Při psaní recenze knihy Jako bychom dnes zemřít měli mě napadlo trošku zapátrat na internetu po osudech Ladislava Máchy, estébáka, který Josefa Toufara surově bil a jinak trýznil. Třeba mu podával takzvanou karlovarskou polévku (silně přesolenou) a pak mu nenechal přinást pití. Nicméně, jak plyne z knihy, respektive svědectví ostatních estébáků a bachařů ve Valdicích, Ladislav Mácha má velmi pravděpodobně nasvědomí vnitřní zranění, kterému kněz Josef Toufar podlehl.

Pomohla Wikipedie, kde má Ladislav Mácha svoje vlastní heslo. Pokud je aktualizované, tak Mácha stále žije. Byl kovaným komunistou a účastníkem protinacistického odboje, v roce 1950 se podílel na výsleších Josefa Toufara a podle svědectví kolegů se rozhodl, že získá přiznání všemi prostředky, zejména násilím. V roce 1963 byl podle Wikipedie potrestán stranickou důtkou za mučení a propuštěn z ministerstva vnitra, v roce 1968 byl vzat do vazby pro podezření z trestného činu vraždy (týkalo se případu Toufar) a zneužití pravomoci veřejného činitele. Okresní soud v Příbrami mu však vraždu neprokázal a zneužití bylo promlčeno.

V roce 1998 (podle informací iDNESu) ho Obvodní soud pro Prahu 6 uznal vinným ze zneužití úřední moci a těžkého poškození na těle a odsoudil jej na pět let nepodmíněně. O rok později Městský soud v Praze potvrdil jeho vinu, ale snížil trest odnětí svobody na dva roky nepodmíněně. Mácha nastoupil k výkonu trestu 16. ledna 2002, předtím několikrát nastoupit odmítl kvůli zdravotnímu stavu. Po roce byl po uplynutí poloviny trestu podmíněně propuštěn.