Mapa: Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938)

Orientační plán hlavního města Prahy s okolím zachycuje na 42 listech formátu 57 x 45 cm podobu tzv. Velké Prahy ke konci roku 1938 (v některých okrajových částech zaznamenává dokonce i stav do poloviny roku následujícího). Plán náleží k nejcennějším a odbornými i laickými uživateli knihovny nejvyhledávanějším dokumentům fondu studovny pragensií Městské knihovny v Praze.

Plán Prahy 1938

Jeho mimořádný význam spočívá především v tom, že vzhledem ke zvolenému měřítku (1:5000) umožňuje velmi přesnou lokalizaci zakreslených objektů. V plánu bylo možné detailně zakreslit vedle ulic také např. jednotlivé budovy včetně jejich čísel popisných a u významnějších objektů (např. kostely, usedlosti, nádraží apod.) také včetně názvů. V situační kresbě byly barevně rozlišeny vodní toky a plochy (modrá barva), veřejné budovy (šedozelená barva) a soukromé objekty (světle hnědá barva). Území Velké Prahy a jejího nejbližšího okolí bylo rozděleno na 41 polí (klad listů je součástí titulního listu). Jednotlivá pole a následně také vlastní mapové listy jsou očíslovány, číslování však odpovídá většímu rozsahu území, a proto na sebe číselné řady zcela nenavazují (11-12, 20-24, 27-33, 36-42, 45-51, 55-60, 64-68, 73-74). Tištěný plán není vybaven rejstříkem ulic (s největší pravděpodobností nebyl rejstřík k plánu prodávanému po jednotlivých listech vůbec vydán).
Podrobnější informace týkající se zhotovení plánu obsahuje dobový článek jednoho z autorů tohoto kartografického dokumentu, ing. J. Pudra, nazvaný Nový orientační plán hlav. města Prahy. Článek byl publikován 25. září roku 1939 v 38. čísle Věstníku hlavního města Prahy.

S ohledem na mimořádnou hodnotu plánu byl dokument ve fondu studovny pragensií vyčleněn mimo systém absenčního půjčování. Vzhledem k velkým rozměrům a z toho vyplývající ztížené manipulaci však i každá prezenční výpůjčka představuje potenciální ohrožení plánu. Materiál byl bohužel také v minulosti několikrát fyzicky poškozen, nejzávažněji v souvislosti s vytopením knihovny v červenci roku 1999. Především z těchto důvodů se Orientační plán hlavního města Prahy s okolím stal prvním dokumentem z fondu Městské knihovny v Praze, jenž byl převeden do digitální podoby.

Digitalizaci, financovanou z prostředků přidělených na základě grantu Odboru umění a knihoven Ministerstva kultury ČR (Program Veřejné informační služby knihoven, podprogram č. 6 – Národní program digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů Memoriae Mundi Series Bohemica), provedla firma Albertina icome Beroun s. r. o. v digitalizačním pracovišti Národní knihovny České republiky v Praze.

Součástí digitalizovaného dokumentu jsou oproti jeho tištěné podobě věcné rejstříky vytvořené pracovníky studovny pragensií Městské knihovny v Praze. Na základě údajů uvedených na jednotlivých mapových listech byl sestaven Rejstřík částí města (čtvrtí), obcí, ulic, náměstí, nábřeží a místních lokalit a Rejstřík přírodních a stavebních objektů a lokalit. Příklady objektů a lokalit, které se na mapách vyskytují, a jejich zařazení do typologických skupin jsou shrnuty ve zvláštním oddíle nazvaném Typologické rozdělení objektů a lokalit.

Díky digitalizaci je nyní možné zpřístupnit Orientační plán hlavního města Prahy s okolím odborné i laické veřejnosti v širším měřítku a bez nebezpečí poškození originálu, naopak zdrojovému dokumentu může být poskytnuta náležitá ochrana, jež zajistí jeho uchování v původní podobě pro budoucí generace. Vytvoření věcných rejstříků pak nepochybně umožňuje kvalitnější a komfortnější práci uživatelů s tímto jedinečným dokumentem.

Autoři

Kateřina Richterová, Zuzana Kopencová, Věra Benyovszká, Ivana Drvotová, Jakub Jebavý

Digitalizace

Albertina icome Praha s.r.o.

informace k vydání

Původní digitalizovanou mapu vydala Městská knihovna v Praze v roce 2002. Tato verze byla použita jako základ stávajícího zpracování.
Pro převod digitalizovaných map do internetového formátu byl použit program Maptiler.

Zdroj: http://web2.mlp.cz/mapa1938/klad.php