Depozitář antropologického oddělení Národního muzea opustil jeden z nejvýznamnějších a nejvzácnějších sbírkových předmětů světového významu – travertinový výlitek mozkovny neandertálského člověka. Za přísných bezpečnostních opatření byl tento světový unikát převezen do Brna. Výlitek, běžně uchovávaný v trezoru, je zcela mimořádně zapůjčen na výstavu v Moravském zemském muzeu – Pavilonu Anthropos. Po rekonstrukci Historické budovy Národního muzea se výlitek stane stěžejním předmětem nových archeologických expozic.
Výlitek mozkovny neandertálského člověka patří mezi vzácné sbírkové předměty, stejně jako například hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, které Národní muzeum zapůjčuje zcela výjimečně. „V případě tohoto předmětu jde o mimořádný počin, neboť v minulosti ještě nikdy Národní muzeum neopustil. Moravské zemské muzeum je jednou z našich sesterských institucí a navíc si připomíná významné výročí 200 let od svého založení, proto jsme se rozhodli tuto výjimku učinit,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Dalšího vystavení se tento unikátní předmět dočká až po rekonstrukci Historické budovy Národního muzea. Stane se významnou součástí archeologické expozice s názvem „První lidé a jejich předchůdci“, která bude tematicky navazovat na přírodovědeckou expozici „Velké příběhy evoluce“.
Nález travertinového výlitku
K objevu výlitku mozkovny neandertálského člověka, který zemřel na lokalitě Gánovce na Slovensku, došlo zcela náhodou v roce 1926 při těžbě travertinu. Při jeho lámání kameníci nacházeli i kamenné otisky a zbytky vyhynulých zvířat. Minerální voda, která tu již od doby třetihor vyvěrala, vytvářela nejen odlitky vnějších tvarů, ale zalévala i tělesné dutiny a vyplňovala je kamenem. O tyto nálezy se intenzivně zajímal badatel Jaroslav Petrbok z Prahy, který gánoveckou travertinovou kupu často navštěvoval. Kamenický mistr Kalman Koki pro něj všechny nalezené zkameněliny, kosti a kamenné nástroje odkládal a posléze je Petrbokovi za 100 korun československých prodal. O výlitku mozkovny neandertálce se Petrbok nejdříve domníval, že jde o zkamenělý mozek lesního slona či mamuta a fosílii uschoval.
Výzkum a překvapivé vědecké závěry
Až po jedenácti letech byl s touto hypotézou výlitek vystaven v jednom z pražských obchodů a teprve tehdy v něm byl na základě upozornění rozpoznán výlitek mozkovny člověka a odborníky posléze přiřazený kromaňonskému člověku, tedy Homo sapiens sapiens. Po druhé světové válce, v roce 1949, byl Petrbokem iniciován nový výzkum, k němuž byl přizván antropolog Emanuel Vlček, který určil, že podle morfologie jde o nález předsapientní. Tuto teorii podpořila v roce 1958 i mezinárodní komise složená z tehdejších kapacit v oboru paleoantropologie Do té doby byla existence neandertálských populací ve střední Evropě popírána. Uran-thoriové datování inovecké lokality provedené v posledním desetiletí 20. století však potvrdilo zařazení nálezu do poslední doby meziledové a odhaduje se, že absolutní stáří výlitku je 105 000 let. Již v roce 1957 Jiří Petrbok tento unikát daroval Národnímu muzeu, kde zaujímá významné postavení ve sbírkách antropologického oddělení.
Výstava v Moravském zemském muzeu – Pavilonu Anthropos
Výstava Vítejte u neandertálců, kterou připravilo Moravské zemské muzeum ve spolupráci s Národním muzeem a Podtatranským muzeem v Popradě představí neandertálce v zcela novém světle a ukáže řadu předmětů a antropologických nálezů, jež dosud nebyly vystaveny. Výlitek neandertálského člověka z fondů z Národního muzea bude tvořit jednu z dominant, které si budou moci návštěvníci po dobu jednoho roku prohlédnout od 2. prosince 2016 do 31. prosince 2017.
Zdroj: TZ NM
