Kosti obětí epidemie cholery ze třicátých let devatenáctého století byly odkryty jako součást přípravy nového dopravního tahu v Broadstone (Dublin).
Velká epidemie cholery z roku 1832 zabily tisíce lidí po celé zemi, obyvatelé Dublinu byli obzvlášť zranitelní kvůli přelidnění a tedy snadnému šíření nemoci v ulicích města. Šlo o součást pandemie, která zabila statisíce lidí ve Velké Británii, Francii, Německu, Maďarsku a Egyptu, poté se přesunula do USA a Kanady.
Většina Dubliňanů, kteří zemřeli při vypuknutí choroby, byla pohřbena na hřbitově poblíž Royal Hospital Kilmainham. Nedostatek místa na hlavním hřbitově se ale projevil potřebou zřídit provizorní pohřebiště, konkrétně na místě mezi Grangegormanem a Broadstonem.