Druhá světová válka trvala šest let a jeden den. Začala 1. září 1939, když nacistické Německo napadlo Polsko a skončila 2. září 1945 kapitulací Japonska. Šlo o nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva, o život přišlo více než 60 milionů lidí, další miliony obětí přinesl hlad a nemoci. Po milionech umírali vojáci, vězni i civilisté.

Milníky:

• 1. září 1939 začíná válka v Evropě německou invazí do Polska, Velké Británie a Francie jako hlavní velmoci vyhlašují Německu válku o dva dny později. Tou dobou se už dva roky válčí v Asii, Japonsko postupně zabírá území Číny.
• 17. září 1939 je Polsko napadeno i z východu, útočí na něj Sovětský svaz. 6. října je polský odpor zlomen, Němci a Sověti si dělí polské území.
• V dubnu 1940 Německo napadá Dánsko a Norsko a i když se Britové snaží pomoci u Narviku, za dva měsíce je Norsko poraženo.
• 10. května 1940 se britským premiérem stává Winston Churchill, jeho cílem je ubránit Británii před obsazením nacisty. Ve stejný den útočí Německo na Francii a neutrální státy Belgii, Nizozemí a Lucembursko.
• 22. června 1940 Francie kapituluje. V Compiégne, na stejném místě a ve stejném vagónu, kde byla podepsána kapitulace Německa po první světové válce.
• 10. července 1940 začíná letecká Bitva o Británii, nacistickému letectvu Luftwaffe se nepodařilo z oblohy smést RAF a Hitlerův plán na vylodění je odsunut na neurčito.
• Koncem roku 1940 se ve Středomoří daří Britům a vůbec vojskům Commonwealthu zastavit italské tažení. Na pomoc Italům přicházejí německé jednotky, otevírá se fronta v severní Africe. V dubnu roku 1941 německé Rommelovy jednotky se neúspěšně pokoušejí dobýt libyjský přístav Tobruk, spojenci rázně ukončují italské snahy o zisk území v Africe.
• 24. května 1941 německá bitevní loď Bismarck potápí britský křižník HMS Hood. Poté je Bismarck poničen britskými letadly a 27. května potopen přesilou britských bitevních lodí. Doba těžkých a zdánlivě nepotopitelných lodí pomalu končí, i na moři rozhodují letecké síly, Německo se soustředí na ponorkovou válku.
• 22. června 1941 začíná operace Barbarossa, Německo útočí na do té doby spojenecký Sovětský svaz. Pakt o neútočení je rychle zapomenut, Wermacht postupuje rychle do hloubi území nepřítele.
• 7. prosince 1941 zaútočilo Japonsko za svých letadlových lodí na havajský přístav Pearl Harbor. Spojené státy americké byly vtaženy do války, zapojují se do bojů v Pacifiku.
• Koncem roku 1941 je jasné, že na východě to nebudou mít Němci jednoduché, rychlý postup je zastaven, Sověti mobilizují zálohy a chystají protiofenzivu. K útoku na Moskvu už nedošlo, i když Němci stáli jen několik desítek kilometrů od Kremlu.
• Od poloviny roku 1942 působí v Evropě americké letectvo (USAAF), spolu s Britským královským letectvem (RAF) provádí strategické bombardování území Třetí říše a dalších částí nacisty obsazené Evropy.
• Koncem srpna 1942 se začínají těžké boje o Stalingrad. 2. února 1943 obklíčená armáda generála Pauluse kapituluje, Sověti zvítězili v jedné z nejdůležitějších bitev válka za obrovských obětí.
• V létě roku 1943 prohrává Německo další klíčovou bitvu, v tankovém měření sil u Kurska rozhoduje početní přesila Rudé armády.       Situace na východní frontě se definitivně otáčí, Rudá armáda se připravuje na tažení na západ.
• 6. června 1944 se Spojenci vyloďují ve Francii. Takzvaný Den-D odstartoval spojenecké dobývání Evropy.
• 1. srpna 1944 začíná v polské Varšavě ozbrojené povstání, jeho cílem je osvobodit město od Němců před příchodem Rudé armády, kvůli ustanovení legitimní státní správy. Povstalci jsou poraženi a sovětský diktátor Stalin může Polsko bez obav zahrnout do sféry svého vlivu.
• V srpnu roku 1944 je osvobozena Paříž, Spojenci a francouzští partyzáni jsou vítáni nadšenými davy.
• V září roku 1944 získávají Sověti zpět Němci okupovaná území na Balkáně.
• Těsně před Vánocemi roku 1944 se Němci vzpínají k poslední velké protiofenzivě. Bitva v Ardenách však vývoj války nezvrátí, spojenci už v lednu roku 1945 elitní německé jednotky poráží a míří k Rýnu a do nitra Třetí říše.
• V únoru 1945 Rudá armáda osvobozuje Budapešť, sovětská vojska míří dál na západ.
• 16. dubna 1945 začíná poslední fáze Bitvy o Berlín. 30. dubna pronikli sovětští vojáci do středu města a Adolf Hitler spáchal ve svém bunkru sebevraždu.
• 8. května 1945 končí válka v Evropě, v platnost vstupuje bezpodmínečná kapitulace německých ozbrojených sil.
• V Pacifiku se dál bojuje, Američané se rychle blíží k Japonsku. K vylodění ale nedojde, 6. srpna 1945 svrhne americké letectvo atomovou bombu na Hirošimu, o tři dny poději i na Nagasaki. Japonský císař Hirohito vyhlašuje 15. srpna kapitulaci, která je definitivně stvrzena podpisem 2. září na palubě americké lodi Missouri.

Oběti druhé světové války

Odhady o počtu obětí se liší, pohybují se v rozmezí 50 – 80 milionů lidí. Nejvyšší číslo zahrnuje ztráty na životech způsobené hladem a nemocemi, i ty však s druhou světovou válkou úzce souvisí.

Zahynulo více než 50 milionů civilistů a přes 20 milionů vojáků, a to včetně pěti milionů z nich, kteří zemřeli v zajetí.

Podle historiků během druhé světové války zemřelo přes 25 milionů občanů Sovětského svazu (z toho asi 10 milionů vojáků), 15 – 20 milionů Číňanů (z toho polovina vojáků) a skoro 6 milionů Poláků. Polsko přišlo o téměř pětinu populace. Britové a Američané ztratili shodně skoro půl milionu obyvatel, Francie 600 000 obyvatel, z toho byly dvě třetiny civilistů.

Německo přišlo o více než 5 milionů mrtvých a nezvěstných vojáků a o 1,5 – 3 miliony civilistů. Japonsko ztratilo 3 miliony lidí, z toho byla jedna třetina civilistů.

Obětí holokaustu, tedy masového vraždění Židů, bylo podle historiků asi 6 milionů. Z toho 3 miliony z Polska a jeden milion z území Sovětského svazu.

Tento text vznikl na zakázku k projektu, o kterém ještě nesmím mluvit. Nicméně si myslím, že je to šikovné shrnutí a čtenáře může zaujmout i tady.