souhlas Spolkové republiky Německo, Spojených států amerických a Francie se zapůjčením originálů Mnichovské dohody, Pittsburské dohody, československých ratifikací smluv z Versailles, Saint-Germain a Trianonu, Vídeňské arbitráže a tzv. Protokolu Hácha – Hitler. Jedná se o mimořádný diplomatický úspěch. Všechny dokumenty budou prezentovány v Bratislavě i v Praze na Česko-slovenské/Slovensko-české výstavě, kterou připravují národní muzea obou zemí u příležitosti 100. výročí vzniku společného státu Čechů a Slováků.
Národní muzeum a Slovenské národní muzeum k 100. výročí založení Československa společně připravují jedinečný výstavní projekt mapující dějiny společného státu a osudových okamžiků životů jeho obyvatel. Výstava bude prezentována na Bratislavském hradě od 26. dubna do 9. září 2018. Následně se v Praze stane první výstavou v nově zrekonstruované Historické budově Národního muzea. Ta bude veřejnosti zpřístupněna symbolicky v den výročí vzniku Československého státu 28. října 2018. Na výstavě bude vedle řady jiných unikátních předmětů a archiválií představen i mimořádný soubor zahraničních dokumentů, které jako celek nikdy nebyly v Čechách ani na Slovensku k vidění.
„Jedná se o fantastický mezinárodní úspěch. Takto rozsáhlý soubor klíčových dokumentů k moderním českým a slovenským dějinám nemělo Národní muzeum ještě nikdy šanci vystavovat. Jedná se jistě o úžasné obohacení připravované Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy a krásný dárek Národnímu muzeu k jeho 200. narozeninám. Rád bych na tomto místě poděkoval kolegům z Německa, Francie i USA a samozřejmě i ze Slovenska za jejich vstřícnost a pomoc,“ říká Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea.
„Získať na výstavu tak dôležité a ikonické predmety, ako sa podarilo Slovenskému národnému múzeu v Bratislave a Národnímu muzeu v Prahe, je možné považovať určite za veľký úspech. Na základe týchto dokumentov vznikali a zanikali štáty, milióny obyvateľov sa v jednej chvíli stáli obyvateľmi iných štátov, a žiaľ na niektorých mali aj fatálne dôsledky. Výstava o dejinách Československa bude určite obohatená a návštevník bude môcť na vlastné oči vidieť dokumenty, o ktorých sa tak často hovorí. Treba však povedať, že tento muzejný úspech by nebol možný bez pomoci, ochoty a podpory, a aj lobingu našich partnerov na Slovensku, Čechách, Francúzsku, Nemecku a USA. Naozaj im všetkým úprimne ďakujeme,“ dodává Branislav Panis, generální ředitel Slovenského národního muzea.
Z USA, SRN a Francie budou zapůjčeny tyto dokumenty:
Pittsburská dohoda
Dohoda, kterou 31. května 1918 (přestože je na dokumentu datum 30. května 1918) v americkém Pittsburghu podepsali zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s Tomášem G. Masarykem, který také text dohody při své návštěvě USA zformuloval. Základem dohody byl souhlas výše zmíněných stran se spojením Čechů a Slováků v budoucím společném státě. V rámci dohody mělo mít Slovensko samostatnou státní správu, parlament a soudnictví. Jedná se o klíčový dokument pro vznik společného státu Čechů a Slováků.
Zapůjčeno: Senator John Heinz History Center, Pittsburgh, USA
Ratifikační smlouvy z Versailles, Saint-Germain a Trianonu
Tři exempláře smluv versailleského systému, kterými zástupci Československa přijímají jejich výsledky. Každá z ratifikačních smluv obsahuje výsledek dohod s poraženými státy, tzn. s Německem (Versailleská smlouva), Rakouskem (Smlouva ze Saint-Germain) a Maďarskem (Trianon), které svým podpisem ratifikují Tomáš G. Masaryk a Edvard Beneš.
Zapůjčeno: Francouzský diplomatický archív, Paříž, Francie
Mnichovská dohoda
Dohoda byla podepsána 29. září 1938 v Mnichově zástupci Německa (Adolf Hitler), Itálie (Benito Mussollini), Francie (Édouard Daladier) a Velké Británie (Neville Chamberlain) a jejím obsahem je dohoda těchto mocností o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Ve svých dodatcích diktuje Československu i odstoupení části území Polsku a Maďarsku. Československo nebylo k projednávání ani podpisu této dohody přizváno.
Zapůjčeno: Politický archiv Ministerstva zahraničních věcí, Berlín, SRN
Vídeňská arbitráž
Výsledek jednání o maďarsko-československé hranici, které probíhalo do 2. listopadu 1938 ve vídeňském Belvederu. Protokol podepsali zástupci Německa, Itálie, Maďarska a Československa. Československo muselo odstoupit značná území jižního a východního Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Arbitráže byly vyvolány jako důsledek mnichovské dohody.
Zapůjčeno: Politický archiv Ministerstva zahraničních věcí, Berlín, SRN
Protokol Hácha – Hitler
Originál dokumentu podepsaného v Berlíně 15. března 1939, na jehož základě prezident Československa (Emil Hácha) a ministr zahraničí (František Chvalkovský) dávají osud území a obyvatelstva Čech a Moravy pod ochranu Německé říše a zajišťují, že okupace českého území proběhne bez odporu místního obyvatelstva a armády. Za Německo protokol podepsal ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop. Prezident Hácha podepsal dokument až po dlouhém tvrdém nátlaku a vyhrožování ze strany Adolfa Hitlera a dalších nacistických představitelů. Několik hodin poté německá armáda obsadila území Čech, Moravy a Slezska. Emil Hácha se večer 15. března 1939 vrátil do již okupované Prahy, kde ho na Pražském Hradě očekával Adolf Hitler.
Zapůjčeno: Politický archiv Ministerstva zahraničních věcí, Berlín, SRN
Všechny dokumenty budou v České i Slovenské republice vystavovány a převáženy za mimořádných bezpečnostních opatření.
O aktuálních podrobnostech plánované Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy bude Národní muzeum průběžně informovat.
Zdroj: TZ NM
