V neděli 24. dubna proběhla v Městském muzeu Žamberk vernisáž výstavy, na kterou jsme vás před nějakou dobou zvali. Výstava Dva kamarádi s podtitulem Sočská fronta očima dvou přátel přibližuje velice zajímavou formou první světovou válku, respektive její italskou frontu.

Sočská fronta je úsek jihozápadní fronty podél řeky Soči – Italové ji znají pod názvem Isonzo. Boje probíhaly v letech 1915 – 1917 a pokud hledáte někoho slavného, kdo tam pobýval, poslouží docela dobře například Fráňa Šrámek – notoricky známé dílko Píšou mi psaní sice pojednává o povolávacím rozkazu po kterém se umělec ocitl na haličské frontě, nicméně již o rok později dělal pétépáka na Soče.

My ovšem nepotřebujeme umění, potřebujeme vidět a cítit, jak to tam vypadalo doopravdy – bez básnických kliček, metafor a jiného haraburdí. Takže potřebujeme pečlivého zapisovatele, který nemá básnické střevo, a někoho, kdo dodá obrazový materiál. A přesně takováhle dvojka se na sočské frontě sešla a shodou neuvěřitelných náhod se podařilo dát tyto podklady dohromady a uspořádat sice nevelkou, ale naprosto unikátní výstavu.

Tím pečlivým zapisovatelem je Jan Burian, zedník odvedený dva roky po vyučení k c. & k. pěšímu pluku č. 98. S touto jednotkou prošel ruskou frontu a pak byl převelen k 20. pěší brogádě, kde sloužil jako spojař až do konce války. Jan Burian si pečlivě zaznamenával dění na frontě – za dobu působení na Soči popsal sedm sešitů a přivezl je domů společně se třemi stovkami fotografií.

Mgr. Jaroslav Čada, který se Burianovými deníky probíral, byl překvapen úrovní fotografií – syrové reportážní obrázky byly proloženy západy slunce či krajinnými kompozicemi. Kdo byl oním záhadným malířem používajícím světlo jako štětec ovšem nikdo netušil. Dokud se na rubu jedné z fotografií od nějakého Tondy z Hronova nenašlo razítko fotoateliéru Antonína Fuchse.

Další pátrání potvrdilo, že oním záhadným fotografem je skutečně Antonín Fuchs, žák Jana Nepomuka Langhanse. Fuchs byl odveden na vojnu ve svých dvaačtyřiceti letech a sloužil na sočské frontě jako válečný fotograf měřičského oddělení. Pokud jste někde viděli nějakou fotografii, kde je Alois Jirásek společně s T. G. Masarykem, pak je téměř jistě jejím autorem právě Antonín Fuchs. Originální skleněné desky se souborem fotografií byly bohužel zničeny při likvidaci ateliéru v polovině dvacátého století a tak jsou kopie, které si přivezl Jan Burian jedinými dochovanými obrázky, které se ze sočského působení Antonína Fuchse dochovaly.

Výstava je koncipována jako soubor panelů, kdy úryvky z Burianova deníku doplňují Fuchsovy fotografie a jejím jediným nedostatkem je omezený prostor Městského muzea – tento soubor by si rozhodně zasloužil rozsáhlejší expozici.

Vernisáž samotná (mimo přivítání vnoučat obou veteránů a místního starosty) sestávala hlavně z informací o mužích, kteří materiál vytvořili, představení dobové výstroje c. & k. i italského vojska a provedení dobových písní.

Autory výstavy jsou Mgr. Jaroslav Čada, Mgr. Boris Ekrt a Mgr. Petr Hažmuka a v Městském muzeu Žamberk je ke shlédnutí do 19. června 2016.