Na fasádě Historické budovy Národního muzea zůstanou i po její generální rekonstrukci stopy po střelách, které před 47 lety vznikly při ostřelování této dominanty Václavského náměstí vojsky Varšavské smlouvy. Útok na muzeum, ke kterému došlo 21. srpna 1968, způsobil těžké škody na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Na první pohled viditelné opravné plomby, které nebyly záměrně retušovány, i nadále zůstanou na dvou poškozených sloupech v průčelí muzejní budovy a tuto událost bude připomínat také pamětní deska.
Historická budova Národního muzea se stala od konce 19. století dominantou Václavského náměstí a své stopy na ní zanechala většina událostí století následujícího. 21. srpna 1968 na ni střelbou zaútočili sovětští vojáci, čímž těžce poškodili omítku, pískovcové sloupy, sochařskou výzdobu i interiéry budovy. Těžká devastace fasády si vynutila v letech 1970–1972 její generální opravu a plomby ve starém ztmavlém hořickém pískovci zůstaly dodnes patrné.
Ušetřeny nezůstaly ani depozitáře a dokonce ani ředitelská pracovna. Tehdejší ředitel Národního muzea Vladimír Denkstein se však během střelby zachoval duchapřítomně a zachránil se tím, že instinktivně zalehl na zem.
Na tehdejší dění vzpomíná i kurátor oddělení starších českých dějin Národního muzea Lubomír Sršeň: „Nebyl jsem při tom, ale z vyprávění kolegů z muzea, kteří tu střelbu zažili, některé epizody znám. Slyšel jsem například, že byla při střelbě sovětských vojáků na muzejní fasádu zraněna do nohy jakási žena, která stála v hlavním vchodu do muzea. Pohotově ji vzápětí ošetřil MUDr. Emanuel Vlček, známý antropolog a dlouholetý pracovník Národního muzea.“
Stopy po kulkách a pamětní deska jako memento
„Srpnová invaze roku 1968 nepochybně patří k nejvýznamnějším momentům československých dějin a určitě bychom ji měli připomínat i budoucím generacím. Její symbolickou obětí se stala i Historická budova Národního muzea, a proto chceme zachovat poškození na dvou sloupech v průčelí muzejní budovy jako z daleka viditelný památník připomínající všechny oběti, které během okupace zahynuly,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Kromě zachovaných opravných plomb bude na průčelí Historické budovy Národního muzea umístěna pamětní deska, jejíž text byl inspirován také návrhy z řad veřejnosti:
„Průčelí Národního muzea bylo rozstříleno v dopoledních hodinách 21. srpna 1968 po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Patří k hlavním symbolům zmařeného pražského jara a snah o demokratizaci československé společnosti v roce 1968.“
Národní muzeum rovněž plánuje po dokončení rekonstrukce umístit před muzejní budovu multimediální informační panel, který obyvatelům i návštěvníkům Prahy tuto historickou událost přiblíží. Událostem roku 1968 bude věnována i část nových expozic uvnitř Historické budovy Národního muzea.
Zdroj: TZ NM