Atmosféru potemnělých sálů s vrzajícími řadami dřevěných sedadel, do kterých pozdně příchozí směruje paní uvaděčka za pomocí baterky, pro běžného smrtelníka-návštěvníka biografu zapovězenou promítací kabinu s promítacími přístroji a kotouči filmu, seznámení se s prvními provizorními promítáními kočovných kinooperaterů stejně jako s velkorysými moderními premiérovými kiny časů prvorepublikových i uvolňujících se let šedesátých, mnoho desítek filmových plakátů vylepovaných týden co týden v pražských ulicích a různé další atributy fenoménu pražských biografů ‒ to vše návštěvníkovi nabídne a připomene výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy Muzea hlavního města Prahy od dubna 2016 do února roku 2017.

Sbírkové předměty – promítací přístroje z dob počátku kinematografie, stejně tak její zlaté éry, historické snímky, filmové plakáty, dobové plány a adresáře – umožní návštěvníkovi výstavy udělat si představu o proměnách nejen filmových projekcí, ale zejména o počtu a lokalitách mnohdy svérázných či unikátních kinosálů od jejich vzniku po začátku 20. století až po jejich ústup před mnohasálovými unifikovanými komplexy v nedávné době. Součástí výstavy bude i funkční biograf, z jehož dřevěných dobových sedadel budou návštěvníci-diváci sledovat filmy experimentálně a umělecky dokumentující Prahu – především snímky Otakara Vávry Světlo proniká tmou (1931) a Žijeme v Praze (1934) a Alexandra Hackenschmieda Bezúčelná procházka (1930). V tomto sále bude i maketa promítací kabiny, což umožní nahlédnout i do běžně nepřístupného zázemí každého kina.

Zdroj: TZ MHMP