Národní památkový ústav a Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky dnes na bezbariérově přístupném zámku Kozel uzavřeli memorandum o spolupráci. Jeho součástí jsou mimo jiné deklarace vzájemné součinnosti při přípravě zpřístupňování památkových objektů osobám se zdravotním postižením, podpora společných projektů či spolupráce v oblasti propagace a informování veřejnosti.

„Národní památkový ústav se dlouhodobě snaží vycházet lidem se speciálními potřebami co nejvíce vstříc. Novinkou sezony 2017 je například elektronický průvodce ve znakové řeči pro neslyšící návštěvníky na státních zámcích v Náměšti nad Oslavou, Jaroměřicích nad Rokytnou a na Červené Lhotě. Soubor krátkých filmů natáčený vždy v autentických interiérech památkových objektů umožňuje neslyšícímu návštěvníkovi rychleji se zorientovat a lépe si užít prohlídku samotnou. Jsem přesvědčena, že uzavřené memorandum nám pomůže naši snahu ještě více prohloubit a zintenzivnit a názor partnerů z Národní rady osob se zdravotním postižením pro nás bude přínosem,“ uvedla krátce po podpisu memoranda generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Její optimismus sdílí i předseda Národní rady osob se zdravotním postižením České Republiky Václav Krása, který za tuto instituci dokument podepsal.

„Uzavření memoranda mezi Národní radou osob se zdravotním postižením a NPÚ považuji za velice důležité. Lidé bez ohledu na své konkrétní zdravotní postižení  rádi navštěvují památky, ale v řadě případů si stále návštěvu nemohou užít tak, jak by i přes jistá omezení skutečně mohli. Proto je moc dobře, když budeme moci v této situaci na základě našich zkušeností poradit pracovníkům NPÚ, jak dosáhnout co nejširšího zpřístupnění památkových objektů, expozic a sbírek pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,“ upozorňuje Krása.

Národní památkový ústav se k této otázce snaží přistupovat systémově. V roce 2012 vstoupil spolu s odborníky z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně do Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity s projektem, jehož cílem bylo vytvořit komplexní systém vzdělávacích programů zaměřených na různé cílové skupiny včetně osob se zvláštními potřebami. Jedním z výstupů projektu Památky nás baví je i veřejně přístupná metodika Památky nás baví 5. Objevujeme kulturní dědictví bez bariér, která je určena všem zájemcům o teoretické otázky i praktické možnosti speciálního a inkluzivního vzdělávání v historickém prostředí. Na jejím základě dnes probíhá na památkových objektech ve správě Národního památkového ústavu řada programů, které jsou avizovány na webových stránkách NPÚ či konkrétní památky. Projekt Památky nás baví obdržel letos v květnu nejvyšší evropské ocenění v oblasti památkové péče – cenu Europa Nostra, která je nazývána „památkářským Oscarem“.

Metodika může být přínosná i pro rodiče či přátele lidí s různými druhy znevýhodnění. Inspirativní náměty k přemýšlení a metodickou podporu by však měla poskytnout zvláště pracovníkům památkové péče, pedagogům a pracovníkům poradenských center i neziskových organizací. Poskytuje základní teoretický vhled do problematiky památkové edukace i zcela konkrétní návody a doporučení pro tvorbu, realizaci a hodnoceni kvality edukačních programů v oblasti péče o kulturní dědictví pro osoby se zdravotním postižením a znevýhodněním nebo ohrožené sociálním vyloučením.

Již dříve se NPÚ většímu zpřístupňování památek osobám se zvláštními potřebami věnoval několikerým vydáním průvodce Jak dobýt hrad: Památky takřka bez bariér. Šlo o velmi podrobný, v terénu ověřený soupis dostupných památek, který se zaměřil na specifické potřeby pouze jedné, byť relativně velké skupiny návštěvníků – osoby s tělesným postižením, respektive vozíčkáře. Rozdílný přístup k integraci znevýhodněných návštěvníků pak volil projekt Naslepo hradem, který byl v létě 2008 otestován na hradě Křivoklátě a posléze uplatněn ještě na zámku v Mníšku pod Brdy. V roce 2010 dosáhl projekt Prezentace národní kulturní památky Státní hrad a zámek Bečov formou vzdělávacích programů, jehož součástí byla také příprava programu speciálního vzdělávání nevidomých mimo jiné prostřednictvím haptického modelu Relikviáře svatého Maura, významného mezinárodního uznání v podobě ocenění Europa Nostra.

Zdroj: TZ NPÚ